Napříč Francií hoří spor o marseilleské mýdlo. Podniky v Marseille chtějí, aby značka zůstala výhradně v jejich rukou. Jinde ale tvrdí, že mýdlo z rostlinných olejů dokážou vyrobit stejně dobře, jako v největším městě Provence, a slavné označení mohou používat i pro své produkty.
Zelenobéžová kostka s originální ražbou je ikonickým produktem z jihu Francie. Návštěvník, který si ho odtud nepřiveze, jako by v Provence ani nebyl. Jak poznat to pravé, ví ale ve skutečnosti málokdo. „Myslím, že je tam glycerin, olej, výtažky, vůně a nějaké další věci,“ tuší italská turistka Federica.
„Soda, voda a olej. Rostlinný olej. Žádná vůně!“ upozorňuje Yannick Séguin, který o výrobě mýdla ví mnohé. Vlastní marseilleskou mýdlárnu Le Fer à Cheval, která vznikla už v polovině 19. století a je nejstarší ze čtveřice zbývajících společností, které se tradiční výrobě mýdla věnují.
O tradiční označení bojují čtyři původní mýdlárny
Čtyři tradiční firmy svádějí boj za mýdlovou gramotnost společně. Už v roce 2009 podepsaly chartu, ve které potvrzují jednotnou recepturu. Pět let ale vedou ještě jiný spor, mnohem tvrdší a s celým zbytkem Francie. Chtějí, aby úřady daly mýdlu ochranné lokální označení.
„V IGP (Ochranné geografické označení) je slovo ,geografické‘ a rozsah geografické oblasti musí být definovaný,“ říká majitel marseilleské mýdlárny.
Do hry teď vstoupil významný protihráč. Asociace, která sdružuje konkurenční firmy, žádá od úřadů pravý opak: aby marseilleské mýdlo ponechaly všem. „Jedinečnost marseilleského mýdla je ve způsobu jeho výroby, a ne v tom, kde se vyrábí. Stačí chránit národní know-how,“ míní Pascal Marchal z Asociace Savon de Marseille France.
Ve sporu jde o hodně. Trh s marseilleským mýdlem je na vzestupu, roční obrat na něm se pohybuje okolo čtyř set milionů eur. Mýdlo se navíc vyváží do celého světa. Oblíbené je napříč Evropou, v Japonsku, ve Spojených státech i na Novém Zélandu.
Tvrdá bitva o to, komu marseilleské mýdlo patří, má ale přece jen v očích historiků jednu drobnou trhlinu. Francouzi ho totiž ve skutečnosti nevymysleli. Pouze vylepšili recept ze syrského Aleppa.
