Vatikán - Pokorným a spontánním chováním a zaměřením na nejchudší a nejslabší se snaží obnovit důvěru v římskokatolickou církev. A daří se mu to více než dobře. Papež František, který byl do čela církve zvolen přesně před rokem, boří mnohá tabu. Jeho nástupem do funkce začala ve Vatikánu nová éra. Papež se často obrací k nevěřícím i k příslušníkům jiných církví, navazuje kontakty s obyčejnými lidmi a jeho usměvavá tvář je symbolem nové, méně dogmatické a otevřenější podoby katolické církve.
Volba argentinského jezuity Jorgeho Maria Bergoglia papežem byla překvapivá a v několika směrech historická. Stal se prvním papežem z amerického kontinentu, prvním jezuitou v čele církve a prvním se jménem František. Neevropského papeže měla církev naposledy v osmém století.
Svůj nadhled papež František naznačil okamžitě po svém zvolení, když řekl přítomným kardinálům, že doufá, že jim Bůh odpustí to, že jej zvolili. A místo papežskou limuzínou vyjel vstříc novému úřadu spolu s ostatními mikrobusem.
Rok papeže Františka ve fotografiích
Papež pro chudé a ty nejpotřebnější z potřebných
Jméno František přijal na počest Františka z Assisi. „František z Assisi byl člověkem chudoby, člověkem míru, člověkem, který miluje a ochraňuje stvoření. V tuto chvíli nemáme nejlepší vztahy s těmito pojmy. Přál bych si, aby i celá církev byla církví chudých, církví pro chudé,“ zdůraznil po svém zvolení. A toto přání se mu daří plnit. Jeho cílem je, aby se církev vrátila k ideálům chudoby a aby sloužila především nemajetným a lidem žijícím na okraji společnosti. Vyjděte z izolace svých kostelů a kazatelen a služte chudým, vyzývá kněží a církevní hodnostáře.
Hned na Zelený čtvrtek tak sloužil mši v nápravném zařízení pro mladistvé na předměstí Říma a během obřadu umyl a políbil nohy 12 delikventům, z nichž dvě byly dívky, což bylo ze strany papeže vůbec poprvé. Obdiv světa si vysloužil během audience na Svatopetrském náměstí, když utěšoval těžce nemocného muže, jehož tělo bylo pokryto nádory. Když nemocného políbil, nabídlo se podle většiny médií srovnání s Františkem z Assisi. V den svých narozenin (loni 17. prosince oslavil 77 let) posnídal s překvapenými bezdomovci z České republiky, Slovenska a Polska.
František – výjimečná osobnost s ohromnou energií
Podle katolického kněze a profesora Univerzity Karlovy Tomáše Halíka nemá žádná náboženská společnost ani žádný stát v současnosti v čele tak přesvědčivou osobnost, jakou je papež František. „Charisma a věrohodnost papeže Františka, vycházející z jeho hluboké osobní spirituality a celoživotního skromného stylu života, si podmaňuje srdce mnoha lidí i za hranicemi církve a celosvětově působí na lidi, kteří se v posledních desetiletích od církve vzdálili,“ zdůrazňuje Halík.
Podle kardinála a arcibiskupa pražského Dominika Duky navázal František svým způsobem na pontifikát Jana Pavla II., který spolu s velkými státníky své doby proměnil mapu světa, když přispěl k pádu železné opony. „Jeho působení se vyznačuje obrovskou empatií a porozuměním současnému člověku na celém světě. Jako magnet přitahuje věřící do Říma a dává velký prostor osobnímu setkání,“ uvedl Duka. Domnívá se, že mnozí z těch, kdo slyšeli nového papeže na lodžii svatopetrského chrámu zdravit věřící „Dobrý večer“, nečekali, jak velkou energii skrývá. „První rok ve funkci jsme ho mohli sledovat v plném nasazení,“ poznamenal.
Kdo jsem, abych soudil?
Loni v červenci se nezvykle otevřeně vyjádřil k problematice vztahu církve k homosexuálům. Podle něj by církev neměla věřící soudit na základě sexuální orientace, a to ani v případě, že se jedná o kněze. „Pokud je někdo gay a hledá Boha a má dobrou vůli, kdo jsem já, abych ho soudil?“ řekl. Kategoricky se ale staví proti sňatkům homosexuálů, neboť manželství „je stabilní svazek muže a ženy“ a jedině z něj „může vzejít nový život“.
