Demjanjuk chce zahájit protestní hladovku

Mnichov - John Demjanjuk, který je v Mnichově souzen za účast na nacistických zločinech, chce začít držet hladovku. Hladovět chce začít za dva týdny. Podle svých slov se pro hladovku rozhodl, protože je jeho proces politicky motivovaný a „demonstrační“. Soud dnes povolil Demjanjukovi den obhajoby navíc. Devadesátiletý Demjanjuk je podezřelý z toho, že se od března do konce září 1943 podílel v nacistickém vyhlazovacím táboře Sobibor na polském území na smrti desítek tisíc Židů.

Demjanjuk je odhodlán zahájit hladovku do dvou týdnů, pokud zemský soud nepřipustí dodatečné spisy a důkazní materiály, jak žádá obhajoba. „Zbývá mi už jen jediný způsob, jak světu ukázat, jakým výsměchem spravedlnosti je tento proces,“ přečetl advokát stanovisko svého mandanta.

Souzený požaduje, aby tribunál přijal mezi důkazní materiál také spis KGB číslo 1627, který podle obhajoby obsahuje údaje zbavující jej viny. Demjanjuk dnes k prosazení tohoto požadavku přijel do soudní síně na kolečkovém křesle s velkou cedulí, na níž bylo vyvedeno velké číslo uvedeného spisu.

Soud s Demjanjukem dospívá do závěrečného kola. Na dnešek byla naplánována závěrečná řeč státního zástupce, z toho ale nakonec sešlo. Demjanjukův advokát Ulrich Busch podle agentury AFP zahájení obžalovací řeči zdržoval řadou námitek. Soud mu nakonec poskytl ještě středu jako den navíc, aby mohl přednést své připomínky.

Podle žaloby prý Demjanjuk osobně vodil vězně do plynových komor. Mnichovské státní zastupitelství ho obžalovalo z podílu na zavraždění 28 000 osob, hrozí mu až 15 let vězení. Demjanjuk, který pochází z Ukrajiny a od 50. let žil v USA, vinu popírá.

Do Německa byl k procesu vydán teprve po dlouhých průtazích v květnu 2009. Držen ve vazbě byl ale v nemocničním oddělení věznice, kvůli zhoršení jeho zdravotního stavu byl proces často přerušován. Soudní jednání sledoval z pojízdného lůžka bez jakékoli známky pohnutí.

Demjanjuk se po válce vystěhoval do USA, kde získal občanství a živil se jako automechanik. V 80. letech byl vydán do Izraele, kde byl coby předpokládaný dozorce z vyhlazovacího tábora Treblinka, známý pod přezdívkou „Ivan Hrozný“, v roce 1988 odsouzen k trestu smrti.

Přezkoumání rozsudku ale ukázalo, že „Ivan Hrozný“ patrně byla úplně jiná osoba a Demjanjuk se mohl v roce 1993 vrátit do Spojených států. Tím se však poněkud osvítilo jiné pozadí Demjanjukovy minulosti a o jeho vydání k soudu požádalo Německo. USA žádosti v roce 2009 vyhověly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda uvedla, že zahájila novou vlnu útoků na íránskou infrastrukturu

Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu rozsáhlých útoků na infrastrukturu v íránském hlavním městě Teheránu. Spojené státy uvedly, že prvním týdnu války proti Íránu zasáhly v této zemi více než tři tisíce cílů. Informují o tom agentury Reuters a AFP.
před 2 hhodinami

Írán dále útočí na okolní země, v Bahrajnu poničil hotel

Írán v noci na pátek pokračoval v odvetných úderech za americko-izraelské útoky. Íránské vzdušné údery zasáhly v metropoli Bahrajnu hotel a dva domy. Saúdská Arábie zlikvidovala tři rakety mířící na vojenskou základnu, informují tiskové agentury. Írán také uvedl, že vyslal rakety na Tel Aviv. Izraelská armáda avizovala další vlnu úderů na Teherán, oblastní velitelství americké armády (CENTCOM) oznámilo zásah íránské lodě sloužící pro starty dronů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci, zadržení v Maďarsku, jsou na Ukrajině

Ukrajinci, zadržení v Maďarsku, byli propuštěni a jsou zpět v bezpečí ve vlasti, oznámil v pátek večer na sociální síti X šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Maďarské úřady dříve oznámily zadržení sedmi Ukrajinců, kteří převáželi velkou sumu a byli podezřelí z praní špinavých peněz. Maďarsko podle Kyjeva zadrželo sedm inkasistů ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří převáželi z Rakouska peníze a zlato. Sybiha obvinil Budapešť z „braní rukojmí“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistál další repatriační let, přivezl Čechy z Ománu

V noci na pátek přistál v Praze další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes devadesát míst přivezl cestující z ománského Maskatu, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno na síti X napsal, že odletěl první repatriační let do Dubaje. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael tvrdí, že zasáhl na předměstí Bejrútu sídlo výkonné rady Hizballáhu

Při noční vlně úderů na Libanon bylo zasaženo sídlo výkonné rady proíránského teroristického hnutí Hizballáh na předměstí Bejrútu, uvedla podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelská armáda. Údery dále na předměstí Dahíja zasáhly desítky vícepodlažních budov a skladiště dronů. Noční údery podle libanonské agentury NNA zasáhly také desítky vesnic na jihu a východě Libanonu. Dopoledne Izrael zahájil další vlnu úderů. Výbuchy byly hlášeny z oblasti pobřežního města Sajdá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA dočasně povolily dovoz sankcionované ruské ropy do Indie

Americká vláda na třicet dnů povolila dovoz sankcionované ruské ropy do Indie. Reaguje tak na problémy s dodávkami suroviny z Blízkého východu, které jsou důsledkem války s Íránem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kurdové chtějí svrhnout režim v Íránu, revoluční gardy ale mají navrch

Konflikt USA a Izraele s Íránem může vést k jeho destabilizaci i občanské válce. ČT24 to řekla íránistka Lenka Hrabalová. Nestabilita by se mohla šířit i podél etnických linií, jelikož režim dlouhodobě diskriminuje menšiny. Ozbrojené kurdsko-íránské skupiny v Iráku plánují vpád do země už celé dekády. Právě Kurdové, s nimiž Američané jednají o spolupráci, jsou nejsilnější opoziční silou v Íránu. Revoluční gardy ale mají masivní převahu.
před 9 hhodinami

WP: Moskva dává Íránu informace pro útoky na lodě i letadla USA

Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro útoky na americké síly na Blízkém východě, včetně polohy amerických válečných lodí a letounů, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na tři informované činitele. Podle listu jde o první známku toho, že se do války zapojil další významný protivník Spojených států, i když pouze nepřímo.
před 10 hhodinami
Načítání...