Dahlgrena poslal soud do vazby, na letišti ho české policii předala FBI

Na letiště Václava Havla v pondělí před polednem dosedlo letadlo ze Spojených států, ve kterém za doprovodu FBI přiletěl Kevin Dahlgren. V Česku čelí obvinění z brutální čtyřnásobné vraždy, hrozí mu až doživotí. Dahlgrena policie přepravila vrtulníkem do Brna, kde následně soud rozhodl o jeho vazbě . Americké úřady vydaly svého občana do Česka vůbec poprvé.

„Letadlo společnosti Delta Airlines přiletělo z New Yorku přibližně okolo tři čtvrtě na dvanáct. Ihned poté, co přestalo rolovat po ranveji, k němu přijela dvě policejní auta a dodávka. Kolem letadla stála asi dvacítka lidí, byli mezi nimi i zakuklenci, kteří zalezli dovnitř do letadla,“ informoval z ruzyňského letiště reportér ČT Jan Bezděk.

Z Prahy policie Dahlgrena přepravila do Brna a umístila ho do policejní cely v Příční ulici. Následně rozhodl tamní městský soud o vzetí do vazby. Důvodem jsou obavy z útěku. Rozhodnutí je zatím nepravomocné, protože Dahlgren si podal stížnost, kterou bude řešit Krajský soud v Brně.

Eskorta převezla Kevina Dahlgrena do vazební věznice v Brně
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Americká strana podle Pelikána požadovala jen ujištění, že Dahlgrena bude moci navštěvovat pracovník americké ambasády. „Žádný jiný handl v tom není,“ uvedl ministr. „Je to poprvé v historii, co nám Amerika vydala svého občana,“ dodal.

Spojené státy a Česká republika úzce spolupracují v soudních záležitostech a naše orgány činné v trestním řízení koordinují zpracování právních žádostí.
Andrew Schapiro
americký velvyslanec v Česku

Podle ministra spravedlnosti mohl být Dahlgren do Česka dopraven už o víkendu. Jeho advokáti ale využili všech způsobů, aby převoz oddálili. „V posledních dnech to bylo dosti dramatické. Měl sem být eskortován už o víkendu, ale potom co mu byl zamítnut opravný prostředek podaný k jednomu ze soudců Nejvyššího soudu, tak ho podal k druhému soudci, čímž získal několik hodin,“ popsal Pelikán.

S vydáním souhlasila americká ministerstva

Česká televize má k dispozici dopis amerického ministerstva spravedlnosti odvolacímu soudu v Richmondu, v němž se píše, že všechny soudy, které se případem zabývaly, neuznaly Dahlgrenovu žádost o přerušení vydávacího řízení. Přerušit žádost o vydání odmítl i Nejvyšší soud Spojených států.

V dalším dopise americké ministerstvo zahraničí ubezpečilo jednoho z právníků Kevina Dahlgrena, že pracovníci americké ambasády v Praze budou s Dahlgrenem v pravidelném kontaktu a v případě jeho odsouzení ho budou informovat o možnostech žádosti o výkon trestu ve Spojených státech. Podle zpravodaje ČT ve Washingtonu Martina Řezníčka by však primárně záleželo na rozhodnutí české strany.

Zatím ale není jasné, zda by si případný trest Dahlgren odpykával v českém vězení, nebo ve Spojených státech: „Z hlediska mezinárodního práva je otevřena možnost převézt cizího státního příslušníka k výkonu trestu do jeho země,“ uvedl ve Studiu ČT24 náměstek ministra spravedlnosti Petr Jäger a dodal, že o tom v zásadě rozhodují ministerstva spravedlností obou zemí: „Je to na základě žádosti odsouzeného a vyjadřuje se k tomu i příslušný soud,“ dodal Jäger.

Vydání napomohla i dobrá pověst ČR

„Je potřeba říci, že se jedná o poměrně vzácný krok. Američané neradi vydávají své občany do zahraničí, byť se jedná o tak závažné skutky jako u pana Dahlgrena. Domnívám se, že byl našimi justičními orgány velice dobře zpracován procesní postup. Dalším faktorem může být vstřícnost České republiky při vydávání občanů do Spojených států,“ vysvětluje proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michal Tomášek s tím, že Česká republika je vnímaná jako právní stát, kde jsou poskytnuty demokratické záruky spravedlivého procesu.

Podle bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila stojí za Dahlgrenovým vydáním kvalitní práce úředníků: „Jsem přesvědčen, že to byla kvalita extradiční žádosti, což je výsledek práce úředníků ministerstva spravedlnosti z mezinárodního odboru a také příslušného státního zastupitelství, které dalo jasné a dostatečné důkazy. Tyto důkazy i podle názoru americké strany byly tak neprůstřelné, že Američané došli k závěru, že to není politicky motivovaná žádost a že tedy je vhodné dotyčného vydat,“ uvedl Pospíšil v Událostech, komentářích.  

Možnost vydání Američana české justici přivítal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Dahlgren je obviněn z brutálního zločinu, který byl spáchán na území České republiky, a měl by být proto souzen podle českého práva,“ uvedl předseda vlády, podle něhož je vydání úspěchem českých diplomatů v USA i českého ministerstva spravedlnosti.

Vděk za rozhodnutí amerických úřadů vyjádřil i prezident Miloš Zeman. „Myslím si, že se Američané v tomto případě zachovali korektně,“ prohlásil. 