Velký rozruch také vyvolala v červnu jeho slova o tom, že ve vedení Vatikánu existuje „korupční proud“ a také „lobby homosexuálů“. Později svá slova zmírnil a řekl, že mu starosti dělá spíše samotná existence zájmových skupin než to, na čem jsou založené. Vytvořil také expertní komisi, která mu bude radit v otázkách ochrany dětí před sexuálním zneužíváním duchovními a pomoci obětem. Do funkce státního sekretáře, prakticky druhého muže Vatikánu, místo Tarcisia Bertoneho spojovaného s vatikánskými skandály jmenoval italského arcibiskupa Pietra Parolina.
Papež je také známý svou pokorou a skromným životním stylem. Léto netrávil jako jeho předchůdci v okázalém paláci ve městě Castel Gandolfo, ale ve Vatikánu, přestože je v Římě v tomto období zpravidla dusivé horko. Odmítl se nastěhovat do papežského apartmá a raději zůstal ve skromném bytě v penzionu obývaném dalšími kněžími. Ochotně se s každým vyfotí a kvůli mladým lidem považuje za nezbytné, aby církev využívala k šíření náboženství internet.
Františkův úspěch - síla osobnosti + skvělé PR
Fenomenální mediální úspěch papeže Františka nestojí pouze na výjimečnosti Bergogliovy osobnosti. I při vší možné Boží prozřetelnosti musí totiž Františka při trnité cestě moderní komunikace se světem doprovázet odborník. A tím je Greg Burke, bývalý novinář a specialista na styk s veřejností. Byl to právě on, kdo se dřív na druhé straně barikády zabýval všemi nekalostmi církve. Referoval například o úniku tajných dokumentů, které upozornily na korupci v nejvyšších vatikánských kruzích, nebo také o kontroverzní kritice islámu z úst předchozího papeže Benedikta XVI.
Při jeho výběru měl Vatikán mimořádně šťastnou ruku. S energickým papežem, který sází na osobní kontakt a „koupání v davu“, se Burkemu na mediálním poli podařila udělat skutečná „díra do světa“.
V podstatě stačí papežovy kroky budící sympatie jen náležitě mediálně propagovat. Jednou z prvních takových událostí například bylo, když si František po telefonu osobně zrušil předplatné ve svém původním bydlišti v argentinské metropoli Buenos Aires. Pro zdůraznění papežovy skromnosti posloužila i slavná Bergogliova fotografie, jak jede v buenosaireském metru. A jedním z posledních počinů na vatikánském Twitteru je pak obrázek papeže na fasádě římského domu, na němž je František znázorněn jako superman.
Na vskutku velké uznání se tak nemuselo dlouho čekat - František se stal osobností roku časopisu Time. Papežova přitažlivost vedla i ke vzniku týdeníku věnovanému jen jemu Il Mio Papa (Můj papež).
Letos v lednu se objevil i na titulní stránce známého amerického hudebního časopisu Rolling Stone. Fotografii usmívajícího se papeže magazín doprovodil názvem slavné písně Boba Dylana The times they are a-changin' (Časy se mění). Papežovy generální audience přilákaly letos přes dva miliony lidí, což je počet čtyřikrát vyšší, než tomu bylo u jeho předchůdce Benedikta XVI. za celý rok 2012.
Papež nyní píše encykliku o vztahu člověka a přírody. Naposledy uvedl před diplomaty ve Vatikánu: „Bůh vždycky odpustí, my odpouštíme někdy, ale když je s přírodou špatně zacházeno, nikdy neodpouští.“ Encyklika je nejautoritativnější dokument, jaký může papež vydat. Vždy se zabývá otázkami, které církev v dané chvíli považuje za nejdůležitější.
Svou první encykliku Světlo víry vydal loni v červenci, ta ale byla ještě výsledkem společné práce s předchůdcem Benediktem XVI. Text zdůrazňuje, že víra je „službou obecnému blahu“, a vybízí věřící, aby byli „otevření dialogu“, a to i s bezvěrci.
