Labužníky vyhledávaná chorvatská delikatesa je v ohrožení. Země u Jadranu sice není takovou ústřicovou velmocí jako Francie, ale žije tam druh mlže, který už jinde vyhynul. Teď ho však napadl norovirus, který způsobuje zažívací potíže. Podle farmářů za to může únik splašků z kanalizace.
Chorvatské ústřice napadl norovirus. Chovatelé vidí příčinu v kanalizaci, úřady to odmítají
Modré vody laguny Mali Ston na poloostrově Pelješac prosluly svou čistotou a po staletí se v nich díky tomu chovaly ústřice. Místní druh získal řadu mezinárodních ocenění a na tradiční březnový festival přijížděli gurmeti a farmáři z celého světa.
Specifickou chuť chorvatských mlžů si oblíbili natolik, že je vysadili a zkoumali i ve Francii. „Po nějaké době se vrátili na náš festival a s hořkostí nám řekli, že je ve Francii nemohou pěstovat, protože moře u nás je tak čisté,“ říká k tomu Svetan Pejić, majitel místní ústřicové restaurace.
Jenže chorvatští chovatelé teď utržili těžkou ránu. V pochoutce, která jejich město proslavila, úřady našly norovirus, tedy původce nemoci známé jako střevní chřipka. Zatímco většina bakterií se z jídla dá odstranit vařením nebo pečením, viry jsou výrazně odolnější. Navíc ústřice se většinou podávají syrové.
„Opravdu to nerad říkám, ale mohou za to lidé. Nepřišlo to z moře ani ze vzduchu. Znečištěná laguna je výsledkem lidské činnosti,“ podotýká profesor dubrovnické univerzity Vlado Onofri.
Příčinou je podle odborníků kanalizace, úřady to odmítají
Odborníci, chovatelé i majitelé restaurací vidí příčinu v kanalizaci, která ústí přímo do laguny. Zastaralé potrubí podle nich nestačí rostoucímu počtu turistů, kteří oblast navštěvují. Profesor Onofri obviňuje chorvatskou vládu z toho, že celá desetiletí nepodnikla nic, aby Mali Ston a okolní města vybudovala moderní odpadový systém.
Úřady se hájí. „Předtím tu byla ta samá kanalizace, proč nebyl virus zaznamenán? Hosté a turisti nejsou problém. Teď tu nejsou žádní turisti, takže co je špatně?“ ptá se Vedran Antunica, starosta obce Ston, pod kterou záliv spadá.
Přetahovaná o příčiny přesto nic nezmění na velkých ztrátách pro všechny, kdo v tradičním obchodu s ústřicemi podnikají. Obvykle z moře ročně vytáhnou tři miliony kusů mlžů, jenže objednávky teď strmě klesly. Ve vodě tak zůstávají statisíce lastur, které by jinak už dávno skončily na talířích. Místní se stále víc obávají, že norovirus stáhne ke dnu nejen jejich zisky, ale rovnou celé živobytí.