Dcera zesnulého autoritáře Karimova je ve vazbě, přiznal po letech Uzbekistán

Dcera zesnulého uzbeckého autoritářského exprezidenta Islama Karimova je ve vazbě. Po několika letech to přiznala uzbecká generální prokuratura. Gulnara Karimovová byla v roce 2015 usvědčena z vydírání a zpronevěry a je vyšetřována i v souvislosti s dalšími zločiny. V roce 2014 zmizela z očí veřejnosti poté, co se znelíbila rodině, kterou kritizovala.

Podle úřadu generálního prokurátora byla Karimovová odsouzena v roce 2015 k pětiletému podmíněnému trestu, což může v Uzbekistánu znamenat domácí vězení. Soud ji tehdy shledal vinnou, že prostřednictvím vydírání a zpronevěry získala podíl v řadě firem. Karimovová byla rovněž usvědčena z daňových úniků.

V současnosti je rovněž vyšetřována pro obvinění z podvodu, porušení celních zákonů a z praní špinavých peněz a před zahájením soudního procesu je držena ve vazbě.

Prokuratura usiluje o zmrazení asi 1,5 miliardy dolarů aktiv Karimovové v různých zemích světa, včetně Švýcarska, Británie, Francie a Ruska. Jde prý například o hotovost a nemovitosti ve Švýcarsku a Londýně, vily v Saint Tropez a jinde ve Francii či letadlo na Maltě.

Sama Karimovová se k oznámení prokuratury nevyjádřila a uzbecké úřady nesdělily, kdo ji zastupuje. Vyhlášená kráska, nazývaná v Taškentu „uzbecká princezna“, byla kdysi mocnou podnikatelkou a dlouho byla považovaná za budoucí nástupkyni uzbeckého samovládce Islama Karimova.

Gulnara Karimovová v roce 2012
Zdroj: Reuters

Později se ale dostala do konfliktu se svou rodinou a mocným šéfem uzbecké tajné služby Rustamem Inojatovem, když na sociálních sítích kritizovala uzbecké bezpečnostní složky a poměry ve vlastní rodině. Daňové orgány pak začaly vyšetřovat několik jejích firem a Karimovová se přestala objevovat na veřejnosti, přičemž bylo dlouho nejasné, na jakém místě se nachází.

„Jsem vystavena obrovskému psychologickému tlaku. Bijí mě. Na rukou mi můžete spočítat modřiny,“ prohlašovala v roce 2014 v dopise, který poslala přes prostředníka a došel až do redakce BBC.

„Je nemožné žít jako člověk, když jste sledováni kamerami, když jsou všude ozbrojení muži a když jste v depresi kvůli tomu, co jste viděli: speciální síly skákající na střechu, vaše věci zničené, rozbitá okna a dveře. A nejhorší ze všeho je pozorovat člověka se zavázanýma očima, jak ho vláčí po zemi,“ uvádělo se také v dopise.

Když se v roce 2016 konal pohřeb Islama Karimova, Gulnara na něm nebyla. Některá ruská média tehdy psala, že je již od roku 2013 v domácím vězení.

Ověřovat jakékoliv zprávy z Uzbekistánu je přitom obtížné. Karimov, který jej řídil od roku 1989, přeměnil tuto středoasijskou zemi v jeden z nejuzavřenějších států regionu. Snažil se vystupovat jako ochránce stability před islámským radikalismem, ale kritici ho odsuzovali jako despotu, nesnášejícího jakýkoli odpor.

Nový prezident prý prosazuje reformy a otevřenost

Nově zvolený uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev postupně upevňuje svou moc a zbavuje se soupeřů, uvedla v dubnu agentura Reuters. Spolu s Mirzijojevem spravovali surovinově bohatou nejlidnatější zemi střední Asie vicepremiér Rustam Azimov a šéf tajné policie Rustam Inojatov.

Azimov, který byl podle západních analytiků odpovědný za hospodářské reformy, se oproti očekávání nestal premiérem a byl zbaven i postu zástupce Uzbekistánu v radě guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Inojatov na svém postu zůstal, i když se údajně s Mirzijojevem pře o rychlost postupu ekonomické liberalizace.

Nový prezident podle Reuters prosazuje rychlejší hospodářské reformy a otevřenost vůči zahraničí. Podle západních diplomatů jsou s jeho jménem spojeny skutečné změny. Pokud by Uzbekistán opustil sovětský model státem řízené ekonomiky a přijal tržní reformy, mohlo by to přilákat víc investorů, soudí analytici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 1 hhodinou

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 2 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 4 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 9 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...