Češi ze Sudet nebyli vyhnáni, jen přesídlili zpátky, tvrdí SLÖ

Vídeň – Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) kritizuje plány na zřízení plzeňského památníku 250 000 Čechů, kteří po mnichovské dohodě z roku 1938 utekli ze sudetských oblastí anektovaných nacistickým Německem. Tito lidé nebyli vyhnáni, nýbrž „přesídlili zpátky do svých oblastí“, protože šlo o české úředníky, kteří „pozbyli své správní povinnosti“, tvrdí SLÖ ve svém prohlášení.

Český svaz bojovníků za svobodu chce památník v Plzni odhalit příští rok. Má na něm být mimo jiné vyobrazen reliéf s obrysy hranic Československa před a po mnichovské dohodě. Podle SLÖ jde při tomto údajném vyhnání o „politickou legendu“. „Historická pravda“ je podle něj spíš taková, že po rozpadu habsburské monarchie a mírovém diktátu Saintgermainské smlouvy z roku 1919 „bylo do nově vzniklé Československé republiky vtěsnáno 3,5 milionu sudetských Němců“. Poté následovalo 20 let „čechizační politiky“, mimo jiné i prostřednictvím usídlování českých úředníků.

Požadavky sudetských Němců na autonomii prezident Edvard Beneš „vehementně odmítal“, stojí v prohlášení SLÖ, z něhož cituje rakouská agentura APA. Britský vyslanec po návštěvě sudetských oblastí vypracoval zprávu, která byla pro Prahu „zničující“. Mnichovskou dohodou Velká Británie, Francie a Itálie „napravily chybu ze Saint-Germain“. „Čeští úředníci usídlovaní od roku 1918 (na území Sudet) ztratili své správní úkoly a přesídlili zpátky do svých oblastí - vyhnání to nebylo!“ konstatuje organizace.

Mnichovskou dohodou podepsanou před 75 lety bylo tehdejší Československo přinuceno postoupit německojazyčná území Hitlerovu Německu. Dohoda se stala vrcholem takzvané politiky ústupků (appeasement) západních mocností vůči nacistickému Německu. Několik měsíců po jejím podpisu okupoval Berlín i zbytek českého území (Hitler ho označoval za Rest-Tschechei) a na území Slovenska nechal vzniknout klerikálně-fašistický stát.

Po skončení druhé světové války zareagovala nová česká vláda na události 30. let masovým vyhnáním sudetských Němců na základě sporných Benešových dekretů, doplnila rakouská agentura APA svůj výklad historických souvislostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 37 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 57 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...