„Cesta života“ pomáhala vyhladovělým obyvatelům Leningradu

Petrohrad – V září 1941 německá armáda obklíčila druhé největší sovětské město Leningrad (dnes Petrohrad). Hlad hrozivých rozměrů a do toho všeho zima a bombardování – to sužovalo obyvatele Leningradu. Denní příděly jídla se postupně ztenčily na krajíc chleba na den a výjimkou nebyly případy kanibalismu. Životní podmínky se tak zhoršily až na samou hranici přežití. Německým vojskům pomáhaly v létě i jezera, řeky a bažiny, nicméně v zimě, když Ladožské jezero a řeka Něva zamrzly, svitla obyvatelům Leningradu naděje. Vznikla tak známá „cesta života“, která byla poprvé pro zásobování a přesun lidí z obklíčeného města využita 21. listopadu 1941.

Takzvaná cesta života byla jediným komunikačním kanálem. Led na největším evropském jezeře posloužil také desetitisícům vyčerpaných obyvatel Leningradu a přilehlých vesnic jako úniková cesta. Jen během první zimy přes něj bylo evakuováno na 500 tisíc lidí, většinou žen, dětí a starců. Celkem tento způsob útěku využilo údajně na 1,3 milionu osob.

Jezero současně sloužilo jako jediný zásobovací kanál pro oblast ohraničenou na jihu frontovou linií s německou armádou a na severu s finskou armádou. Ta se ale na rozdíl od německých vojsk odmítla na aktivním dobývání někdejšího hlavního města carského Ruska podílet.

První dodávka potravin - pytle s moukou - údajně doputovala do osamoceného Leningradu 21. listopadu 1941. Setkat se ale můžeme i s daty 22. či 23. listopadu. Provoz po Ladožském jezeře zajišťovaly v zimě koňské povozy, saně a nákladní automobily, v létě probíhala výměna prostřednictvím lodí.  Aby město nemuselo být druhou zimu po sobě bez elektrické energie, byl v průběhu roku 1942 zprovozněn ropovod, jehož značná část vedla pod hladinou jezera. Říkalo se mu „tepna života“.

Podmínky na takzvané cestě života byly od počátku dramatické. Ledový krunýř byl v zimě často natolik slabý, že se v jezeře utopily celé konvoje nákladních automobilů. Krutou daň na lidských životech si ale vybíraly především neustálé nálety německých vzdušných sil. Odhady počtu obětí se pohybují v řádu tisíců až desetitisíců. 

Až vojska Leningradského a Volchovského frontu po několikadenní operaci 27. ledna 1944 prolomila obležení města, které trvalo od 8. září 1941. Po 900 dnech tak skončilo nejtragičtější období třísetleté historie města. Před začátkem blokády v září 1941 žilo v Leningradě 3,2 milionu lidí, v lednu 1944 jich zůstalo jen asi půl milionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
Právě teď

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 29 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 47 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...