CIA i američtí vojáci čelí podezření z mučení desítek lidí v Afghánistánu

Americká armáda a CIA se mohly dopustit válečných zločinů, když mučily osoby zadržené v Afghánistánu. Zveřejněná zpráva hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) hovoří nejméně o 61 obětech. Ke krutému zacházení mělo docházet od května 2003 do konce roku 2014. Pentagon se zatím ke zjištění soudu nevyjádřil.

Mučení se měly podle soudu dopouštět i afghánské bezpečnostní složky. Taliban pak přímo zločinů proti lidskosti. Radikální islamisté měli pozabíjet tisíce lidí, vraždit civilisty i humanitární pracovníky a rekrutovat dětské vojáky.

Prokurátoři podle svých slov „bezprostředně“ rozhodnou, zda zažádají o povolení zahájit podrobné vyšetřování v Afghánistánu, které by mohlo vést k obvinění Američanů z válečných zločinů.

Američtí vojáci v Afghánistánu
Zdroj: Chris Hondros/Getty Images/ISIFA

Podle zprávy ICC nešlo o akce izolovaných jednotlivců, ale spíše o vyšetřovací techniky schválené shora.

„Z dostupných informací vyplývá, že oběti byly záměrně vystaveny fyzickému a psychickému násilí a že zločiny byly údajně spáchány zvlášť zavrženíhodným způsobem, který podrývá základní lidskou důstojnost obětí,“ upozornil soud.

USA se sice zatím k ICC nepřipojily, soud ale může Američany soudit, pokud se dopustí trestného činu v rámci jurisdikce země, která členem soudu je – a mezi tyto země patří i Afghánistán.

Zpráva ICC hovoří také o agentech CIA, kteří mohli podrobit v Afghánistánu, Polsku, Rumunsku a Litvě mučení, krutému zacházení, útokům na osobní důstojnost anebo znásilnění mezi prosincem 2002 a březnem 2008 nejméně 28 zadržených.

ICC byl založen v roce 2002 a je světově prvním stálým soudem zřízeným kvůli stíhání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy. Členy je více než 120 zemí z celého světa, velmoci včetně USA, Ruska a Číny se ale zatím nepřipojily.

Zadržovaní na Gunatánamu
Zdroj: Brennan Linsley/Reuters

Obama mučení podezřelých zakázal, Trump asi půjde opačným směrem

Prezident George W. Bush v roce 2000 odmítl podepsat příslušnou smlouvu kvůli obavám, že by Američané mohli být nespravedlivě stíháni z politických důvodů. Republikán Bush po teroristických útocích z 11. září 2001 schválil tvrdé praktiky jako waterboarding, jeho nástupce – demokrat Barack Obama to ale v roce 2009 zakázal.

Nově zvolený prezident Donald Trump během kampaně tvrdil, že by mučení opět povolil, protože zákaz tvrdých výslechů podle něj staví USA do strategické nevýhody vůči islámským radikálům.

Zatím všechna soudní řízení ICC se týkala zločinů spáchaných v Africe. Podle žalobců je vyšetřování vedeno také v Polsku, Rumunsku a Litvě, kvůli možným zločinům ve vazebních zařízeních CIA v těchto zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoČeští hasiči pomáhali po zemětřesení ve Venezuele

S odklízením sutin po ničivém zemětřesení ve Venezuele pomáhal pět dnů také český USAR tým. Hasiči, kynologové se psy i statici se zapojili do průzkumu zřícených budov a pátrali po přeživších i obětech. Zpět do Česka se vrátí v neděli. Kromě tropických teplot a nestability sutin komplikovala situaci na místě i velká prašnost. Záchranáři se proto museli častěji střídat. Celkem jich do Venezuely z Česka vyrazilo 69, vedle hasičů též zdravotníci, členové logistické podpory nebo chemik a tlumočnice. Tým využíval i různou techniku. Například statik měl k dispozici speciální čidla, která snímají náklon objektů, nebo drony. Při pátrání po přeživších pomáhaly i takzvané seizmické geofony, jež dokážou zachytit slabé zvuky nebo otřesy vycházející z prostoru pod sutinami.
před 52 mminutami

Ukrajina navrhla urovnat vztahy s Polskem, uvedl její ministr zahraničí

Ukrajina navrhla kroky k normalizaci vztahů s Polskem, včetně konzultací o sporných historických otázkách. Napsala to agentura Reuters s odkazem na vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy po setkání s protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Obě země mimo jiné vedou spor o rozhodnutí Kyjeva pojmenovat ukrajinskou vojenskou jednotku po armádě, která se za druhé světové války podílela na vraždění Poláků.
před 2 hhodinami

Klienti finančních institucí v Irsku získávají právo hovořit s člověkem místo chatbota

V Irsku v pátek začlenili do národního práva nová pravidla, která spotřebitelům zaručují možnost hovořit při nákupu finančních produktů či služeb on-line nebo po telefonu s člověkem namísto chatbota využívajícího umělou inteligenci.
před 5 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 6 hhodinami

Při ruském útoku v noci na čtvrtek se v kyjevském metru ukrylo rekordních 52 tisíc lidí

V noci na čtvrtek 2. července se během rozsáhlého ruského útoku na Kyjev ukrylo v metru 52 500 lidí, mezi nimi téměř 4500 dětí. Kyjevský dopravní podnik uvedl, že šlo o nejvyšší počet lidí, kteří se během nočního leteckého poplachu v posledních letech ukryli ve stanicích podzemní dráhy.
před 6 hhodinami

Albánská policie použila k rozehnání demonstrantů slzný plyn a vodní děla

V Tiraně se již více než měsíc konají každodenní protesty kvůli údajné korupci spojené s různými rozvojovými projekty podél pobřeží a v blízkosti chráněných oblastí. Vlna protestů nejprve cílila proti plánované výstavbě luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Jde o plán Jareda Kushnera, zetě prezidenta USA Donalda Trumpa. Následně se protesty rozšířily i na další projekty plánované podél pobřeží. Vláda korupci popírá. Ve čtvrtek se protestující sešli před budovou parlamentu a po přicházejících zákonodárcích házeli vejce a mouku. Někteří se obrátili i proti zasahujícím policistům, kteří nakonec použili k rozehnání demonstrantů vodní děla a slzný plyn. Osmnáct protestujících bylo zatčeno.
před 6 hhodinami

Interpol pátrá po Ukrajince podezřelé z bombového útoku v Monaku

Mezinárodní policejní organizace Interpol pátrá po devětatřicetileté Ukrajince Anastasiji Berezovské. Oznámila to na svém webu. Žena je podezřelá z bombového útoku, který v pondělí v Monaku zranil ukrajinského oligarchu Vadyma Jermolajeva a další dva lidi. Vyšetřovatelé podle médií nevylučují, že za útokem stála cizí mocnost. Berezovská žije ve Frankfurtu nad Mohanem, kde byla dle Reuters po útoku spatřena. Tamní policie provedla prohlídku domu a potvrdila, že je žena stále na útěku.
12:44Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie, Belgie a Nizozemsko hlásí kvůli červnové vlně veder tisíce mrtvých

Během červnové vlny veder ve Francii, Belgii a Nizozemsku zemřelo nejméně o 3700 více lidí, než je v tomto období obvyklé. Úřady všech tří zemí v pátek upozornily, že jde o předběžné údaje a že skutečné číslo může být ještě vyšší. Informovala o tom agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Evropský pohled