Varšava/Moskva - Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku chce od Ruska vyjasnění katyňského masakru. Sovětská tajná policie během druhé světové války postřílela tisíce zajatých polských důstojníků. Žalobu na Rusko podali dva potomci zavražděných vojáků. Ruské soudy doposud vytrvale odmítaly zpřístupnit Polákům dokumenty, které se zločinu týkají. Pokud by evropský soud uznal, že Rusko porušilo lidská práva, bude to podle polských právníků precedens, který by umožnil vyšetřování masakru.
V Katyni a okolních táborech bylo postříleno na rozkaz Josifa Stalina podle různých zdrojů až 22 000 polských důstojníků, intelektuálů a duchovních, kteří byli zajati po invazi Rudé armády do Polska v září 1939. Mezi nimi bylo i několik stovek Čechů.
Žádný trest pro popravčí
Za masovou vraždu nebyl nikdy žádný ze strůjců ani vykonavatelů potrestán. Po padesáti letech mlčení Rusko v roce 1990 přiznalo, že Stalin vraždy polské vojenské a společenské elity opravdu nařídil. Varšava naléhala, aby Rusko masakr uznalo za genocidu. To však Moskva odmítla. Ruští prokurátoři dospěli k závěru, že popravy zajatců nelze uznat za vyvražďování národa. Katyňský masakr tak léta jitří polsko-ruské vztahy.
Ruští prokurátoři podle deníku Gazeta Wyborcza minulý týden dokonce argumentovali, že Stalin měl důvody k vraždění Poláků, protože mezi nimi byli vyzvědači a teroristi.
Dva potomci obětí katyňského masakru pět let válčili před ruskými soudy. Podařilo se jim prokázat, že jejich blízcí byli zavražděni, přesto do dokumentů nemohli nahlédnout. Proto se obrátili na štrasburský soud, který je justičním orgánem Rady Evropy. Podle právníků je mohou následovat stovky dalších.
