Britský ministr zahraničí David Cameron čelí rostoucímu tlaku ohledně svých vazeb na Čínu. Ty budoval už během svého někdejšího působení v premiérském křesle, ale i později v civilním životě. Média upozorňují, že během doby, kdy se nepohyboval v politice, lobboval za čínský projekt na Srí Lance nebo působil v britsko-čínském investičním fondu. V obou případech přitom projekty financovaly čínské státní společnosti. Bývalý zástupce šéfa MI6 Nigel Inkster v polovině ledna varoval, že britské zpravodajské služby nejsou schopné čelit stupňujícím se hrozbám ze strany Pekingu. V souvislosti s tím zmínil právě období Cameronovy vlády, kdy do Londýna přijel na návštěvu čínský prezident Si Ťin-pching, který tehdy dostal možnost uzavřít obchodní dohody za desítky miliard liber.
Inkster uvedl, že MI6 „má (zjevně) (...) potíže“, zatímco Čína provádí „kybernetické špionážní operace významného rozsahu zaměřené proti vyspělým západním zemím“. Poukázal přitom na dřívější snahu Cameronovy vlády z let 2010 až 2016 rozvíjet vztahy s Čínou.
„V roce 2015 britská vláda hovořila o ‚zlaté éře‘ britsko-čínských vztahů. Vzhledem k této situaci asi nepřekvapí, že bezpečnostní služba není tam, kde by mohla být,“ uvedl Inkster pro server Independent.
Podle něj má MI6 „zjevně potíže, pokud jde o jazykové znalosti a kolektivní obecné historické a kulturní povědomí“ ohledně Číny.
Colombo Port City
Necelé dva měsíce předtím, než se Cameron loni na podzim stal britským ministrem zahraničí, informovalo Politico, že bývalý ministerský předseda dostal tisíce liber, aby podpořil investice do projektu Colombo Port City (CPC) na Srí Lance, který je součástí nové Hedvábné stezky (Belt and Road Initiative) a který je podle kritiků čínského režimu součástí snahy Pekingu získat na ostrově vliv. Cameron loni koncem září odletěl na Blízký východ, aby tam vystoupil na dvou akcích na podporu CPC.
Jeho mluvčí uvedl, že bývalý premiér neměl žádný přímý kontakt ani s čínskou vládou, ani s žádnou čínskou firmou. Některé osobnosti britské politiky ovšem tvrdí, že Cameronovy aktivity napomáhají Číně v jejích geopolitických ambicích.
Bývalý předseda Konzervativní strany Iain Duncan Smith, na kterého Peking uvalil sankce za kritiku čínského porušování lidských práv, poznamenal: „Cameron si ze všech lidí nejlépe musí uvědomit, že čínský projekt nové Hedvábné stezky není o pomoci, podpoře a rozvoji, ale v konečném důsledku o získání kontroly.“
Srílanský ministr investic Dilum Amunugama se podle serveru Politico domnívá, že Cameronova vystoupení měla za cíl přesvědčit západní investory, aby do projektu vložili své peníze. „Hlavním bodem, který se Cameron snažil zdůraznit, bylo, že se nejedná o čistě čínský projekt, ale o projekt vlastněný Srí Lankou – a to je záležitost, kterou podle mě chtěli vyjasnit i Číňané,“ řekl Amunugama. Doplnil, že rozhodnutí angažovat Camerona „přijala čínská společnost, nikoli vláda“.
Cameron podle serveru The Times pomohl zajistit investice v hodnotě až tří miliard liber (87 miliard korun) do projektu CPC, který v roce 2014 zahájil přímo čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Srí Lanky.
The Times dále upozornily, že mateřskou společností developera projektu CPC je čínská státní firma China Communications Construction Company (CCCC), kterou Spojené státy americké zařadily na černou listinu. Důvodem bylo, že se podílela na budování čínských vojenských základen ve sporných vodách. Američtí občané i právnické osoby mají zakázáno vlastnit akcie CCCC.
Cameronovy vazby na Čínu v civilním životě
Když Cameron v roce 2016 odešel z premiérského křesla, působil jako finanční poradce pro různé společnosti a stal se místopředsedou britsko-čínského investičního fondu, jehož hodnota se pohybovala okolo jedné miliardy liber (29 miliard korun), napsal server Financial Times.
Cameron navštívil Čínu v letech 2017 a 2018, aby pro britsko-čínský fond zajistil peníze. Jedním z jeho cílů byl čínský státní investiční fond China Investment Corporation (CIC). Cameronův tým chtěl, aby se z CIC stal „anchor investor“, což je termín označující první investory, kteří do fondu vloží dostatečnou částku, aby získal prvotní impuls. A právě Cameronova snaha získat peníze od čínského státu vzbuzuje od jeho nástupu do funkce ministra zahraničí obavy.
Výbor britského parlamentu pro zpravodajské služby a bezpečnost v roce 2023 uvedl, že Cameronovo jmenování do funkce místopředsedy britsko-čínského fondu mohlo být „do jisté míry zinscenováno čínským státem, aby dodal čínským investicím důvěryhodnost“.
