Londýn – Britská vláda Davida Camerona začíná uvažovat o tom, že kvůli mohutným povodním, jež zemi trápí bezmála dva měsíce, požádá o pomoc Evropskou unii. Až dosud to přitom konzervativní vedení Downing Street nechtělo připustit, zejména s ohledem na avizované referendum o setrvání v evropské osmadvacítce. Velká voda pustoší především jih země, některé oblasti zažívají největší záplavy od 18. století. Rekordů dosahuje také hladina Temže.
Do boje s extrémním počasím se po celé Británii zapojilo nejvíc hasičů od dob druhé světové války, na pomoc je nasazená také armáda. Některé části země zažívají největší dešťové srážky za posledních 250 let. Nejvíc vytopených domů je na jihozápadě Anglie – zhruba 6 tisíc. Ochromená je tam i veškerá doprava. Nejhorší situaci hlásí hrabství Somerset, Devon, Berkshire a Surrey. Zemi se navíc dosud nepodařilo vyrovnat s následky vichřice, a bez proudu tak zůstává 16 tisíc domácností. O život přišel jeden člověk.
Za těchto okolností ministerský předseda David Cameron přislíbil „masivní celostátní pomoc“, na níž se podle něj vyčlení veškeré potřebné finance. Podle britských médií ovšem konzervativní vláda začíná uvažovat také o tom, že se s prosbou o peněžní podporu obrátí na Fond solidarity Evropské unie.
Toryové: Máme jít do Bruselu s prosíkem?
Britové z fondu čerpali povodňovou pomoc už při povodních v roce 2007, získali tehdy 127 milionů liber, což by dnes odpovídalo více než čtyřem miliardám korun. Že by se na evropský solidární fond mohl Cameronův kabinet obrátit i tentokrát, připustil po čtvrtečním jednání vlády ministr dopravy Patrick McLoughlin.
Někteří konzervativní ministři ovšem varovali, že by byla chyba jít s prosíkem do Bruselu – podle listu Financial Times by totiž žádost o unijní pomoc mohla být politicky kontroverzní v době, kdy konzervativci navrhují referendum o setrvání Británie v EU. Koaliční liberální demokraté ovšem Cameronovy konzervativce nabádají k tomu, aby se unijní pomoci využilo.
Povodně v poslední době v jihovýchodní Anglii i jinde zatopily úrodné plochy a zničily místa pro chov a krmení dobytka. Podle agentury Reuters budou následky nejspíš patrné řadu měsíců či dokonce několik let, a to v podobě nižší zemědělské produkce.
Čeká se další úder živlů. Pomáhali i princové
Řádění živlů navíc v Británii nekončí; večer má jih Anglie znovu zasáhnout silná vichřice. „Britské ostrovy zažívají další silnou bouři, jmenuje se Ula,“ upřesňuje meteorolog ČT Michal Žák. „Od začátku února je to už čtvrtý nebo pátý takový systém, který přinesl prudký vítr a vydatné deště. Nárazy větru nebudou tak extrémní jako v minulých dnech, meteorologové ale předpokládají, že nárazy na jihu země přesáhnou až 120 kilometrů za hodinu. To je opět síla orkánu, takže potenciální riziko existuje.“
Ohrožené jsou i domácnosti v povodí Temže u Londýna, kde již nyní dosahuje hladina rekordních výšek. Metropole byla záplavové vlny ušetřena díky tomu, že se řeka rozlila do šířky; město ale ohrožuje povodněmi zvýšený příliv z Lamanšského průlivu. Nebýt bariéry, zaplavil by živel celé městské centrum, tedy půldruhého milionu lidí.
Pro dnešek se očekává, že hladiny anglických řek budou nadále stoupat. Déšť a vítr by měly ustat až zíta ráno. V jihozápadní Anglii a části Walesu spadne podle meteorologů do večera až 40 milimetrů dalších srážek. Na pomoc záchranářům proto dnes přispěli i princové William a Harry. Pomáhali vojákům vykládat pytle s pískem v Datchetu v hrabství Berkshire.
