Británie stojí po Cameronově projevu u dveří unie

Londýn/Praha - „Největší nebezpečí pro Evropskou unii nejsou ti, kteří obhajují změnu, ale ti, kteří odsuzují nové myšlení jako kacířství,“ zaznělo dnes v dlouho očekávaném projevu britského ministerského předsedy Davida Camerona o vztahu Británie a Evropské unie. Cameron potvrdil, že Británie bude chtít řadu pravomocí převést z Bruselu zpět do Westminsteru a přislíbil tolikrát zmiňované referendum. Vyjádřil ale také přání, aby Británie zůstala „přesvědčeným a aktivním“ členem reformované unie.

„Ve své dlouhé historii má Evropa zkušenosti s kacíři, kteří nakonec měli pravdu,“ pokračoval Cameron po vyjádření myšlenky o tom, co je pro unii více nebezpečné. Už teď je tak jedno jasné, Cameron píše historii. Ve svém projevu totiž potvrdil, že Británie uspořádá referendum, zda vystoupit, či nevystoupit z unie. Háček je však v tom, že ministerský předseda počítá s tím, že to bude po roce 2015, tedy po dalších parlamentních volbách. Ty ale konzervativci vůbec nemusejí vyhrát, čemuž nasvědčují průzkumy veřejného mínění.

Po projevu tak vyvstává řada otázek, které spolu souvisí, ale odpovědi na ně buď nejsou známy nebo si protiřečí. Proč referendum po roce 2015, se ještě dá rozklíčovat poměrně snadno. Bude to po parlamentních volbách. Cameron tak vysílá signál voličům, že pokud v příštích volbách budou volit jeho stranu, bude jejich sílící hlas po odchodu z unie vyslyšen a dostanou šanci o tom rozhodnout.

Druhou rovinou je onen tolikrát zmiňovaný vnitrostranický spor. Konzervativní křídlo tlačí Camerona k referendu, i když on sám není pro výstup z unie. I zde tak Cameron na čas uhasil kouřící doutnák. Ministerský předseda nicméně balancuje na hraně a je otázkou, jak moc brát jeho slova vážně. V projevu totiž mimo jiné řekl, že povede kampaň „srdcem i duší“, aby Británie v unii zůstala. 

Dá se nicméně očekávat, že Cameron se chce a bude bít za vyjednání výjimek pro Británii z unijního koše. Co se ale stane, když se mu to podaří a voliči se následně v referendu vysloví pro výstup z unie? Na to britský ministerský předseda odpověď nedal. I to je proto možný důvod, proč chce referendum „tak“ pozdě. Za tu dobu se totiž může změnit nálada v zemi, pomine krize eurozóny nebo se ještě stále bude o výjimkách vyjednávat.

David Cameron
Zdroj: ISIFA/EPA/FACUNDO ARRIZABALAGA

Douglas Alexander, stínový ministr zahraničí

„Chápeme, že je třeba změny. Nemyslím ale, že způsob, jak jí docílit, tedy stát u dveří a požadovat změnu pod výhrůžkou odchodu, je správný.“

Fakt, že se tou dobou bude ještě vyjednávat, je celkem reálný. Jak Berlín, tak Paříž už před projevem avizovaly, že Evropská unie à la carte je - každému účast v takové hloubce integrace, jak mu libo - nepřípustná záležitost. Unie totiž potřebuje užší spolupráci a výjimky takové spolupráci neprospějí. Na druhou stranu by ale EU nerada, aby Británie byla mimo hru. To znamená, že vyjednávání budou dlouhá. A to se přitom nepočítá s tím, že by výjimky nakonec chtěly i další státy.

Jako jednání v národním zájmu nepovažují Cameronův proslov koaliční Liberální demokraté. Podle bývalého předsedy Lib-Dem sira Menziese Campbella je Cameronův postoj ale logický. Je prý totiž v pozici, že když se mu nepovede vyjednat výjimky, tak bude chtít z unie vystoupit. Jinými slovy, jeho strana bude spokojená. „To ale jen stěží ocení evropští partneři, jejichž spolupráci Cameron potřebuje,“ říká Campbell.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kurdsko-íránské milice podle amerických médií zahájily pozemní operaci v Íránu

Kurdsko-íránské milice zahájily pozemní operaci v severozápadním Íránu. Píše o tom několik amerických médií včetně Fox News nebo serveru Axios. Stanice CNN už ve středu s odkazem na své zdroje informovala, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu.
před 2 hhodinami

Senát USA zablokoval rezoluci usilující o pozastavení dalších úderů na Írán

Americký Senát ovládaný republikány ve středu zablokoval rezoluci, která by zabránila dalším úderům na Írán bez schválení Kongresu. Pro bylo 47 senátorů, proti 53, uvedly agentury Reuters a AP.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda v Libanonu zabila dvacet lidí, píší agentury

Izraelské údery v Libanonu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily 20 lidí, píše agentura Reuters. Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím uvedlo, že od pondělí bylo při izraelských operacích v Libanonu zabito 72 lidí a dalších 437 bylo zraněno. Později resort připojil, že večer byli při izraelských úderech v Bejrútu zabiti tři lidé, dalších šest utrpělo zranění.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Obrana NATO zničila střelu letící z Íránu k Turecku. Aliance její odpal odsoudila

Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila do vzdušného prostoru Turecka, informovalo ve středu turecké ministerstvo obrany s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Je to první takový případ v nynější válce mezi Izraelem a USA na straně jedné a Íránem na straně druhé, kdy hrozil zásah území členské země NATO.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly základny na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hizballáh se nevzdá, řekl jeho šéf. Macron odrazuje Netanjahua od pozemní ofenzivy

Izraelské údery v Libanonu ve středu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily dvacet lidí, píše Reuters. Šéf tamního teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim večer prohlásil, že se skupina nevzdá, bez ohledu na to, jak velké budou oběti. Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od pozemní ofenzivy v Libanonu. Izraelská armáda dříve během dne vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci.
před 4 hhodinami

V Británii zatkli tři muže podezřelé ze špionáže pro Čínu

Britská policie zadržela trojici mužů podezřelých ze špionáže pro Čínu, měli mít vazby na britský parlament. List The Guardian píše, že jeden z nich je partnerem současné poslankyně labouristické strany, druhý pak bývalé zákonodárkyně této strany. Čínská ambasáda se k případu nevyjádřila. Tajná služba MI5 loni varovala před rostoucí čínskou snahou dostat se k informacím. Ve středu také stanuli před soudem dva muži obvinění ze sledování hongkongských prodemokratických aktivistů v Británii.
před 5 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
2. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...