České firmy se budou moci ucházet o americké armádní zakázky

Washington – Ministr obrany Alexandr Vondra chce, aby čeští vojáci zůstali v Afghánistánu až do konce roku 2014. Současný mandát jim vyprší na konci letošního roku. Ministr hodlá na jaře navrhnout vládě a později i Parlamentu jeho prodloužení o dalších 24 měsíců. Vondra to řekl ve Washingtonu, kde se dnes sešel se svým americkým protějškem Leonem Panettou. Vondra s Panettou také dojednal, že české firmy budou moci usilovat o armádní zakázky ve Spojených státech, hovořili rovněž o plánovaném aliančním výcvikovém vrtulníkovém středisku v Pardubicích.

Ministr, který dorazil do Washingtonu se zpožděním kvůli neplánované zastávce ve státě Maine, kde jeho letadlo kvůli silnému větru muselo dočerpat palivo, neupřesnil, jak silné by v následujících dvou letech podle něj mělo být české zastoupení v Afghánistánu. „O počtech se ještě budeme bavit. Vrchol byl v loňském roce, už letos je to méně než loni. Počty ale ještě říkat nechci, předpokládám, že se tam ještě mohou vrátit naše vrtulníky a zas letos skončí speciální síly. Myslím si, že se ještě soustředíme na výcvik, to je to nejdůležitější, protože to je předpoklad, aby si Afghánistán byl schopen zajišťovat bezpečnost sám,“ uvedl.

Afghánistán byl jedním z témat, o kterých Vondra hovořil s Panettou. Američané, kteří v asijské zemi vedou spojenecké síly, se odtud chtějí stáhnout do konce roku 2014, pokud to tamní podmínky dovolí. Dohled nad bezpečností v zemi hodlají postupně předávat místním silám. Americký prezident Barack Obama loni v červnu uvedl, že Američané chtějí z Afghánistánu do letošního září stáhnout 33 000 vojáků. V současnosti jich tam je kolem 90 000.

Češi například cvičí afghánské piloty vrtulníků. Zároveň usilují o to, aby v Česku vzniklo celoalianční vrtulníkové výcvikové středisko. Projekt, na němž se rovněž podílí Chorvatsko, byl dalším tématem, o němž dnes Vondra mluvil s Panettou. Podle Vondry má projekt plnou americkou podporu. „Bez americké podpory by to nebylo možné. Myslím, že Američané jsou rádi, že tu někdo je s reálným konceptem,“ uvedl ministr.

Vondra jel také do Washigntonu se svým americkým protějškem dojednat dohodu o „vzájemném získávání obranných zakázek“, která by českým firmám usnadnila získávání obranných a bezpečnostních kontraktů v USA. „Smlouva české firmy postaví na stejnou úroveň jako jiné západoevropské kontraktory a mohou se tu účastnit tendru pro armádu,“ řekl Vondra.

Dodal, že z americké strany otevřela cestu k dohodě skutečnost, že loni v Česku prosadil nákupy vojenské techniky bez prostředníků. Dohoda je podle ministra de facto hotová, podepsat by ji obě strany měly někdy na jaře.

„Je to myslím dobrá zpráva, protože s Polskem jsme první zemí ze střední a východní Evropy, která bude mít stejný způsob zacházení jako Velká Británie, Izrael či Německo,“ řekl Vondra. Vedle armády se smlouva bude vztahovat i na bezpečnostní a záchranné složky. Čeští dodavatelé tak budou moci usilovat i o zakázky například u Federální agentury pro řešení krizových situací (FEMA). Poláci stejnou dohodu s Američany podepsali loni v září.

„Vzhledem k tomu, že 43 procent celosvětových výdajů na obranu vydává Washington, může být i malá zakázka v USA objemově velmi významná,“ soudí prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. „Díky dohodě o nás americké firmy budou vědět. Chceme jim ukázat, že jsme v technologiích i know-how srovnatelní s jejich průmyslem,“ doplnil Milan Janíček z firmy URC Systems.

Po schůzce s Panettou ještě Vondru čekají setkání s několika americkými zákonodárci. Půjde o jednání se senátory Richardem Lugarem (republikán), Johnem McCainem (republikán) a Carlem Levinem (demokrat). Na programu má český ministr i schůzku s republikánským členem Sněmovny reprezentantů Michaelem Turnerem. Jednat bude i se členy Národní bezpečnostní rady a přednese přednášku o transatlantických obranných vztazích v institutu Atlantická rada.

Ve svém dnešním prohlášení ČSSD proti Vondrově plánu na prodloužení mandátu českých vojáků v Afghánistánu ostře ohradila. „Vnímáme jako nemoudré za současné situace a bez předchozí zevrubné vnitropolitické diskuse vynášet takto zásadní prohlášení,“ uvádí se v dokumentu. „Trváme na tom, aby byla tato otázka komplexně diskutována na půdě parlamentu ČR,“ konstatuje ČSSD v jeho závěru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 59 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 2 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...