Čína, Indie i Pákistán se topí ve vodě a bahnu

Peking - Záplavy sužují nejenom střední Evropu, ale i Asii. Záchranáři se v hornaté tibetské provincii Kan-su na severozápadě Číny snaží najít obyvatele vesnic, které smetla lavina bahna. Na 340 lidí zemřelo, dalších 1 200 se pohřešuje. Záchranáři evakuovali z oblasti 45 tisíc lidí. Velká voda je stále i v Pákistánu a Indii.

Voda a bahno braly v horských údolích čínské provincie Kan-su všechno, co jim stálo v cestě. Lavina smetla stovky domů. Na místě pracuje 4,5 tisíce záchranářů, vojáků a lékařů, těžká technika se tam ale po zničených silnicích nedostane. I tak se na ně občas usměje štěstí, po 14 hodinách vyprostili z bahna živého muže.

Wen Ťia-pao, čínský premiér:

„Záchranáři odvádějí skvělou práci. Dokud tu bude šance na záchranu jediného života, nepřestaneme.“

Nahrávám video
Záplavy sužují Pákistán, Indii i Čínu
Zdroj: ČT24

Sesuv půdy způsobily přívalové deště, bahno a suť vytvořily hráz na řece Paj-lung, ta nevydržela a protrhla se. Okresní město Čou-čchü se čtyřiceti tisíci obyvateli bylo z poloviny zaplaveno. Meteorologové navíc varují před dalším deštěm. Kvůli záplavám už letos v Číně, hlavně ve středu země a na jihu, zemřelo víc než tisíc lidí.

Poslední dva týdny záplavy ničí celou Asii. Voda se vylila z břehů v Severní Koreji. Záplavy v Indii si zatím vyžádaly na 150 lidských životů, podle zahraničních agentur je z toho pět cizinců. V turistické oblasti údolí Zanskar a v klášteře Lamajuru uvízli zahraniční turisté. Záchranáři se snaží dostat do okolí postiženého města Léh, bojují ale s hornatým terénem. Oblast je oblíbená příznivci raftingu a vysokohorské turistiky.

Nejhorší situace je ale stále v sousedním Pákistánu. Na severu země se k vytrvalému dešti přidaly sesuvy půdy. Záplavy se navíc posunuly po toku řeky Indus až na jih. Mrtvých už je dohromady přes 1 600, pomoc potřebuje 14 milionů obyvatel. Problémy má ale celá země. Kvůli tomu, že voda zničila 570 tisíc hektarů úrody, čtyřnásobně vystřelily nahoru ceny ovoce a zeleniny.

V Pákistánu navíc komplikují práce po záplavách mohutné sesuvy půdy a neustávající déšť. Humanitární pracovníci těžko dostávají pomoc do zasažených oblastí. „Je obtížné tam dostat pomoc. Rád bych zdůraznil, že se pohybujeme pěšky nebo na oslech. Děláme všechno, co můžeme, ale nejsme schopni se dostat na většinu míst v údolí Svát,“ sdělil mluvčí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCAH) Maurizio Giuliano.

  • Velká voda zpustošila město Čou-čchü autor: ČTK/AP, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1859/185829.jpg
  • Záplavy v Číně autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1857/185683.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 46 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...