CIA i američtí vojáci čelí podezření z mučení desítek lidí v Afghánistánu

Americká armáda a CIA se mohly dopustit válečných zločinů, když mučily osoby zadržené v Afghánistánu. Zveřejněná zpráva hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) hovoří nejméně o 61 obětech. Ke krutému zacházení mělo docházet od května 2003 do konce roku 2014. Pentagon se zatím ke zjištění soudu nevyjádřil.

Mučení se měly podle soudu dopouštět i afghánské bezpečnostní složky. Taliban pak přímo zločinů proti lidskosti. Radikální islamisté měli pozabíjet tisíce lidí, vraždit civilisty i humanitární pracovníky a rekrutovat dětské vojáky.

Prokurátoři podle svých slov „bezprostředně“ rozhodnou, zda zažádají o povolení zahájit podrobné vyšetřování v Afghánistánu, které by mohlo vést k obvinění Američanů z válečných zločinů.

Američtí vojáci v Afghánistánu
Zdroj: Chris Hondros/Getty Images/ISIFA

Podle zprávy ICC nešlo o akce izolovaných jednotlivců, ale spíše o vyšetřovací techniky schválené shora.

„Z dostupných informací vyplývá, že oběti byly záměrně vystaveny fyzickému a psychickému násilí a že zločiny byly údajně spáchány zvlášť zavrženíhodným způsobem, který podrývá základní lidskou důstojnost obětí,“ upozornil soud.

USA se sice zatím k ICC nepřipojily, soud ale může Američany soudit, pokud se dopustí trestného činu v rámci jurisdikce země, která členem soudu je – a mezi tyto země patří i Afghánistán.

Zpráva ICC hovoří také o agentech CIA, kteří mohli podrobit v Afghánistánu, Polsku, Rumunsku a Litvě mučení, krutému zacházení, útokům na osobní důstojnost anebo znásilnění mezi prosincem 2002 a březnem 2008 nejméně 28 zadržených.

ICC byl založen v roce 2002 a je světově prvním stálým soudem zřízeným kvůli stíhání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy. Členy je více než 120 zemí z celého světa, velmoci včetně USA, Ruska a Číny se ale zatím nepřipojily.

Zadržovaní na Gunatánamu
Zdroj: Brennan Linsley/Reuters

Obama mučení podezřelých zakázal, Trump asi půjde opačným směrem

Prezident George W. Bush v roce 2000 odmítl podepsat příslušnou smlouvu kvůli obavám, že by Američané mohli být nespravedlivě stíháni z politických důvodů. Republikán Bush po teroristických útocích z 11. září 2001 schválil tvrdé praktiky jako waterboarding, jeho nástupce – demokrat Barack Obama to ale v roce 2009 zakázal.

Nově zvolený prezident Donald Trump během kampaně tvrdil, že by mučení opět povolil, protože zákaz tvrdých výslechů podle něj staví USA do strategické nevýhody vůči islámským radikálům.

Zatím všechna soudní řízení ICC se týkala zločinů spáchaných v Africe. Podle žalobců je vyšetřování vedeno také v Polsku, Rumunsku a Litvě, kvůli možným zločinům ve vazebních zařízeních CIA v těchto zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 29 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 34 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 44 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 1 hhodinou

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 2 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 11 hhodinami
Načítání...