Čína předvedla obří manévry a vojenskou přehlídku ve sporných vodách Jihočínského moře. Cvičení přihlížel čínský prezident Si Ťin-pching. Svou přítomnost v oblasti, kterou si nárokuje i několik dalších zemí, Peking posiloval celý týden – kvůli proplouvající americké letadlové lodi.
Deset tisíc vojáků, osmdesát stíhaček a flotila 48 plavidel, včetně letadlové lodi Liao-ning. Čína největší manévry posledních let spojila i s námořní přehlídkou.
„Budování silného námořnictva je po generace přáním čínského lidu a zároveň důležitou zárukou pro uskutečnění čínského snu o obrození národa,“ řekl čínský prezident Si Ťin-pching.
„Komunistická strana se transformuje. Čína směřuje k sílícímu nacionalismu a agresivnějšímu vystupování na světové scéně a zároveň dochází ke koncentraci osobní moci prezidenta,“ komentoval chování Číny nezávislý analytik Wu Čchiang.
Přehlídka se konala v místě, o které se vede jeden z nejsložitějších územních sporů tisíciletí – v Jihočínském moři. Oblast je pro státy atraktivní hned z několika důvodů – pod mořským dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu, zároveň tudy prochází třetina obchodních tras. Nejrazantněji si území nárokuje právě Čína. V oblasti staví umělé ostrovy s vojenskými základnami. Nároky na určité oblasti si činí i Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.
Další manévry plánuje Čína pro změnu v Tchajwanském průlivu. Po týdnech rostoucího napětí kvůli zvýšené americké podpoře tchajwanské vládě chce dokázat, že je připravena připojit Tchaj-wan silou, bude-li to třeba.
