Čína chce ještě víc regulovat ekonomiku. Zasáhne monopoly či technologické firmy

Čína se chystá ještě více regulovat značnou část své ekonomiky. Peking představil plán, který se v příštích čtyřech letech dotkne národní bezpečnosti, technologií a monopolů v druhé největší světové ekonomice. Komunistická vláda se už dříve zaměřila na technologický sektor a firmy činné ve vzdělávání.

Jak upozorňuje BBC, Peking v dokumentu odkazuje k Mao Ce-tungovi a stému výročí tamní komunistické strany. Plán o deseti bodech má trvat do roku 2025 a počítá s posílením zákonů v oblasti vědy, technologických inovací, kultury i vzdělání.

Peking podle plánu hodlá přehodnotit především monopoly. Čína rovněž přezkoumá fungování digitální ekonomiky včetně internetového finančnictví, velkých dat či cloudových technologií.

Oznámení oživilo obavy, že stávající zásahy čínského státu do technologií a soukromých vzdělávacích společností budou v příštích letech pokračovat a ještě zesílí. Na krok Pekingu už dříve zareagovaly akcie mnoha čínských společností obchodovaných ve Spojených státech, Hongkongu i pevninské Číně, které kvůli strachu investorů letos výrazně klesly.

Čína proti technologickým gigantům

Peking už kvůli monopolnímu postavení vyšetřuje řadu předních technologických firem a zacílil i na jiné sektory. Například v dubnu firma Alibaba souhlasila s rekordní pokutou téměř tří miliard dolarů. V červenci musel gigant Tencent upravit licenční dohody se světovými hudebními vydavatelstvími.

Agentura Reuters upozorňuje na to, že nepředvídatelné regulační kroky Pekingu v krátkodobém horizontu odrazují zahraniční investory. V dlouhodobém výhledu ale manažeři spoléhají na liberalizaci tržního prostředí v Číně.

„Čína si přeje pokračovat v otevírání svých trhů. Uvědomuje si, že pokud chce být efektivní, musí s reformami postupovat opatrně,“ komentuje investiční ředitel UBS Global Wealth Management Mark Haefele pro Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 4 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...