Dahlgrena poslal soud do vazby, na letišti ho české policii předala FBI

Na letiště Václava Havla v pondělí před polednem dosedlo letadlo ze Spojených států, ve kterém za doprovodu FBI přiletěl Kevin Dahlgren. V Česku čelí obvinění z brutální čtyřnásobné vraždy, hrozí mu až doživotí. Dahlgrena policie přepravila vrtulníkem do Brna, kde následně soud rozhodl o jeho vazbě . Americké úřady vydaly svého občana do Česka vůbec poprvé.

„Letadlo společnosti Delta Airlines přiletělo z New Yorku přibližně okolo tři čtvrtě na dvanáct. Ihned poté, co přestalo rolovat po ranveji, k němu přijela dvě policejní auta a dodávka. Kolem letadla stála asi dvacítka lidí, byli mezi nimi i zakuklenci, kteří zalezli dovnitř do letadla,“ informoval z ruzyňského letiště reportér ČT Jan Bezděk.

Z Prahy policie Dahlgrena přepravila do Brna a umístila ho do policejní cely v Příční ulici. Následně rozhodl tamní městský soud o vzetí do vazby. Důvodem jsou obavy z útěku. Rozhodnutí je zatím nepravomocné, protože Dahlgren si podal stížnost, kterou bude řešit Krajský soud v Brně.

Eskorta převezla Kevina Dahlgrena do vazební věznice v Brně
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Americká strana podle Pelikána požadovala jen ujištění, že Dahlgrena bude moci navštěvovat pracovník americké ambasády. „Žádný jiný handl v tom není,“ uvedl ministr. „Je to poprvé v historii, co nám Amerika vydala svého občana,“ dodal.

Spojené státy a Česká republika úzce spolupracují v soudních záležitostech a naše orgány činné v trestním řízení koordinují zpracování právních žádostí.
Andrew Schapiro
americký velvyslanec v Česku

Podle ministra spravedlnosti mohl být Dahlgren do Česka dopraven už o víkendu. Jeho advokáti ale využili všech způsobů, aby převoz oddálili. „V posledních dnech to bylo dosti dramatické. Měl sem být eskortován už o víkendu, ale potom co mu byl zamítnut opravný prostředek podaný k jednomu ze soudců Nejvyššího soudu, tak ho podal k druhému soudci, čímž získal několik hodin,“ popsal Pelikán.

S vydáním souhlasila americká ministerstva

Česká televize má k dispozici dopis amerického ministerstva spravedlnosti odvolacímu soudu v Richmondu, v němž se píše, že všechny soudy, které se případem zabývaly, neuznaly Dahlgrenovu žádost o přerušení vydávacího řízení. Přerušit žádost o vydání odmítl i Nejvyšší soud Spojených států.

V dalším dopise americké ministerstvo zahraničí ubezpečilo jednoho z právníků Kevina Dahlgrena, že pracovníci americké ambasády v Praze budou s Dahlgrenem v pravidelném kontaktu a v případě jeho odsouzení ho budou informovat o možnostech žádosti o výkon trestu ve Spojených státech. Podle zpravodaje ČT ve Washingtonu Martina Řezníčka by však primárně záleželo na rozhodnutí české strany.

Zatím ale není jasné, zda by si případný trest Dahlgren odpykával v českém vězení, nebo ve Spojených státech: „Z hlediska mezinárodního práva je otevřena možnost převézt cizího státního příslušníka k výkonu trestu do jeho země,“ uvedl ve Studiu ČT24 náměstek ministra spravedlnosti Petr Jäger a dodal, že o tom v zásadě rozhodují ministerstva spravedlností obou zemí: „Je to na základě žádosti odsouzeného a vyjadřuje se k tomu i příslušný soud,“ dodal Jäger.

Vydání napomohla i dobrá pověst ČR

„Je potřeba říci, že se jedná o poměrně vzácný krok. Američané neradi vydávají své občany do zahraničí, byť se jedná o tak závažné skutky jako u pana Dahlgrena. Domnívám se, že byl našimi justičními orgány velice dobře zpracován procesní postup. Dalším faktorem může být vstřícnost České republiky při vydávání občanů do Spojených států,“ vysvětluje proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michal Tomášek s tím, že Česká republika je vnímaná jako právní stát, kde jsou poskytnuty demokratické záruky spravedlivého procesu.

Podle bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila stojí za Dahlgrenovým vydáním kvalitní práce úředníků: „Jsem přesvědčen, že to byla kvalita extradiční žádosti, což je výsledek práce úředníků ministerstva spravedlnosti z mezinárodního odboru a také příslušného státního zastupitelství, které dalo jasné a dostatečné důkazy. Tyto důkazy i podle názoru americké strany byly tak neprůstřelné, že Američané došli k závěru, že to není politicky motivovaná žádost a že tedy je vhodné dotyčného vydat,“ uvedl Pospíšil v Událostech, komentářích.  

Možnost vydání Američana české justici přivítal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Dahlgren je obviněn z brutálního zločinu, který byl spáchán na území České republiky, a měl by být proto souzen podle českého práva,“ uvedl předseda vlády, podle něhož je vydání úspěchem českých diplomatů v USA i českého ministerstva spravedlnosti.

Vděk za rozhodnutí amerických úřadů vyjádřil i prezident Miloš Zeman. „Myslím si, že se Američané v tomto případě zachovali korektně,“ prohlásil. 

  • Kevin Dahlgren je podezřelý, že v květnu 2013 zavraždil v Brně-Ivanovicích svoji sestřenici, jejího manžela a jejich dva syny. U rodiny bydlel několik týdnů, v Česku se živil jako učitel angličtiny. Po činu odjel do Vídně na letiště a vrátil se za oceán, kde ho krátce po přistání zadržela FBI.
  • Vrah rodinu zabil obzvlášť brutálním způsobem, všechny oběti měly ve tváři desítky bodných a řezných ran. Pachatel se pokusil těla zapálit. Na místo činu proto přijeli jako první hasiči, které zavolali sousedé.
  • Podle české policie jsou důkazy proti Dahlgrenovi jasné – na jeho šatech se našla krev obětí, na místě činu ho v přibližné době vraždy viděla pošťačka i paní na úklid. Pochybnosti panují ohledně motivu. Podle policejního spisu však v rodině před vraždou panovaly neshody a strach.
  • Dahlgren vinu odmítá. Tvrdí, že si šel zaběhat a příbuzné po návratu našel mrtvé. Podle svých slov zpanikařil, a proto utekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 47 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 1 hhodinou

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 2 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 4 hhodinami
Načítání...