Praha - Čeští vědci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně budou v rámci mezinárodního projektu Mars 500 zkoumat psychiku posádky simulovaného letu k takzvané rudé planetě. První část experimentu jako součást připravovaného letu na Mars začíná dnes v Moskvě. Šestičlenná posádka se na 105 dní uzavře do makety kosmické lodi o velikosti 550 metrů krychlových, umístěné v Pozemním experimentálním komplexu v Institutu lékařsko-biologických problémů Ruské akademie věd. Na experimentu Mars 500 se budou podílet vědci desítek zemí sdružených v ESA, Rusko, Kanada a USA. Posádku tvoří čtyři Rusové, Francouz a Němec.
Všichni uchazeči o experiment museli splnit několik podmínek: stáří do 40 let, perfektní zdraví, velká psychická odolnost nebo vysokoškolské vzdělání. Sítem 3 000 dobrovolníků, kteří se chtěli na projektu Mars 500 podílet, prošlo jen nejlepších šest. Mezi nimi není žádná žena. Je pouze náhradnicí.
„Dlouho jsme se na tento okamžik připravovali a těšili. Konečně je to tady,“ hýří nedočkavostí jeden z vyvolených, Francouz Cyrile Fournier.
Po 105 denním testu má přijít krátká přestávka, vyhodnocení výsledků a pak ostrý start - 520 dnů v naprosté izolaci. „Budeme sami ze země vyvolávat nečekané situace a pozorovat reakce posádky,“ uvedl šéf vědeckého týmu Mars 500 Pavel Vinogradov. V případě ohrožení života by na rozdíl od skutečné vesmírné lodi bylo možné z expiremntálního prostoru vystoupit.
„Je to první reálný krok pro lidskou výpravu do vesmíru,“ zdůraznil Martin Zell z Evropské kosmické agentury. Podle něj má projekt přitáhnout zájem sponzorů i veřejnosti. A otevřít dveře k dobytí rudé planety zase o něco více.
Cesta na Mars potrvá dva roky
Skutečná kosmická loď s lidskou posádkou se na rudou planetu, jak se Marsu pro jeho charakteristické zbarvení přezdívá, dostane v budoucnosti podle vedoucího české části projektu a člena Mezinárodní astronautické akademie Jaroslava Sýkory téměř za dva roky. Poletí k ní 250 dní, zhruba měsíc bude vesmírné plavidlo kroužit kolem planety, zatímco část posádky přistane s modulem na povrchu Marsu.
Dalších 240 dní bude trvat, než se astronauti opět vrátí na Zemi. To je dost dlouhá doba na to, aby vyvolala neočekávané stresové situace, na které je potřeba budoucí posádku připravit. Právě k tomu má posloužit experiment českých vědců.
Posádka si bude muset při simulovaném letu poradit prakticky s jakýmikoliv problémy. Pomáhat jí v tom bude „na dálku“ moskevské řídící centrum, které bude mít možnost konzultací s rodinami členů posádky. Počítá se i s tím, že jeden z šestice dobrovolníků bude mít funkci „zpovědníka“. Jednotlivci budou mít možnost ukončit experiment na vlastní žádost. S tím se ale počítá snad jen v nebezpečí života.
K vyhodnocování chování posádky pomůže sociomapování
Informace o soudržnosti posádky a o mezilidských vztazích bude vědecký tým v Česku dostávat prostřednictvím moskevského řídícího centra a pravidelně je vyhodnocovat originální českou metodou, takzvaným sociomapováním. Jde o matematicko-analytickou grafickou metodu, kterou lze vyjadřovat vztahy či napětí mezi členy posádky. Sociomapy, které tyto vztahy graficky vyjadřují, jsou podle vědců srozumitelné i laikům. Umožní do jisté míry předvídat stresové situace a předcházet jim.
„Let na Mars bude šílená nuda,“ soudí například žurnalista Pavel Toufar. Členové posádky, i té simulované, si proto s sebou mohou vzít nějaké filmy či hudbu, které si budou moci přehrávat. Po skončení první, 105denní části projektu se očekává koncem letošního roku zahájení další etapy trvající 520 dní. Pro ni ještě nebyla experimentální posádka vybrána. Očekává se, že by v ní už mohla být žena a možná i nějaký Čech, uvedl Sýkora.
O vesmírném programu, který by měl vyústit cestou na Mars, hovořil před zhruba pěti lety americký prezident George Bush. Řekl, že by Američané měli být nejpozději v roce 2020 na Měsíci a odtud vyrazit o deset let později na Mars. Vědci uvažují o mezinárodním vesmírném projektu.
