Bývalého ruského ministra tisku Lesina v USA někdo zabil. Potvrdila to pitva

Exporadce ruského prezidenta Vladimira Putina a bývalý ministr tisku Michail Lesin zemřel v listopadu 2015 ve Spojených státech po ráně tupým předmětem do hlavy. Příčinu smrti určila pitva. Ruská média přitom původně uváděla, že Lesin v hotelu ve Washingtonu podlehl srdečnímu záchvatu.

Michail Lesin, bývalý šéf kremelské propagandy, měl na těle podle amerických patologů zranění způsobená tupým předmětem. Žádné další údaje lékaři nezveřejnili - a Kreml teď žádá oficiální vysvětlení. Americká policie záhadnou smrt vyšetřuje.

Ruské ministerstvo zahraničí čeká od Washingtonu informace o průběhu vyšetřování. „Pokud se zprávy, které se v pátek objevily v médiích, potvrdí, naše úřady zašlou americké straně žádost o mezinárodní právní pomoc,“ uvedla mluvčí Maria Zacharovová.

Mediální magnát - podle kritiků cenzor

Lesin byl na počátku tisíciletí považovaný za jednu z nejvlivnějších postav v ruských médiích. V letech 1999 až 2004 působil jako ministr tisku, dalších pět let byl poradcem prezidenta Vladimira Putina. Pomáhal mimo jiné vytvořit televizní kanál v angličtině Russia Today a do loňského ledna pracoval jako generální ředitel holdingu Gazprom Media, pod který spadají například televize NTV a TNT nebo rozhlasová stanice Echo Moskvy.

Ruský prezident Vladimir Putin po smrti Lesina ocenil jeho „obrovský příspěvek“ médiím. Jiní lidé ale Lesina obviňovali z cenzury ruského nezávislého zpravodajství. „Lesin hodně věděl. Provázel Putina a zevnitř viděl spoustu toho, čeho si oči zvenčí ani nevšimly,“ tvrdí politolog Anatolij Nesmijan, podle kterého jeho smrt nebyla žádná náhoda.

Případů podezřelých úmrtí je v Rusku dost. Lesin se v poslední době nepohyboval ve vyšší politické sféře. Ale mohl by patřit do skupiny lidí, jako byli Litviněnko, Perepiličnyj a Berezovskij, kteří poté, co odjeli do zahraničí, se z různých důvodů stali nepohodlnými a za podivných okolností byli sprovozeni ze světa.
Petra Procházková
novinářka
Nahrávám video
Nejasnosti kolem smrti mediálního magnáta Lesina
Zdroj: ČT24

Podezřelý nákup domu v Kalifornii

Americký senátor Roger Wicker vyzval už předloni k vyšetřování Lesina kvůli údajně podezřelému zbohatnutí. V dopise americkému ministerstvu spravedlnosti upozornil, že poté, co přestal být Lesin státním úředníkem, koupil pro rodinu nemovitost v Los Angeles za 28 milionů dolarů (asi 700 milionů korun).

Senátor se ptal, kde Lesin na nákup sehnal peníze, a obával se, že mu mohli pomáhat lidé nebo skupiny z amerického sankčního seznamu.

Věděl příliš o fungování Kremlu?

Záhadné listopadové úmrtí Lesina spustilo záplavu fám a konspiračních teorií. Podle britského bulvárního listu Daily Mail dokonce Lesinovu smrt zinscenovaly americké tajné služby, které ho za prozrazení kremelských tajemství zařadily do programu na ochranu svědků. Tuto teorii zmiňuje i Washington Post - Lesin měl pomáhat americkým vyšetřovatelům pochopit fungování špiček ruské politiky.

Podle internetového listu Gazeta.ru mohl Lesin zemřít jednoduše proto, že věděl příliš mnoho o interním fungování Kremlu. Gazeta.ru se také ptá, proč miliardáře a magnáta našli ve Washingtonu v průměrném hotelu, který stojí na jednu noc pouhých 190 dolarů a který byl pod jeho úroveň.

Podle deníku New York Times je pak jasné, že Spojené státy nebudou chtít využít Lesinovu smrt ke kompromitaci Ruska. Našli ho totiž v hotelu, který je známý jako místo dostaveníček homosexuálů. Američané ale tuto informaci nepoužili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 36 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...