„Čína má ve zvyku využívat bývalé vysoce postavené politiky, aby dodala důvěryhodnost svým společnostem a projektům,“ prohlásil podle serveru Politico britsko-čínský analytik Sam Hogg.
Vztahy Cameronovy vlády s Čínou
Cameron během svého působení v premiérském křesle pracoval na prohloubení hospodářských vazeb mezi Čínou a Spojeným královstvím. Když v roce 2015 čínský prezident navštívil Londýn, podle tehdejších zpráv v médiích Cameron ukázal Si Ťin-pchingovi britskou pohostinnost a vzal ho do své oblíbené restaurace na pivo. Především však oba lídři uzavřeli obchodní a investiční dohody v odhadované hodnotě 30 miliard liber (870 miliard korun). Britská vláda tehdy hovořila o „zlaté éře“ britsko-čínských vztahů, připomněl server The Guardian.
Jednou z nejvýznamnějších dohod návštěvy byla čínská účast na stavbě britské atomové elektrárny. Čínská státní energetická skupina China General Nuclear Power Corporation (CGN) souhlasila s investicí šest miliard liber (174 miliard korun) do stavby elektrárny Hinkley Point C. Společnost CGN také získala dvacetiprocentní podíl v jaderné elektrárně Sizewell C.
Po odchodu Camerona z premiérského křesla v roce 2016, kdy proběhlo referendum o brexitu, jeho nástupci nepokračovali v prohlubování vztahů s Pekingem. V roce 2022 britská vláda odkoupila podíl CGN z elektrárny Sizewell C, protože se britští zákonodárci stále více obávali bezpečnostních dopadů čínských investic do kritické infrastruktury Spojeného království. Současný britský premiér Rishi Sunak tehdy prohlásil, že „zlatá éra“ britsko-čínských vztahů skončila.
V posledních letech se Spojené království například rozhodlo vyřadit společnost Huawei Technologies ze sítí 5G. Jedná se částečně o reakci na tlak Spojených států amerických na Londýn a další evropské spojence, aby vůči Číně zaujali tvrdší postoj, napsala agentura Bloomberg.
Analytik Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky poukázal na to, že Spojené království má velmi úzké vazby na USA. „Ať už bude Británie svou roli vůči Číně konstruovat jakkoliv, tak vždycky bude přihlížet ke vztahům USA s Čínou. Do značné míry bude od nich odvozovat svůj vztah k Číně i s ohledem na to, aby nebyl na překážku jejím vazbám na USA,“ doplnil.
Cameron plánuje návštěvu Číny
I přes vývoj v britské politice je Cameron nadále odhodlán s Čínou udržovat diplomatické styky. Podle informací serveru The Times plánuje v nadcházejících měsících osobně navštívit Peking, čímž naváže na loňskou cestu svého předchůdce Jamese Cleverlyho. „Úkolem ministra zahraničí je jednat s lidmi, které můžeme považovat za naše protivníky,“ uvedl vládní zdroj pro The Times.
Krátce po svém jmenování loni v listopadu Cameron veřejně odsoudil zadržení Jimmyho Laie, vydavatele prodemokratických novin, kterému v Hongkongu hrozí doživotní trest vězení. Je pravděpodobné, že tento postoj zopakuje i při návštěvě Pekingu, napsal server The Telegraph.
„Británie má v podstatě roli zastánce Hongkongu a toho uspořádání, které tam vzniklo i s ohledem na britské působení,“ upozornil Kruliš. Zároveň však dodal, že pro britskou vládu je důležitá politika ochrany klimatu.
„Když se zabýváte klimatem a přijmete určitá opatření uvnitř vaší ekonomiky, tak se pak zamýšlíte, jestli to vůbec má smysl z globálního hlediska. Uvědomujete si, že potřebujete jednat s jinými globálními hráči, pokud vůbec ta politika, kterou chcete doma prosazovat, má mít smysluplný efekt. Takže Čínu vnímáte jako neopomenutelného hráče, se kterým si nemůžete dovolit vstoupit do apriori nepřátelských vztahů,“ vysvětlil Kruliš.
Konzervativní poslanec Tim Loughton, na kterého Čína uvalila sankce kvůli jeho kritice porušování lidských práv v Sin-ťiangu, však prohlásil: „Je těžké pochopit, co si ministr zahraničí myslí, že dosáhne tím, že pojede do Pekingu a bude se dvořit, když už i on musel přiznat, že jeho ‚zlatá éra‘ vyšuměla do ztracena.“
Luke de Pulford, předseda organizace Meziparlamentní aliance pro Čínu, která sdružuje zákonodárce z několika zemí a politických stran, podle agentury Bloomberg uvedl, že Cameronovo působení v čele britské diplomacie pravděpodobně povede k tomu, že Londýn bude bagatelizovat neshody s Čínou a usilovat o užší obchodní vztahy.
„Těžko říci, kdo kromě Pekingu na jeho jmenování vydělal,“ poznamenal de Pulford. „Cameron není v Pekingu respektován jako silný vyjednavač. Je znám jako někdo, kdo je ochoten otevřít kritickou infrastrukturu Spojeného království,“ dodal.
