Peking - Čína udělala další důležitý krok svého vesmírného programu. Vypustila bezpilotní loď Šen-čou 8. Ta se za dva dny pokusí spojit s experimentálním modulem Tchien-kung 1. Pokud se to Číně podaří, bude třetí zemí na světě, která to dokázala. Čína se tak připravuje na vybudování vlastního orbitálního komplexu. Příští rok má Peking v plánu vyslat do kosmu dvě lidské posádky.
Raketa s názvem Dlouhý pochod nesoucí loď Šen-čou 8 odstartovala v úterý 05:58 místního času (22:58 SEČ) z kosmického střediska Ťiou-čchüan v severozápadní provincii Kan-su. Bezpilotní raketa se úspěšně odlepila od země. A čínská vláda nešetřila chválou.
„Podle zpráv pekingského vesmírného střediska loď úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu. Mohu tak prohlásit, že zahájení programu Šen-čou 8 proběhlo úspěšně,“ oznámil Čchang Wan-čchüan, vrchní velitel čínských vesmírných programů.
Ve vesmíru se pak raketa spojí ve výšce 340 kilometrů s experimentálním modulem Tchien-kung 1, který je na oběžné dráze měsíc. Bude to vůbec poprvé, co Čína spojuje dva kosmické objekty ve vesmíru. A není to úkol jednoduchý. Rychlost obou plavidel je kolem 28 000 kilometrů za hodinu. Odchýlit se přitom při manévru nesmějí o více než 20 centimetrů. Ve spojení budou 12 dní. Pak se má raketa vrátit na zem.
Pro Peking je důležité, aby manévr zvládl, pokud chce v budoucnu na svůj orbitální komplex úspěšně vysílat lidskou posádku a pravidelně jí tam dodávat nové zásoby.
Šen-čou 8 je další krůček ve snaze přiblížit se dvěma vesmírným supervelmocem – Spojeným státům a Rusku. A Čína má teď šanci. Americká NASA pozastavila program svých vesmírných letů a pro Rusko nejsou nové výpravy do vesmíru s lidskou posádkou teď prioritou. Washington a Moskva společně provozují mezinárodní vesmírnou stanici ISS.
Peking má nicméně před sebou ještě dlouhou cestu, než dožene zavedené vesmírné supervelmoci. Tchien-kung 1 je pouze pokusný modul, nikoli stavební kámen plánované vesmírné stanice Nebeský palác (Tchien-kung). Podle expertů vybudování vlastní čínské orbitální stanice potrvá řadu let, Čína by to chtěla stihnout do roku 2020.
Během letu se na Šen-čou uskuteční 17 vědeckých pokusů ve spolupráci s německým vesmírným ústavem, který dodal experimentální přistroje. Jde o první čínskou spolupráci s cizí zemí přímo ve vesmíru. Bude-li současná mise úspěšná, Čína plánuje další dva podobné testovací lety i v příštím roce. Alespoň jeden z nich bude pilotovaný a má se jej zůčastnit první čínská astronautka.
