Demjanjuk chce zahájit protestní hladovku

Mnichov - John Demjanjuk, který je v Mnichově souzen za účast na nacistických zločinech, chce začít držet hladovku. Hladovět chce začít za dva týdny. Podle svých slov se pro hladovku rozhodl, protože je jeho proces politicky motivovaný a „demonstrační“. Soud dnes povolil Demjanjukovi den obhajoby navíc. Devadesátiletý Demjanjuk je podezřelý z toho, že se od března do konce září 1943 podílel v nacistickém vyhlazovacím táboře Sobibor na polském území na smrti desítek tisíc Židů.

Demjanjuk je odhodlán zahájit hladovku do dvou týdnů, pokud zemský soud nepřipustí dodatečné spisy a důkazní materiály, jak žádá obhajoba. „Zbývá mi už jen jediný způsob, jak světu ukázat, jakým výsměchem spravedlnosti je tento proces,“ přečetl advokát stanovisko svého mandanta.

Souzený požaduje, aby tribunál přijal mezi důkazní materiál také spis KGB číslo 1627, který podle obhajoby obsahuje údaje zbavující jej viny. Demjanjuk dnes k prosazení tohoto požadavku přijel do soudní síně na kolečkovém křesle s velkou cedulí, na níž bylo vyvedeno velké číslo uvedeného spisu.

Soud s Demjanjukem dospívá do závěrečného kola. Na dnešek byla naplánována závěrečná řeč státního zástupce, z toho ale nakonec sešlo. Demjanjukův advokát Ulrich Busch podle agentury AFP zahájení obžalovací řeči zdržoval řadou námitek. Soud mu nakonec poskytl ještě středu jako den navíc, aby mohl přednést své připomínky.

Podle žaloby prý Demjanjuk osobně vodil vězně do plynových komor. Mnichovské státní zastupitelství ho obžalovalo z podílu na zavraždění 28 000 osob, hrozí mu až 15 let vězení. Demjanjuk, který pochází z Ukrajiny a od 50. let žil v USA, vinu popírá.

Do Německa byl k procesu vydán teprve po dlouhých průtazích v květnu 2009. Držen ve vazbě byl ale v nemocničním oddělení věznice, kvůli zhoršení jeho zdravotního stavu byl proces často přerušován. Soudní jednání sledoval z pojízdného lůžka bez jakékoli známky pohnutí.

Demjanjuk se po válce vystěhoval do USA, kde získal občanství a živil se jako automechanik. V 80. letech byl vydán do Izraele, kde byl coby předpokládaný dozorce z vyhlazovacího tábora Treblinka, známý pod přezdívkou „Ivan Hrozný“, v roce 1988 odsouzen k trestu smrti.

Přezkoumání rozsudku ale ukázalo, že „Ivan Hrozný“ patrně byla úplně jiná osoba a Demjanjuk se mohl v roce 1993 vrátit do Spojených států. Tím se však poněkud osvítilo jiné pozadí Demjanjukovy minulosti a o jeho vydání k soudu požádalo Německo. USA žádosti v roce 2009 vyhověly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Biden preventivně omilostnil příbuzné, Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol

Končící americký prezident Joe Biden udělil sérii preventivních milostí členům své rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od administrativy jeho nástupce Donalda Trumpa. Jsou mezi nimi generál Mark Milley, epidemiolog Anthony Fauci a členové vyšetřovacího výboru Kongresu a svědci ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Biden také zmírnil trest indiánskému aktivistovi Leonardu Peltierovi odsouzenému na doživotí v souvislosti s vraždami dvou agentů FBI v indiánské rezervaci, informují tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 56 mminutami

Trump slíbil vyslat vojáky na hranici s Mexikem

Republikán Donald Trump se v pondělí oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států. Inaugurace staronového šéfa Bílého domu se kvůli mrazivému počasí uskutečnila uvnitř rotundy Kapitolu. Trump zde složil prezidentskou přísahu a pak přednesl první projev ve funkci. V něm mezi jiným uvedl, že hodlá vyhlásit krizový stav a vyslat vojáky na hranici s Mexikem. Trump ještě v pondělí zamíří do Bílého domu, chopí se svých pravomocí a podepíše řadu prezidentských dekretů. Přísahu složil také nový viceprezident Spojených států JD Vance.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

Ukrajinské drony útočily na podniky ve dvou ruských regionech i sklad paliv

Ukrajinské drony v noci na pondělí zaútočily na průmyslové podniky v ruském Tatarstánu a v Kalužské oblasti, informovaly podle ruskojazyčného servisu BBC tamní úřady. Neuvedly, o jaké závody šlo. Podle informací na Telegramu se v Kazani, administrativním centru Tatarstánu, stal terčem útoku podnik vyrábějící letadla. V pondělí večer došlo k dalšímu útoku, kdy ukrajinské drony napadly a zapálily sklad pohonných hmot v ruském městě Liski ve Voroněžské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Fiala doufá po Trumpově inauguraci v rozvíjení vzájemných vztahů, Babiš ocenil projev

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou. Ocenil také inaugurační řeč nového šéfa Bílého domu, šlo prý o „projev silného lídra“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útočník ze Southportu se k vraždám přiznal

Mladík, který je obžalovaný z toho, že loni v létě na taneční akci v anglickém Southportu ubodal tři malé dívky, se k činu přiznal. Na začátku soudního procesu se přiznal také k tomu, že zranil deset lidí, vlastnil manuál teroristické organizace al-Káida a jed ricin, informují agentury. Britská vláda avizovala, že celý incident, po němž následovaly celonárodní nepokoje, vyšetří.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpovi blahopřejí světoví státníci, Zelenskyj mluví o naději na spravedlivý mír

Evropští politici i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte blahopřejí Donaldu Trumpovi, který se stal novým americkým prezidentem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie a Spojené státy spolu mohou dosáhnout větší prosperity a posílit společnou bezpečnost. Podle šéfa NATO Rutteho mohou rovněž společně dosáhnout míru skrze sílu a prostřednictvím Severoatlantické aliance. Německý kancléř Olaf Scholz na síti X napsal, že dobrý vztah s USA byl vždy cílem německé politiky. Zdůraznil ale i nutnost jednoty EU.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelci propustili dle dohody devadesát palestinských vězňů

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Někde výhodné, jinde konec na ulici, říká o zdravotním pojištění v USA expert

Nastupující prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje opatření bývalého prezidenta Baracka Obamy, které umožnilo, aby se do systému zdravotního pojištění připojily miliony chudších Američanů. Programů a opatření zabývajících se zdravotním pojištěním v USA je však více. Mezi nejoblíbenější patří podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Jakuba Hlávky z Masarykovy univerzity systém Medicare, který využívají především senioři. Ti zároveň podle něj patří mezi Trumpovy důležité voličské základny.
před 7 hhodinami
Načítání...