Chorvatsko se ocitlo v politické krizi. Vládní koalice Chorvatského demokratického společenství (HDZ) a reformního hnutí Most se definitivně rozpadla. Důvodem je spor o setrvání či odvolání ministra financí Zdravka Mariče. Jeho odchod žádá opozice, která není spokojená s tím, jak řeší finanční krizi největší chorvatské soukromé firmy Agrokor. Pokud HDZ nenajde další podporu pro vládnutí, mohou Chorvaté jít k volbám už potřetí od roku 2015.
Už několik dnů se spekulovalo o tom, že konflikt kolem ministra financí Zdravka Mariče povede k rozpadu koalice. Ve čtvrtek vše vyvrcholilo, když při zasedání vlády odmítli tohoto ministra podpořit tři ministři Mostu - vnitra, spravedlnosti a energetiky a životního prostředí. Premiér Andrej Plenković byl touto „nekolegialitou“ tak popuzen, že trojici ze svého kabinetu vyhodil.
Šéf Mostu Božo Petrov, který je rovněž předsedou Saboru (parlamentu), nyní v reakci oznámil, že hnutí z vlády odchází. „Už nejsme součástí této vlády a tímto krokem dáváme najevo, že nám nejde o křesla, ale o ústavu. Když už se předseda vlády nedrží ústavy ani demokratických hodnot a parlamentní demokracie, my se jich držet budeme,“ prohlásil Petrov.
Plenković tvrdí, že v parlamentu dá dohromady většinu, která vládu HDZ podpoří. „Vyzývám ho, aby dokázal, že to není lež. Jinak bude odpovědný za politickou krizi a za nové volby,“ poznamenal k tomu vůdce hnutí Most Petrov.
Petrov také v pátek z titulu funkce předsedy Saboru oznámil, že návrhem opoziční Sociálnědemokratické strany (SDP) odvolat Mariče se parlament začne zabývat příští týden ve středu. Jestli ale v čele zákonodárného sboru vydrží, ještě není jasné, protože poslanci za HDZ chtějí iniciovat jeho odvolání.
Volby každý rok?
Pokud HDZ partnera do koalice ani „tichou“ podporu pro svou menšinovou vládu v Saboru nezíská, bude nucen svůj kabinet rozpustit. Vzhledem k tomu, že druhá nejsilnější parlamentní strana SDP zřejmě také nebude schopna dát dohromady vládu, pak Chorvatsko čekají již třetí volby od roku 2015.
Předčasné volby se loni konaly rok po řádných volbách kvůli prvnímu neúspěšnému pokusu HDZ a Mostu o společné vládnutí. Neshody začaly kvůli administrativním reformám již záhy po ustavení jejich kabinetu a vyvrcholily v létě pádem vlády kvůli aféře tehdejšího šéfa HDZ a premiéra týkající se střetu zájmů.
- Agrokor je největším výrobcem potravin a maloobchodním prodejcem na Balkáně a největší soukromou společností v Chorvatsku. Po ovládnutí chorvatského maloobchodního trhu začal Agrokor expandovat i v sousedních zemích a získal dominantní pozice i na maloobchodních trzích Slovinska, Srbska a Bosny. V současnosti se ale potýká s problémy. Během expanze totiž podnik navršil obrovské dluhy, které dosáhly zhruba 45 miliard kun (164 miliard korun), což téměř odpovídá celoročním tržbám a šestinásobku kapitálu skupiny Agrokor.
- Začátkem dubna chorvatský parlament přijal zákon na ochranu ekonomiky před pádem velkých společností. O den později Agrokor požádal vládu o aktivaci nového zákona. Podle legislativy může stát v případě finančních potíží firmy s nejméně 5000 zaměstnanci a dluhem minimálně jedné miliardy eur (26,6 miliardy korun) jmenovat správce, který na žádost dlužníka či věřitelů se souhlasem společnosti povede proces restrukturalizace. Desátého dubna pak chorvatská vláda jmenovala správcem pro Agrokor experta na investiční bankovnictví Anteho Ramljaka.
- Magnát Ivica Todorić, který je majitelem skupiny Agrokor, je podle českých médií známým a vzorem českého ministra financí Andreje Babiše, který byl donedávna majitelem podobně zaměřené české skupiny Agrofert, než její akcie vložil do svěřenského fondu kvůli zákonu o střetu zájmů.
