„Cesta života“ pomáhala vyhladovělým obyvatelům Leningradu

Petrohrad – V září 1941 německá armáda obklíčila druhé největší sovětské město Leningrad (dnes Petrohrad). Hlad hrozivých rozměrů a do toho všeho zima a bombardování – to sužovalo obyvatele Leningradu. Denní příděly jídla se postupně ztenčily na krajíc chleba na den a výjimkou nebyly případy kanibalismu. Životní podmínky se tak zhoršily až na samou hranici přežití. Německým vojskům pomáhaly v létě i jezera, řeky a bažiny, nicméně v zimě, když Ladožské jezero a řeka Něva zamrzly, svitla obyvatelům Leningradu naděje. Vznikla tak známá „cesta života“, která byla poprvé pro zásobování a přesun lidí z obklíčeného města využita 21. listopadu 1941.

Takzvaná cesta života byla jediným komunikačním kanálem. Led na největším evropském jezeře posloužil také desetitisícům vyčerpaných obyvatel Leningradu a přilehlých vesnic jako úniková cesta. Jen během první zimy přes něj bylo evakuováno na 500 tisíc lidí, většinou žen, dětí a starců. Celkem tento způsob útěku využilo údajně na 1,3 milionu osob.

Jezero současně sloužilo jako jediný zásobovací kanál pro oblast ohraničenou na jihu frontovou linií s německou armádou a na severu s finskou armádou. Ta se ale na rozdíl od německých vojsk odmítla na aktivním dobývání někdejšího hlavního města carského Ruska podílet.

První dodávka potravin - pytle s moukou - údajně doputovala do osamoceného Leningradu 21. listopadu 1941. Setkat se ale můžeme i s daty 22. či 23. listopadu. Provoz po Ladožském jezeře zajišťovaly v zimě koňské povozy, saně a nákladní automobily, v létě probíhala výměna prostřednictvím lodí.  Aby město nemuselo být druhou zimu po sobě bez elektrické energie, byl v průběhu roku 1942 zprovozněn ropovod, jehož značná část vedla pod hladinou jezera. Říkalo se mu „tepna života“.

Podmínky na takzvané cestě života byly od počátku dramatické. Ledový krunýř byl v zimě často natolik slabý, že se v jezeře utopily celé konvoje nákladních automobilů. Krutou daň na lidských životech si ale vybíraly především neustálé nálety německých vzdušných sil. Odhady počtu obětí se pohybují v řádu tisíců až desetitisíců. 

Až vojska Leningradského a Volchovského frontu po několikadenní operaci 27. ledna 1944 prolomila obležení města, které trvalo od 8. září 1941. Po 900 dnech tak skončilo nejtragičtější období třísetleté historie města. Před začátkem blokády v září 1941 žilo v Leningradě 3,2 milionu lidí, v lednu 1944 jich zůstalo jen asi půl milionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...