V bulharských i moldavských prezidentských volbách zvítězili proruští kandidáti. Bulharským prezidentem se stane Rumen Radev, který v nedělním druhém kole voleb porazil vládní proevropskou kandidátku Cecku Cačevovou rozdílem více než 20 procent. Tamní premiér Bojko Borisov už v reakci na Radevovo vítězství zaslal bulharskému parlamentu demisi vlády. S menším rozdílem pak svou prozápadně orientovanou rivalku Maiu Sanduovou porazil také moldavský proruský kandidát Igor Dodon. S podporou 52,3 procenta voličů chce odštěpenecké Podněstří sjednotit s Moldavskem do jedné federace a vyhlásit referendum o zrušení asociační smlouvy s EU.
Nezávislý kandidát s podporou opozičních socialistů Radev získal po sečtení více než 99 procent okrsků 59,4 procenta hlasů, zatímco předsedkyni parlamentu Cačevovou volilo 36,2 procenta lidí. Podobně hovořily i první odhady, které média zveřejnila po nedělním uzavření volebních místností.
Bulharský premiér Bojko Borisov už v reakci na Radevovo vítězství nabídl demisi své vlády. Oznámení zaslal zákonodárcům v bulharském parlamentu. Pád menšinové vlády tak nejspíš povede k měsícům politické nejistoty a pravděpodobně bude znamenat, že se v této balkánské zemi na jaře uskuteční předčasné parlamentní volby.
Ty na současné rozkouskovanosti zákonodárného sboru ale zřejmě mnoho nezmění, a silná vláda z nich tedy nejspíš opět nevzejde. Podle analytiků nadcházející politická nestabilita v zemi povede k dalšímu odkladu potřebných reforem a k odrazení investorů.
Záměr odstoupit „v první pracovní den parlamentu“, pokud Radev zvítězí, oznámil konzervativní bulharský premiér už v neděli. „V dopise poslancům uvedl, že vláda bude nadále plnit své povinnosti až do zvolení nového kabinetu,“ stojí v pondělním prohlášení Borisovovy vlády.
„Chtěl bych pogratulovat kolegům ze socialistické strany. Jak už jsem řekl dříve, tímto výsledkem nastává nová situace v parlamentu. Už nebudeme moci dělat žádné reformy ani schvalovat rozpočet. Nebudeme mít potřebnou většinu a některé názory opozice jsou s těmi našimi neslučitelné, proto podám demisi,“ řekl Borisov, který je u moci od října 2014.
Podle některých komentářů voliči zvolením Radeva dali přeneseně najevo svou nespokojenost s Borisovovou vládou; nejčastěji jim vadí jeho údajná neschopnost bojovat s korupcí. Výsledky voleb jsou prý i vyjádřením zklamání z Evropské unie a naopak obav z toho, že Rusko, které bylo vždy historickým partnerem země, by mohlo být odsunuto na druhou kolej.
Vítězství Radeva v boji o úřad hlavy státu uvítal šéf Kremlu Putin. Podle médií dal najevo, že doufá v „nový impuls“ dvoustranným vztahům a ve větší „spolupráci“ s Bulharskem a jeho „bratrským“ lidem.
Bývalý generál bulharského letectva Rumen Radev se ujme úřadu 22. ledna. Pravomoci prezidenta voleného na pět let jsou podle ústavy značně omezené a hlava státu plní především reprezentativní funkci. Prezident nicméně může ovlivňovat postoj veřejnosti a vetovat zákony.
I s omezenými pravomocemi se Radev může zasadit o příklon Bulharska k Rusku, připomněla agentura AFP. Už před prvním kolem prezidentských voleb vyzval Radev Evropskou unii ke zrušení protiruských sankcí.
Dodon chce zrušit asociační smlouvu s EU
V Moldavsku pak druhé kolo prezidentských voleb vyhrál proruský kandidát Igor Dodon, který se ziskem 52,3 procenta hlasů porazil prozápadně orientovanou rivalku Maiu Sanduovou „Vyhráli jsme. Gratuluji Maie Sanduové za cenný výsledek a slibuji, že budu prezidentem nejen těch, kteří mě volili, ale i těch, kteří hlasovali proti mně,“ řekl podle agentury TASS.
Dodon chce vyhlásit referendum o zrušení asociační smlouvy s Evropskou unií, kterou země podepsala v roce 2014. Řekl to v rozhovoru, který otiskl prokremelský ruský list Izvestija. „Jako socialistický politik jsem byl vždy otevřeně pro integraci s Euroasijskou hospodářskou unií,“ prohlásil Dodon s odkazem na ekonomické společenství několika postsovětských států řízené Moskvou.
Dodon v kampani sliboval sjednotit do jedné federace s Moldavskem odštěpenecké Podněstří, což je východní pás země, který mají od začátku 90. let pod kontrolou proruští separatisté. Právě do Ruska se Dodon chystá na první zahraniční cestu.
V Moskvě by nový moldavský prezident rád podepsal dohodu o strategickém partnerství, která má podle Dodona kromě společného postupu k urovnání konfliktu v Podněstří zahrnovat také ekonomickou, sociální a politickou spolupráci včetně právních záruk moldavských pracovních sil v Rusku.
Dodon, který se úřadu ujme v březnu 2017, rovněž uvedl, že bude usilovat o vypsání předčasných parlamentních voleb na příští rok. Ty řádné by se přitom měly konat až v roce 2018. Vysvětlil to tím, že k uskutečnění jeho plánu je nezbytné odstavit od moci současnou prozápadní koalici.
První kolo voleb 30. října vyhrál Dodon se ziskem 48,5 procenta hlasů, což mu ke zvolení hlavou státu nestačilo. Sanduová v prvních přímých prezidentských volbách po dvaceti letech skončila druhá s 38,2 procenta hlasů. Rozhodujícího druhého kola se zúčastnilo 53,5 procenta voličů.
Na protest proti vítězství Dodona vyšli do ulic hlavního města Kišiněva stovky převážně mladých lidí. Před sídlem ústřední volební komise požadovaly nové volby. Demonstrace se obešly bez problémů.
