Demokraté viní Trumpa, že chce ochromit poštu a zkomplikovat korespondenční hlasování. Podle něj je podvodné

Americká sněmovna reprezentantů schválila především hlasy demokratické většiny příspěvek 24 miliard dolarů pro americkou poštovní službu na zajištění korespondenčního hlasování a zastavení změn připravovaných novým šéfem poštovní služby. Republikáni jsou však proti. Mají přitom většinu v Senátu a náleží jim Bílý dům, který hrozí vetem. Trvdí, že korespondenční hlasování vedlo při posledních prezidentských volbách k rozsáhlým podvodům.

Před čtyřmi lety poslala svůj hlas v prezidentských volbách poštou asi čtvrtina voličů, letos by to podle expertů mohla být i kvůli pandemii covidu-19 až polovina. Demokraté tvrdí, že se prezident Donald Trump, který nedávno dosadil nového ředitele pošty Louise DeJoy, snaží poštu oslabit, aby možnost korespondenčního hlasování zkomplikoval, a tím i snížil volební účast. Proto se snaží prosadit zákon, který kromě příspěvku také zakazuje poště omezovat služby.

Pošta po příchodu DeJoye provedla změny, po kterých podle tvůrců zákona přibývá stížností na zpoždění při doručování zásilek či rušení poštovních schránek.

Zákon prošel dolní komorou Kongresu po debatě, v níž část republikánských zákonodárců připravovanou 24miliardovou finanční injekci ostře kritizovala. Jednak se jim nelíbilo, že demokratická většina nechtěla se schválením počkat, než ředitel pošty Louis DeJoy vystoupí před dozorčím výborem sněmovny, ale především byli přesvědčeni, že není důvod dávat poště tolik peněz.

„Je to výsledek legislativního procesu, který je jen o málo méně absurdní než konspirační teorie, obvinění a výmysly, kterými byla jeho potřeba zdůvodněna,“ řekl republikánský kongresman James Comer.

Demokraté naopak tvrdí, že se republikáni a především Bílý dům snaží poštu oslabit před nadcházejícími prezidentskými volbami. „Američané nechtějí, aby kdokoli ovlivňoval poštu. Rozhodně nechtějí, aby byla zpolitizována. Chtějí, aby jejich zásilky, jejich léky a jejich korespondenční hlasovací lístky byly včas doručeny. A přesně to má náš zákon zajistit,“ prohlásila autorka zákona Carolyn Maloneyová.

„Čtyřiadvacet nepotřebných miliard“

Demokratům se podařilo část republikánských zákonodárců přesvědčit. V dolní komoře prošel zákon poměrem 257 ku 150 hlasům, přičemž přes dvacet republikánů zvedlo ruku pro něj a další se zdrželi. Lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell je však i tak přesvědčen, že horní komora souhlas s normou nevysloví. I kdyby přesto prošla, Bílý dům již avizoval, že je připraven zákon vetovat.

„Představitelé pošty dali opakovaně najevo, že nepotřebují peníze. Postoj měnit nebudou. Je to další hoax ze strany demokratů – dát čtyřiadvacet nepotřebných miliard dolarů na politické účely,“ uvedl prezident Donald Trump. Trump tento týden řekl, že masivní využívání korespondenčního hlasování v prezidentských volbách povede k tolika podvodům, že se kvůli tomu bude muset nejsledovanější hlasování na světě zřejmě opakovat.

V souvislosti se změnami a údajným zpožďováním zásilek podalo na americkou poštu a jejího šéfa DeJoye šest amerických států žalobu. Tvrdí, že DeJoy ohrozil nadcházející prezidentské volby. Ten ovšem v uplynulém týdnu oznámil, že své reformy do voleb pozastaví. V pátek vysvětloval své kroky před členy výboru amerického Senátu a řekl jim, že hlasovací lístky budou doručeny „bezpečně a včas“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő. Podle spekulací chce Čína zadrženého vyměnit za svého občana obviněného v Česku.
16:25Aktualizovánopřed 8 mminutami

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 1 hhodinou

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
05:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francouzský parlament schválil zákon, který umožní asistované sebevraždy

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.
20:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 1 hhodinou

VideoVědec studoval, jak odlišit jaderné testy KLDR od zemětřesení. Čína ho dva roky vězní

Peking už skoro dva roky vězní amerického vědce Jou-lin Čchena, který analyzoval, jak odlišit severokorejské jaderné testy od zemětřesení. Nedělal utajovanou práci a používal veřejně dostupná data. Státní bezpečnost ho zadržela v listopadu 2024 na letišti v Pekingu, když se po návštěvě příbuzných a přednáškách na univerzitách vracel do Bostonu. Režim ho obvinil ze špionáže a hrozí mu soud. Washington označil jeho zadržení za nespravedlivé a žádá bezodkladné propuštění. Podle Číny „nic takového jako takzvané nespravedlivé zadržování v zemi neexistuje“.
před 1 hhodinou

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Záporožské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi.
08:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.