Londýn/Praha - „Největší nebezpečí pro Evropskou unii nejsou ti, kteří obhajují změnu, ale ti, kteří odsuzují nové myšlení jako kacířství,“ zaznělo dnes v dlouho očekávaném projevu britského ministerského předsedy Davida Camerona o vztahu Británie a Evropské unie. Cameron potvrdil, že Británie bude chtít řadu pravomocí převést z Bruselu zpět do Westminsteru a přislíbil tolikrát zmiňované referendum. Vyjádřil ale také přání, aby Británie zůstala „přesvědčeným a aktivním“ členem reformované unie.
„Ve své dlouhé historii má Evropa zkušenosti s kacíři, kteří nakonec měli pravdu,“ pokračoval Cameron po vyjádření myšlenky o tom, co je pro unii více nebezpečné. Už teď je tak jedno jasné, Cameron píše historii. Ve svém projevu totiž potvrdil, že Británie uspořádá referendum, zda vystoupit, či nevystoupit z unie. Háček je však v tom, že ministerský předseda počítá s tím, že to bude po roce 2015, tedy po dalších parlamentních volbách. Ty ale konzervativci vůbec nemusejí vyhrát, čemuž nasvědčují průzkumy veřejného mínění.
Po projevu tak vyvstává řada otázek, které spolu souvisí, ale odpovědi na ně buď nejsou známy nebo si protiřečí. Proč referendum po roce 2015, se ještě dá rozklíčovat poměrně snadno. Bude to po parlamentních volbách. Cameron tak vysílá signál voličům, že pokud v příštích volbách budou volit jeho stranu, bude jejich sílící hlas po odchodu z unie vyslyšen a dostanou šanci o tom rozhodnout.
Druhou rovinou je onen tolikrát zmiňovaný vnitrostranický spor. Konzervativní křídlo tlačí Camerona k referendu, i když on sám není pro výstup z unie. I zde tak Cameron na čas uhasil kouřící doutnák. Ministerský předseda nicméně balancuje na hraně a je otázkou, jak moc brát jeho slova vážně. V projevu totiž mimo jiné řekl, že povede kampaň „srdcem i duší“, aby Británie v unii zůstala.
Dá se nicméně očekávat, že Cameron se chce a bude bít za vyjednání výjimek pro Británii z unijního koše. Co se ale stane, když se mu to podaří a voliči se následně v referendu vysloví pro výstup z unie? Na to britský ministerský předseda odpověď nedal. I to je proto možný důvod, proč chce referendum „tak“ pozdě. Za tu dobu se totiž může změnit nálada v zemi, pomine krize eurozóny nebo se ještě stále bude o výjimkách vyjednávat.
Douglas Alexander, stínový ministr zahraničí
„Chápeme, že je třeba změny. Nemyslím ale, že způsob, jak jí docílit, tedy stát u dveří a požadovat změnu pod výhrůžkou odchodu, je správný.“
Fakt, že se tou dobou bude ještě vyjednávat, je celkem reálný. Jak Berlín, tak Paříž už před projevem avizovaly, že Evropská unie à la carte je - každému účast v takové hloubce integrace, jak mu libo - nepřípustná záležitost. Unie totiž potřebuje užší spolupráci a výjimky takové spolupráci neprospějí. Na druhou stranu by ale EU nerada, aby Británie byla mimo hru. To znamená, že vyjednávání budou dlouhá. A to se přitom nepočítá s tím, že by výjimky nakonec chtěly i další státy.
Jako jednání v národním zájmu nepovažují Cameronův proslov koaliční Liberální demokraté. Podle bývalého předsedy Lib-Dem sira Menziese Campbella je Cameronův postoj ale logický. Je prý totiž v pozici, že když se mu nepovede vyjednat výjimky, tak bude chtít z unie vystoupit. Jinými slovy, jeho strana bude spokojená. „To ale jen stěží ocení evropští partneři, jejichž spolupráci Cameron potřebuje,“ říká Campbell.
