Opuštěné letiště u španělského Ciudad Real možná našlo kupce. Areál vydražila společnost napojená na čínské firmy za pouhých deset tisíc eur, tedy zhruba čtvrt milionu korun. Pokud do 10. září nepřijde někdo s výhodnější nabídkou, letiště bude jejich.
Letiště u Ciudad Real je jedním z křiklavých symbolů mrhání veřejnými penězi před vypuknutím finanční krize.
- Náklady na stavbu letiště se odhadují na více než miliardu eur
- Otevřeno bylo v roce 2008, v roce 2012 zkrachovalo a bylo zavřeno
- Leží 245 kilometrů jižně od Madridu
- Mělo odbavit 2,5 milionu cestujících ročně a ulevit tak madridskému letišti Barajas
Stavba dokonale vybaveného letiště zruinovala kasu regionu Castilla - La Mancha. Její záchrana stála sedm miliard eur. Původní prodejní cena letiště - 100 milionů eur - se ve srovnání s tím zdála směšná. Natož pak částka, kterou teď v dražbě nabízí konsorcium zastupující čínské zájmy.
Pokud se transakce skutečně dotáhne do konce, letiště už cestujícím nikdy sloužit nebude. Stane se z něj brána do Evropy pro čínské zboží.
Podle místních je vítězná cena naprosto směšná a je to jen další v dlouhé řadě absurdit, které stavbu letiště od začátku provázely. „Vůbec nepochybuji o tom, že účelem letiště nikdy nebylo to, aby fungovalo. Ale pouze samotná jeho výstavba. Chci tím říct, že většina akcionářů letiště Ciudad Real najímala své vlastní stavitelské firmy, aby ho za veřejné peníze postavily,“ míní publicista Carlos Otto-Reuss.
Otto-Reuss tehdy psal do místních novin. Na internetu si ostře postěžoval na to, jak kraj mrhá penězi na něco, co podle něj nemá účel. Jenže majitel novin byl zároveň jedním z hlavních akcionářů nového letiště. „Dvacet čtyři hodin poté, co jsem to publikoval na svém osobním blogu, mě nejen vyhodili z práce, což je teď zpětně vzato vlastně docela logické, to si přiznejme, ale podali na mě i šest žalob,“ popisuje novinář.
Dnes žije v Madridu, dvě stě kilometrů od letiště, které právě tomu madridskému mělo ulevit od davů cestujících. Jenže madridské letiště si ulevilo samo - stavbou nového terminálu. Řídicí věž od té doby trčí z krajiny Dona Quijota velmi osiřele. A čeká, jestli ji teď adoptují čínští obchodníci. Překazit by to mohl jen jiný zájemce, který by do září za letiště nabídl 28 milionů eur.