  • Kevin Dahlgren je podezřelý, že v květnu 2013 zavraždil v Brně-Ivanovicích svoji sestřenici, jejího manžela a jejich dva syny. U rodiny bydlel několik týdnů, v Česku se živil jako učitel angličtiny. Po činu odjel do Vídně na letiště a vrátil se za oceán, kde ho krátce po přistání zadržela FBI.
  • Vrah rodinu zabil obzvlášť brutálním způsobem, všechny oběti měly ve tváři desítky bodných a řezných ran. Pachatel se pokusil těla zapálit. Na místo činu proto přijeli jako první hasiči, které zavolali sousedé.
  • Podle české policie jsou důkazy proti Dahlgrenovi jasné – na jeho šatech se našla krev obětí, na místě činu ho v přibližné době vraždy viděla pošťačka i paní na úklid. Pochybnosti panují ohledně motivu. Podle policejního spisu však v rodině před vraždou panovaly neshody a strach.
  • Dahlgren vinu odmítá. Tvrdí, že si šel zaběhat a příbuzné po návratu našel mrtvé. Podle svých slov zpanikařil, a proto utekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny ropy reagují poklesem na příměří mezi USA a Íránem

Ceny americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesly o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel, informovala americká stanice CNN. Reagovaly tak na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení toku ropy a plynu Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila čtrnáct procent a propadla se pod 94 dolarů za barel.
03:35Aktualizovánopřed 1 mminutou

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se týká i Libanonu, uvedl pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu zprostředkovával. S příměřím podle Bílého domu souhlasil i Izrael. Tamní premiér Benjamin Netanjahu to však později popřel. Prezident USA Donald Trump předtím uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a že je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Tisza chce „změnu režimu“ a dostat Maďary z náručí Ruska

Opoziční strana Respekt a svoboda (Tisza) v čele s Péterem Magyarem ve své vizi postorbánovského Maďarska slibuje potlačit korupci, oživit právní stát a znovu ukotvit zemi v Evropské unii. Pragmatické vztahy chce udržovat s Ruskem i Ukrajinou. Podle expertů Magyar těží z pochroumané ekonomiky i toho, že sám roky působil ve vládnoucím Fideszu. Možný budoucí premiér však není klasický liberál a obrat o 180 stupňů čekat nelze.
před 1 hhodinou

V Dauhá byly slyšet výbuchy, v Bahrajnu zněly sirény

Kvůli sílícímu napětí mezi Íránem a USA vyzval Kuvajt své občany, aby od půlnoci (23:00 SELČ) zůstali doma a nevycházeli až do středečního rána. Bahrajn mezitím podle AFP oznámil, že provoz v přístavu Chalífa bin Salmán bude od středy dočasně pozastaven. Výbuchy byly podle agentury večer slyšet v katarském Dauhá, v Bahrajnu se rozezněly sirény. Děje se tak před vypršením ultimáta prezidenta USA Donalda Trumpa, který Íránu pohrozil zničením „celé jeho civilizace“. Exploze zněly také v iráckém Bagdádu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Údery v Íránu zasáhly dálnice, železnice, mosty a ostrov Charg

Po izraelsko-americkém úderu na severozápadě země Írán v úterý uzavřel dálnici spojující Tabríz s Teheránem, píše AFP. Zasaženy byly podle Reuters také železnice a mosty v různých částech země. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že na mosty a železnice útočilo izraelské letectvo. Infrastrukturu podle něj využívaly íránské revoluční gardy. Místa úderů však podle AFP neupřesnil. Útok postihl i íránský strategický ostrov Charg. Americký prezident Donald Trump pak v úterý odpoledne pohrozil „zničením celé jedné civilizace“, pokud Írán nepřistoupí na dohodu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Čtvrtá největší rafinérie v Rusku zastavila po ukrajinském útoku provoz, píše Reuters

Rafinérie NORSI v Nižněnovgorodské oblasti, která je čtvrtým největším podnikem tohoto druhu v Rusku, po nedělním ukrajinském útoku přerušila provoz, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované zdroje z branže. Agentura zároveň uvedla, že po dronovém útoku se zastavil vývoz ropy přes ruský terminál Šescharis v černomořském přístavu Novorossijsk.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Sydney zadrželi hrdinu z Afghánistánu, viní ho z válečných zločinů

Australská policie zadržela prvního a nejslavnějšího člena speciálních jednotek Bena Robertse-Smitha, kterého viní z páchání válečných zločinů v Afghánistánu. Nositel nejvíce vyznamenání ze všech žijících australských vojáků skončil v cele – podle úřadů má na svědomí vraždu nejméně pěti civilistů. Obviněný jakékoli nezákonné jednání dlouhodobě popírá.
před 12 hhodinami

„K vašim službám“. Orbán nabízel pomoc Putinovi, píše Bloomberg

Maďarský premiér Viktor Orbán nabídl loni ruskému vůdci Vladimiru Putinovi všestrannou pomoc – například s uspořádáním summitu v Budapešti o urovnání ruské agrese na Ukrajině, napsal dle agentury Reuters Bloomberg s odvoláním na přepis telefonátu mezi oběma politiky. Putin měl tehdy Orbánovi sdělit, že si velmi váží jeho „nezávislého a flexibilního“ postoje k rusko-ukrajinské válce.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...