Británie stojí po Cameronově projevu u dveří unie

Londýn/Praha - „Největší nebezpečí pro Evropskou unii nejsou ti, kteří obhajují změnu, ale ti, kteří odsuzují nové myšlení jako kacířství,“ zaznělo dnes v dlouho očekávaném projevu britského ministerského předsedy Davida Camerona o vztahu Británie a Evropské unie. Cameron potvrdil, že Británie bude chtít řadu pravomocí převést z Bruselu zpět do Westminsteru a přislíbil tolikrát zmiňované referendum. Vyjádřil ale také přání, aby Británie zůstala „přesvědčeným a aktivním“ členem reformované unie.

„Ve své dlouhé historii má Evropa zkušenosti s kacíři, kteří nakonec měli pravdu,“ pokračoval Cameron po vyjádření myšlenky o tom, co je pro unii více nebezpečné. Už teď je tak jedno jasné, Cameron píše historii. Ve svém projevu totiž potvrdil, že Británie uspořádá referendum, zda vystoupit, či nevystoupit z unie. Háček je však v tom, že ministerský předseda počítá s tím, že to bude po roce 2015, tedy po dalších parlamentních volbách. Ty ale konzervativci vůbec nemusejí vyhrát, čemuž nasvědčují průzkumy veřejného mínění.

Po projevu tak vyvstává řada otázek, které spolu souvisí, ale odpovědi na ně buď nejsou známy nebo si protiřečí. Proč referendum po roce 2015, se ještě dá rozklíčovat poměrně snadno. Bude to po parlamentních volbách. Cameron tak vysílá signál voličům, že pokud v příštích volbách budou volit jeho stranu, bude jejich sílící hlas po odchodu z unie vyslyšen a dostanou šanci o tom rozhodnout.

Druhou rovinou je onen tolikrát zmiňovaný vnitrostranický spor. Konzervativní křídlo tlačí Camerona k referendu, i když on sám není pro výstup z unie. I zde tak Cameron na čas uhasil kouřící doutnák. Ministerský předseda nicméně balancuje na hraně a je otázkou, jak moc brát jeho slova vážně. V projevu totiž mimo jiné řekl, že povede kampaň „srdcem i duší“, aby Británie v unii zůstala. 

Dá se nicméně očekávat, že Cameron se chce a bude bít za vyjednání výjimek pro Británii z unijního koše. Co se ale stane, když se mu to podaří a voliči se následně v referendu vysloví pro výstup z unie? Na to britský ministerský předseda odpověď nedal. I to je proto možný důvod, proč chce referendum „tak“ pozdě. Za tu dobu se totiž může změnit nálada v zemi, pomine krize eurozóny nebo se ještě stále bude o výjimkách vyjednávat.

David Cameron
Zdroj: ISIFA/EPA/FACUNDO ARRIZABALAGA

Douglas Alexander, stínový ministr zahraničí

„Chápeme, že je třeba změny. Nemyslím ale, že způsob, jak jí docílit, tedy stát u dveří a požadovat změnu pod výhrůžkou odchodu, je správný.“

Fakt, že se tou dobou bude ještě vyjednávat, je celkem reálný. Jak Berlín, tak Paříž už před projevem avizovaly, že Evropská unie à la carte je - každému účast v takové hloubce integrace, jak mu libo - nepřípustná záležitost. Unie totiž potřebuje užší spolupráci a výjimky takové spolupráci neprospějí. Na druhou stranu by ale EU nerada, aby Británie byla mimo hru. To znamená, že vyjednávání budou dlouhá. A to se přitom nepočítá s tím, že by výjimky nakonec chtěly i další státy.

Jako jednání v národním zájmu nepovažují Cameronův proslov koaliční Liberální demokraté. Podle bývalého předsedy Lib-Dem sira Menziese Campbella je Cameronův postoj ale logický. Je prý totiž v pozici, že když se mu nepovede vyjednat výjimky, tak bude chtít z unie vystoupit. Jinými slovy, jeho strana bude spokojená. „To ale jen stěží ocení evropští partneři, jejichž spolupráci Cameron potřebuje,“ říká Campbell.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chceme vyváženější „NATO 3.0“, řekl zástupce USA v Bruselu

Evropa i Kanada by měly dál zvyšovat výdaje na obranu. Před jednáním ministrů obrany zemí NATO v Bruselu to uvedl šéf Aliance Mark Rutte. Ministři budou jednat i o další vojenské pomoci Ukrajině a posílení role NATO v oblasti Arktidy. Organizace ve středu oznámila zahájení mise Arctic Sentry (Arktická stráž). Česko bude poprvé zastupovat nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
08:55Aktualizovánopřed 5 mminutami

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 29 mminutami

Japonská premiérka se po volebním triumfu zaměří na diplomacii i obranu

Oživení ekonomiky a pevnější obranu si jako hlavní cíle vytyčila konzervativní japonská premiérka Sanae Takaičiová. Cestu k naplnění těchto ambicí jí otevírá přesvědčivá výhra ve volbách do dolní komory parlamentu. „Železná lady“ z Tokia prosazuje i sebevědomější zahraniční politiku – ovšem k nelibosti Číny, která na její zemi vyvíjí diplomatický i hospodářský nátlak kvůli Tchaj-wanu. Jako jednu z prvních změn chce vláda prosadit vývoz zbraní – japonští výrobci by pak konkurovali Jižní Koreji, která pronikla mezi největší světové exportéry.
před 1 hhodinou

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 3 hhodinami

Na severu Evropy sílí úvahy o atomové bombě

Obavy z Ruska spolu s hrozbami Bílého domu kvůli Grónsku přiživily v severských zemích myšlenky na zapojení do jaderného odstrašení. Finsko už dříve signalizovalo ochotu přepravovat atomové bomby přes své území a Švédsko si přeje, aby ničivý arzenál měly „zdravé“ evropské demokracie. V tomto ohledu jedná o spolupráci s Francií a Velkou Británií. Vlastní atomovou zbraň si kvůli stávajícím smlouvám a vysokým nákladům nordický region nepořídí, míní expert Vlastislav Bříza. Za realističtější scénář považuje jejich sdílení.
před 3 hhodinami

Po požáru výškového domu v Berlíně zemřelo dítě

V Berlíně ve středu večer vypukl požár ve výškovém domě. Oznámili to hasiči, kterých na místě zasahovalo asi 170. V důsledku požáru zemřelo jedno dítě, další dvě osoby musely být resuscitovány. Jejich stav zatím není znám, napsala ve čtvrtek agentura DPA. Úřady o celkovém počtu zraněných dosud neinformovaly, ani o počtu bytů, které jsou neobyvatelné.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 7 hhodinami

Podezřelou z masové střelby v Kanadě je místní obyvatelka, oznámila policie

Podezřelou z masové střelby v obci Tumbler Ridge na západě Kanady je místní osmnáctiletá obyvatelka, uvedla ve středu na tiskové konferenci policie. Podle ní dívka zastřelila osm lidí, včetně své matky, nevlastního bratra, učitelky, pěti studentů střední školy a nakonec i sebe. Původně policie mluvila o celkem deseti mrtvých. Jaký byl motiv činu, zatím stále není zřejmé.
před 10 hhodinami
Načítání...