Čína nasadila svou zatím jedinou letadlovou loď při cvičení. Společně s dalšími plavidly a bojovými letadly se loď Liao-ning zúčastnila manévrů v Jihočínském moři.
Podle médií tento krok nepochybně vyvolá další obavy mezi sousedními zeměmi, s nimiž se Čína pře o části regionu.
Podle tamní vlády vzlétlo z paluby letadlové lodi a opět na ní přistálo několik stíhaček J-15. Chlouba čínského válečného námořnictva se vydala na plavbu k účasti na těchto manévrech 25. listopadu.
Plavbu Liao-ning pozorně monitorovaly Japonsko a Tchaj-wan, kolem jejichž výsostných vod trasa letadlové lodě vedla.
Podle tvrzení Pekingu jde jen o součást „běžného“ nacvičování na otevřeném moři, nicméně manévry mohou zvýšit napětí především mezi Čínou a Tchaj-wanem, který Peking přes nelibost ostrovanů považuje za součást jediné Číny.
Čína v listopadu oznámila, že její první letadlová loď Liao-ning, kterou zařadila do aktivní služby v září 2012, je nyní bojeschopná. Toto 300 metrů dlouhé plavidlo vzniklo úpravou staré sovětské letadlové lodi Varjag, kterou Peking koupil v roce 1998 od Ukrajiny bez motorů, navigace a zbrojního vybavení.
Liao-ning má nepochybně podpořit „silové argumenty“ Pekingu při prosazování nároků na téměř celou oblast Jihočínského moře, kudy vedou významné námořní trasy a kde se pravděpodobně skrývají bohatá naleziště ropy. Části Jihočínského moře však označují za své i další státy regionu.
Čína již oznámila, že staví druhou letadlovou loď. V Jihočínském moři buduje umělé ostrovy jako zázemí pro ranveje, přístavy a další strategické prvky. Na ostrovy přesouvá i raketové systémy, což dokládají i satelitní snímky. Peking sice „militarizaci“ moře vytrvale odmítá, na druhou stranu ale takový krok považuje za oprávněný a stěžuje si na místní aktivitu letectva USA.
Proti jejím nárokům se staví Filipíny, Malajsie, Brunej, Vietnam nebo Tchaj-wan. Všechny tyto státy odmítají čínské snahy přisvojit si klíčové Spratlyho či Paracelsovy ostrovy nebo útes Scarborough.
