Británie stojí po Cameronově projevu u dveří unie

Londýn/Praha - „Největší nebezpečí pro Evropskou unii nejsou ti, kteří obhajují změnu, ale ti, kteří odsuzují nové myšlení jako kacířství,“ zaznělo dnes v dlouho očekávaném projevu britského ministerského předsedy Davida Camerona o vztahu Británie a Evropské unie. Cameron potvrdil, že Británie bude chtít řadu pravomocí převést z Bruselu zpět do Westminsteru a přislíbil tolikrát zmiňované referendum. Vyjádřil ale také přání, aby Británie zůstala „přesvědčeným a aktivním“ členem reformované unie.

„Ve své dlouhé historii má Evropa zkušenosti s kacíři, kteří nakonec měli pravdu,“ pokračoval Cameron po vyjádření myšlenky o tom, co je pro unii více nebezpečné. Už teď je tak jedno jasné, Cameron píše historii. Ve svém projevu totiž potvrdil, že Británie uspořádá referendum, zda vystoupit, či nevystoupit z unie. Háček je však v tom, že ministerský předseda počítá s tím, že to bude po roce 2015, tedy po dalších parlamentních volbách. Ty ale konzervativci vůbec nemusejí vyhrát, čemuž nasvědčují průzkumy veřejného mínění.

Po projevu tak vyvstává řada otázek, které spolu souvisí, ale odpovědi na ně buď nejsou známy nebo si protiřečí. Proč referendum po roce 2015, se ještě dá rozklíčovat poměrně snadno. Bude to po parlamentních volbách. Cameron tak vysílá signál voličům, že pokud v příštích volbách budou volit jeho stranu, bude jejich sílící hlas po odchodu z unie vyslyšen a dostanou šanci o tom rozhodnout.

Druhou rovinou je onen tolikrát zmiňovaný vnitrostranický spor. Konzervativní křídlo tlačí Camerona k referendu, i když on sám není pro výstup z unie. I zde tak Cameron na čas uhasil kouřící doutnák. Ministerský předseda nicméně balancuje na hraně a je otázkou, jak moc brát jeho slova vážně. V projevu totiž mimo jiné řekl, že povede kampaň „srdcem i duší“, aby Británie v unii zůstala. 

Dá se nicméně očekávat, že Cameron se chce a bude bít za vyjednání výjimek pro Británii z unijního koše. Co se ale stane, když se mu to podaří a voliči se následně v referendu vysloví pro výstup z unie? Na to britský ministerský předseda odpověď nedal. I to je proto možný důvod, proč chce referendum „tak“ pozdě. Za tu dobu se totiž může změnit nálada v zemi, pomine krize eurozóny nebo se ještě stále bude o výjimkách vyjednávat.

David Cameron
Zdroj: ISIFA/EPA/FACUNDO ARRIZABALAGA

Douglas Alexander, stínový ministr zahraničí

„Chápeme, že je třeba změny. Nemyslím ale, že způsob, jak jí docílit, tedy stát u dveří a požadovat změnu pod výhrůžkou odchodu, je správný.“

Fakt, že se tou dobou bude ještě vyjednávat, je celkem reálný. Jak Berlín, tak Paříž už před projevem avizovaly, že Evropská unie à la carte je - každému účast v takové hloubce integrace, jak mu libo - nepřípustná záležitost. Unie totiž potřebuje užší spolupráci a výjimky takové spolupráci neprospějí. Na druhou stranu by ale EU nerada, aby Británie byla mimo hru. To znamená, že vyjednávání budou dlouhá. A to se přitom nepočítá s tím, že by výjimky nakonec chtěly i další státy.

Jako jednání v národním zájmu nepovažují Cameronův proslov koaliční Liberální demokraté. Podle bývalého předsedy Lib-Dem sira Menziese Campbella je Cameronův postoj ale logický. Je prý totiž v pozici, že když se mu nepovede vyjednat výjimky, tak bude chtít z unie vystoupit. Jinými slovy, jeho strana bude spokojená. „To ale jen stěží ocení evropští partneři, jejichž spolupráci Cameron potřebuje,“ říká Campbell.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...