CIA i američtí vojáci čelí podezření z mučení desítek lidí v Afghánistánu

Americká armáda a CIA se mohly dopustit válečných zločinů, když mučily osoby zadržené v Afghánistánu. Zveřejněná zpráva hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) hovoří nejméně o 61 obětech. Ke krutému zacházení mělo docházet od května 2003 do konce roku 2014. Pentagon se zatím ke zjištění soudu nevyjádřil.

Mučení se měly podle soudu dopouštět i afghánské bezpečnostní složky. Taliban pak přímo zločinů proti lidskosti. Radikální islamisté měli pozabíjet tisíce lidí, vraždit civilisty i humanitární pracovníky a rekrutovat dětské vojáky.

Prokurátoři podle svých slov „bezprostředně“ rozhodnou, zda zažádají o povolení zahájit podrobné vyšetřování v Afghánistánu, které by mohlo vést k obvinění Američanů z válečných zločinů.

Američtí vojáci v Afghánistánu
Zdroj: Chris Hondros/Getty Images/ISIFA

Podle zprávy ICC nešlo o akce izolovaných jednotlivců, ale spíše o vyšetřovací techniky schválené shora.

„Z dostupných informací vyplývá, že oběti byly záměrně vystaveny fyzickému a psychickému násilí a že zločiny byly údajně spáchány zvlášť zavrženíhodným způsobem, který podrývá základní lidskou důstojnost obětí,“ upozornil soud.

USA se sice zatím k ICC nepřipojily, soud ale může Američany soudit, pokud se dopustí trestného činu v rámci jurisdikce země, která členem soudu je – a mezi tyto země patří i Afghánistán.

Zpráva ICC hovoří také o agentech CIA, kteří mohli podrobit v Afghánistánu, Polsku, Rumunsku a Litvě mučení, krutému zacházení, útokům na osobní důstojnost anebo znásilnění mezi prosincem 2002 a březnem 2008 nejméně 28 zadržených.

ICC byl založen v roce 2002 a je světově prvním stálým soudem zřízeným kvůli stíhání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy. Členy je více než 120 zemí z celého světa, velmoci včetně USA, Ruska a Číny se ale zatím nepřipojily.

Zadržovaní na Gunatánamu
Zdroj: Brennan Linsley/Reuters

Obama mučení podezřelých zakázal, Trump asi půjde opačným směrem

Prezident George W. Bush v roce 2000 odmítl podepsat příslušnou smlouvu kvůli obavám, že by Američané mohli být nespravedlivě stíháni z politických důvodů. Republikán Bush po teroristických útocích z 11. září 2001 schválil tvrdé praktiky jako waterboarding, jeho nástupce – demokrat Barack Obama to ale v roce 2009 zakázal.

Nově zvolený prezident Donald Trump během kampaně tvrdil, že by mučení opět povolil, protože zákaz tvrdých výslechů podle něj staví USA do strategické nevýhody vůči islámským radikálům.

Zatím všechna soudní řízení ICC se týkala zločinů spáchaných v Africe. Podle žalobců je vyšetřování vedeno také v Polsku, Rumunsku a Litvě, kvůli možným zločinům ve vazebních zařízeních CIA v těchto zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 4 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 4 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 7 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 9 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 10 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 10 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...