Bundestag schválil vznik dokumentačního centra nuceného vysídlování

Berlín - Německý parlament schválil v noci na dnešek plán zřídit v Berlíně dokumentační centrum věnované dějinám nucených vysídlování ve 20. století v Evropě. Středisko zmapuje především osudy Němců vysídlených ze střední a východní Evropy v kontextu nucených exodů jiných evropských národů. V projektu zřízení centra se angažoval hlavně Svaz vyhnanců, jenž mimo jiné zastřešuje krajanské organizace odsunutých Němců včetně sudetoněmeckého landsmanšaftu. Spolkový sněm na projekt vyčlenil 1,2 milionu eur (téměř 31 milionů korun) ještě v letošním roce, v následujících třech letech to má být vždy po 2,5 milionu eur. Centrum má sídlit v objektu Deutschlandhaus nedaleko Postupimského náměstí.

Konzervativní unie (CDU/CSU) a sociální demokraté (SPD) si zřízení instituce pod pracovním označením „viditelné znamení“ včlenili do koaliční dohody už před vznikem současné vlády v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) před třemi lety. Schválení projektu dnes uvítala předsedkyně německého Svazu vyhnanců (BdV) Erika Steinbachová.

Erika Steinbachová:

„Vyhnanci mohou mít na konci svých životů útěšný pocit, že se na jejich osud nezapomnělo.“

„Bolestné dědictví německých vyhnanců bude touto nadací zakotveno v kolektivním vědomí Německa,“ uvedla Steinbachová v prohlášení. Vyhnanci podle ní mohou mít „na konci svých životů útěšný pocit, že se na jejich osud nezapomnělo.“ Projekt donedávna narážel na odpor především ze strany polských politiků, kritické hlasy se však ozývaly i z Česka.

Kontroverzní poslankyně za CDU Steinbachová v roce 2000 spoluzaložila nadaci Centrum proti vyhánění a stanula v jeho čele. Přípravy a správu střediska však má zajišťovat nadace Útěk, vyhnání, usmíření, která bude podřízená Německému historickému muzeu. V orgánech nadace mají zasednout politici a historikové z Polska, Česka a Maďarska, ale i tři zástupci BdV, což z parlamentních stran kritizují Zelení a strana Levice. Svaz vyhnanců požaduje, aby v dohlížecím grémiu chystaného dokumentačního centra zasedla přímo Steinbachová, což ale odmítají nejen opoziční strany, ale i SPD.  

Čeští vládní představitelé několikrát prohlásili, že jde o německý projekt, jemuž Praha nebude bránit, ani se v něm aktivně angažovat. „Je to čistě německá záležitost, jsem pevně přesvědčen, že to bude ve spravedlivém duchu,“ řekl podle své mluvčí šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. „Spravedlivé vypořádání s dějinami je zajisté dobré, je dobré podívat se na důvody, které k událostem vedly,“ dodal.

Polská vláda liberála Donalda Tuska projekt rovněž výslovně neodmítá, jak tomu bylo za jeho konzervativního předchůdce Jaroslawa Kaczyńského. Varšava se obávala hlavně toho, aby středisko nerelativizovalo vinu nacistického Německa na druhé světové válce a nelíčilo vysídlené Němce jako jediné oběti.

Erika Steinbachová
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 24 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...