Česká vláda v Izraeli: Obchodní dohody i podpora vzniku dvou států

Jeruzalém - Premiér Bohuslav Sobotka a sedm členů jeho vlády v Jeruzalémě podepsali sérii dohod, které by měly otevřít spolupráci obou zemí v oblastech jako modernizace železnic, dovoz lékařského konopí nebo třeba dekontaminace průmyslově znečištěné půdy. A došlo i na diplomacii, když Sobotka po setkání se svým izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem zopakoval, že Česká republika podporuje mírový proces na Blízkém východě. Jeho výsledkem mají podle něj být dva nezávislé státy - Izrael a Palestina.

„Podporujeme mírový proces, jehož výsledkem mají být dva nezávislé státy, které budou fungovat vedle sebe,“ uvedl Sobotka s tím, že Česko nepodporuje jednostranná řešení. Za velké riziko přitom označil existenci Islámského státu. Netanjahu ocenil, že Česko je tradičním spojencem Izraele. Uvedl, že hlavním požadavkem je uznání nezávislého židovského a palestinského státu. Izraelská vláda proto v minulých dnech vypracovala návrhy na uzákonění statutu Izraele jako státu Židů.

Přede dvěma lety bylo Česko jedinou zemí EU, která nepodpořila státnost Palestiny

Když před dvěma lety Organizace spojených národů řešila postavení Palestiny, většina členských zemí podpořila její lepší diplomatickou pozici v Organizaci spojených národů. Proti jich bylo devět včetně Česka: Izrael, Nauru, Marshallovy ostrovy, Palau, Mikronésie, Panama, Kanada a Spojené státy. Česká republika, která je velmi blízkým spojencem Izraele, proti palestinské žádosti hlasovala jako jediná členská země Evropské unie. Pro bylo 14 členů evropské sedmadvacítky včetně třeba Francie či Španělska, 12 se hlasování zdrželo, například Německo nebo Británie. Evropská unie tak v citlivé otázce nenašla společný hlas.

Izraelská vláda
Zdroj: ČTK/AP/Bernat Armangue

Za českou stranu v pondělí večer odcestoval na Blízký východ premiér Bohuslav Sobotka a dalších sedm ministrů. Českou delegaci kromě předsedy vlády tvoří také vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek a ministři obrany, průmyslu, zdravotnictví, zemědělství, kultury a také ministryně práce. Ministři dnes v rámci společného zasedání české a izraelské vlády podepsali se svými izraelskými protějšky několik dohod o spolupráci. Ty se týkají mimo jiné výzkumu, obrany, zdravotnictví nebo kultury.

Speciální deklarace se týká kybernetické bezpečnosti. Na jejím základě chtějí obě strany sdílet informace a zkušenosti s cílem posílit ochranu proti možným kybernetickým hrozbám a plánují výměnu informací o výzkumu a vývoji v oblasti kybernetické bezpečnosti.

4 minuty
ČR a Izrael utužily spolupráci, Sobotka podpořil mírový proces
Zdroj: ČT24

České ministerstvo kultury plánuje s izraelským protějškem spolupráci ve filmové tvorbě a dohodlo se na rozvoji spolupráce jeruzalémského památníku obětí holocaustu Jad vašem s památníky v Terezíně a Lidicích v oblasti výzkumu, vzdělávání a uchovávání historické paměti o holocaustu a druhé světové válce. 

Zástupci českých firem podepsali v Izraeli čtyři dohody

Kromě dohod mezi ministry uzavřeli zástupci českých podnikatelů čtyři dohody o spolupráci. Pardubická společnost Retia bude vyrábět a provozovat radary protivzdušné obrany s izraelským výrobcem radarových technologií ELTA Systems Ltd. Společnost Dekonta zase bude pracovat na vyčištění kontaminovaných území s izraelskou firmou SAR 17. Další memoranda se týkají výzkumu v oblasti chemického průmyslu a spolupráce pojišťovacích společností.

Třídenní návštěva bude ve středu ukončena tím, že českou vládní delegaci přijme prezident Reuven Rivlin. Ministři si pak prohlédnou pevnost Masada.

Tradice společných schůzí českého a izraelského kabinetu vznikla v roce 2012, kdy se první uskutečnila v květnu v Praze. Další setkání vlád vedených tehdy Petrem Nečasem a Benjaminem Netanjahuem mělo být loni v létě v Izraeli, ale kvůli pádu českého kabinetu se nekonalo. Na započatý nadstandardní dialog s Netanjahuovou pravicovou vládou tak naváže až teď Sobotkův kabinet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
01:28AktualizovánoPrávě teď

Machadová bude v Oslu, na předání Nobelovy ceny za mír ale nedorazí

Venezuelská opoziční představitelka María Corina Machadová přicestuje do Osla, nebude však schopna se zúčastnit ceremonie k převzetí Nobelovy ceny za mír. Podle agentur to oznámil Norský Nobelův institut. Ředitel výboru Kristian Berg Harpviken dříve uvedl, že Machadová se ceremonie nezúčastní, neboť není jasné, kde se nachází. Cenu za ni převezme její dcera Ana Corina Sosaová.
08:20Aktualizovánopřed 20 mminutami

Střety mezi Thajskem a Kambodžou vyhnaly z domovů půl milionu lidí

Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle vyhnaly z domovů na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí, s odvoláním na úřady to napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně jedenáct mrtvých, čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.
10:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by trest pro 70letého krajně pravicového politika činit zhruba dva roky. Zákon výrazně snižuje tresty i za několik dalších trestných činů.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT se zajímali o dezinformace a spory kolem větrných elektráren

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.
před 4 hhodinami

Britské námořnictvo reaguje na ruskou hrozbu, pomoci mají i plavidla propojená AI

Ruská špionážní loď Jantar se v poslední době často pohybuje nedaleko výsostných vod Spojeného království. Londýn se obává, že si Rusko takto mapuje podmořské kabely pro případné sabotáže. Britské námořnictvo si proto pořizuje bezpilotní plavidla a ponorné drony. Nové prostředky mají za úkol chránit právě podmořskou infrastrukturu. Tamní vláda také uzavřela obrannou dohodu s Norskem.
před 5 hhodinami

USA vyslaly dva letouny nad Venezuelský záliv, nejblíž vzdušnému prostoru země

Americká armáda v úterý vyslala dvě stíhačky nad Venezuelský záliv, kde létaly přes půl hodiny. Ve středu to napsala agentura AP, podle níž to bylo zřejmě nejbližší přiblížení amerických vojenských letadel k vzdušnému prostoru jihoamerické země od začátku nátlakové kampaně administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa.
před 10 hhodinami

Honduraská prezidentka kritizuje „falšování“ výsledků prezidentských voleb

Prezidentka Hondurasu Xiomara Castrová kritizovala „falšování“ prezidentských voleb v zemi i zásahy ze strany Spojených států. Honduraské volební orgány již dříve uznaly nesrovnalosti v protokolech z části okrsků, což může ovlivnit konečný výsledek. Píše to agentura AFP. O vítězství podle průběžných výsledků soupeří Nasry Asfura, kterého opakovaně podpořil americký prezident Donald Trump, a Salvador Nasralla. Castrová varovala, že se obrátí na mezinárodní orgány.
před 12 hhodinami
Načítání...