Castro v roce 1963 věděl, že zastřelí Kennedyho

Dallas/Havana – Vůdce komunistické Kuby Fidel Castro v roce 1963 údajně týdny dopředu věděl o chystaném atentátu na amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Vyplývá to z informací v knize CIA a kubánská zpravodajská mašinérie, jejímž autorem je právě bývalý analytik CIA pro Latinskou Ameriku Brian Lattel. J. F. Kennedy byl zastřelen 22. listopadu 1963 bývalým příslušníkem námořní pěchoty Leem Harveym Oswaldem.

Lattel, který v současné době působí jako vědecký pracovník na institutu kubánských studií univerzity v Miami, se ve své práci opírá o podrobné a bohatě podložené informace. „Hovořil jsem s velkým počtem přeběhlíků, kteří v kubánské rozvědce zastávali vysoké posty, a přečetl jsem asi 50 tisíc odtajněných dokumentů americké vlády, většinou dokumentů CIA,“ řekl pro The Times Lattel.

Klíčové informace o Kennedyho smrti v knize „CIA a kubánská zpravodajská mašinérie“ uvádí Florentino Aspillaga, někdejší major Castrovy armády, který na stranu Američanů zběhnul v roce 1987. Už v té době americké tajné služby informoval o práci kubánské rozvědky v době smrti J. F. Kennedyho, tyto informace ovšem nikdy nebyly publikovány.

Aspillaga pracoval v roce 1963 v domě těsně sousedícím se sídlem Castrovy rodiny v Havaně a odposlouchával signály CIA. Dvaadvacátého listopadu dostal od svých nadřízených úkol, aby okamžitě začal monitorovat zprávy z Texasu a „zaměřil se na každičký detail, na sebemenší detail“. O tři hodiny později byl Kennedy v texaském Dallasu zastřelen. Podle Lattela major Aspillaga po svém útěku na Západ agentům CIA v této souvislosti řekl: „Castro to věděl. Věděli, že Kennedyho zabijí.“

Oswald se nedostal na Kubu a přísahal Kennedyho smrt

Pikantností, která zřejmě přidá k neustálým spekulacím o okolnostech prezidentovy smrti, je pak skutečnost, že oficiální vyšetřováním (protože existuje i mnoho konspiračních teorií) uznaný atentátník Lee Oswald žádal na kubánské ambasádě v Mexiku o vízum k návštěvě, a když mu ho Kuba odmítla vydat, měl slíbit, že pevnost svého komunistického přesvědčení demonstruje tím, že zabije Kennedyho.

„Neříkám, že si Fidel Castro tuto vraždu objednal,“ řekl historik Lattel v rozhovoru pro The Miami Herold. „Ani neříkám, že byl Oswald pod jeho kontrolou. Mohl být, ale nespekuluji o tom, protože jsem nebyl schopen najít dokument, který by to dokázal. Ale přál si Fidel Kennedyho smrt? Ano. Kennedyho nenáviděl,“ předestřel Lattel důvod, proč Havana o chystané smrti amerického prezidenta v roce 1963 pomlčela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...