Demokraté viní Trumpa, že chce ochromit poštu a zkomplikovat korespondenční hlasování. Podle něj je podvodné

Americká sněmovna reprezentantů schválila především hlasy demokratické většiny příspěvek 24 miliard dolarů pro americkou poštovní službu na zajištění korespondenčního hlasování a zastavení změn připravovaných novým šéfem poštovní služby. Republikáni jsou však proti. Mají přitom většinu v Senátu a náleží jim Bílý dům, který hrozí vetem. Trvdí, že korespondenční hlasování vedlo při posledních prezidentských volbách k rozsáhlým podvodům.

Před čtyřmi lety poslala svůj hlas v prezidentských volbách poštou asi čtvrtina voličů, letos by to podle expertů mohla být i kvůli pandemii covidu-19 až polovina. Demokraté tvrdí, že se prezident Donald Trump, který nedávno dosadil nového ředitele pošty Louise DeJoy, snaží poštu oslabit, aby možnost korespondenčního hlasování zkomplikoval, a tím i snížil volební účast. Proto se snaží prosadit zákon, který kromě příspěvku také zakazuje poště omezovat služby.

Pošta po příchodu DeJoye provedla změny, po kterých podle tvůrců zákona přibývá stížností na zpoždění při doručování zásilek či rušení poštovních schránek.

Zákon prošel dolní komorou Kongresu po debatě, v níž část republikánských zákonodárců připravovanou 24miliardovou finanční injekci ostře kritizovala. Jednak se jim nelíbilo, že demokratická většina nechtěla se schválením počkat, než ředitel pošty Louis DeJoy vystoupí před dozorčím výborem sněmovny, ale především byli přesvědčeni, že není důvod dávat poště tolik peněz.

„Je to výsledek legislativního procesu, který je jen o málo méně absurdní než konspirační teorie, obvinění a výmysly, kterými byla jeho potřeba zdůvodněna,“ řekl republikánský kongresman James Comer.

Demokraté naopak tvrdí, že se republikáni a především Bílý dům snaží poštu oslabit před nadcházejícími prezidentskými volbami. „Američané nechtějí, aby kdokoli ovlivňoval poštu. Rozhodně nechtějí, aby byla zpolitizována. Chtějí, aby jejich zásilky, jejich léky a jejich korespondenční hlasovací lístky byly včas doručeny. A přesně to má náš zákon zajistit,“ prohlásila autorka zákona Carolyn Maloneyová.

„Čtyřiadvacet nepotřebných miliard“

Demokratům se podařilo část republikánských zákonodárců přesvědčit. V dolní komoře prošel zákon poměrem 257 ku 150 hlasům, přičemž přes dvacet republikánů zvedlo ruku pro něj a další se zdrželi. Lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell je však i tak přesvědčen, že horní komora souhlas s normou nevysloví. I kdyby přesto prošla, Bílý dům již avizoval, že je připraven zákon vetovat.

„Představitelé pošty dali opakovaně najevo, že nepotřebují peníze. Postoj měnit nebudou. Je to další hoax ze strany demokratů – dát čtyřiadvacet nepotřebných miliard dolarů na politické účely,“ uvedl prezident Donald Trump. Trump tento týden řekl, že masivní využívání korespondenčního hlasování v prezidentských volbách povede k tolika podvodům, že se kvůli tomu bude muset nejsledovanější hlasování na světě zřejmě opakovat.

V souvislosti se změnami a údajným zpožďováním zásilek podalo na americkou poštu a jejího šéfa DeJoye šest amerických států žalobu. Tvrdí, že DeJoy ohrozil nadcházející prezidentské volby. Ten ovšem v uplynulém týdnu oznámil, že své reformy do voleb pozastaví. V pátek vysvětloval své kroky před členy výboru amerického Senátu a řekl jim, že hlasovací lístky budou doručeny „bezpečně a včas“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 22 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 32 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...