Breivik: Verdikt soudu, který se staví za multikulturalismus, nemohu uznat

Oslo - Norský atentátník Anders Behring Breivik si vyslechl čtení soudního rozsudku a jeho zdůvodnění. Ačkoliv od verdiktu, který ukládá Breivikovi za loňské usmrcení 77 lidí nejvyšší možný trest v zemi – 21 let vězení, uplynulo více než sedm hodin, na konci zasedání, kdy dostal slovo, mluvil velmi krátce. Samotný soud i rozsudek prý nemůže uznat, protože je „ve prospěch a na podporu multikulturalismu“. Následně dodal, že proti rozsudku se nehodlá odvolávat, protože by tím nepřímo soud legitimizoval.

Breivik řekl, že dnešní verdikt neuznává, protože soud stojí na straně multikulturní většiny. „Tento soud se vyslovil ve prospěch a na podporu multikulturalismu. Já jsem představitelem norského hnutí odporu, které se staví proti mulltikuturalismu, proti parlamentu, a vzhledem k tomu, že tady došlo k vyjádření podpory multikulturalismu, já nemohu legitimizovat tento soud tím, že budu akceptovat tento rozsudek,“ řekl Breivik klidným hlasem na mikrofon.

Poté se začal omlouvat militantním nacionalistům v Norsku i v Evropě za to, že nezabil více lidí. Během toho Breivika přerušila soudkyně a znovu požadovala jeho vyjádření, zda rozsudek přijímá, či nikoliv. Jeho obhájce pak řekl, že verdikt přijímá a nebude se proti němu odvolávat. „Podle mého názoru je tento rozsudek nelegitimní, zároveň se ale nemohu odvolat. Kdybych to totiž udělal, legitimizoval bych ho tím,“ dodal Breivik.

Už před začátkem dnešního soudu se dalo očekávat, že Breivik dostane vysoký trest. Otazníkem bylo ale posouzení, zda je Breivik příčetný a může jít do vězení, anebo ho jako psychicky nemocného čeká pobyt v léčebně. Sám obžalovaný již dříve řekl, že bude-li shledán příčetným, proti verdiktu se neodvolá.

Všech pět soudců nakonec uznalo Breivika příčetným. Poukazovali především na to, jak precizně a důmyslně Breivik své útoky připravoval. Několik let schraňoval zbraně a nakupoval je s pomocí deseti kreditních karet, aby tak nevzbudil podezření. Navíc prý velmi racionálně měnil své výpovědi během vyšetřování, kdy se dostával pod tlak soudců. Ti jej považují spíše za sebestředného lháře, u kterého není vyloučena možná porucha pozornosti, v momentě vraždění desítek lidí si prý ale byl předem jasně vědom toho, co dělá.

Třiatřicetiletý norský pravicový extremista Anders Behring Breivik v pátek 22. července 2011 spáchal dva útoky: v půl čtvrté odpoledne vybuchla ve vládní čtvrti v Oslu bomba, kterou umístil do auta před úřadem premiéra. Exploze si vyžádala osm obětí a 11 lidí bylo vážně zraněno. Krátce před pátou odpoledne přijel Breivik, převlečený za policistu, na ostrov Utöya na jezeře Tyrifjorden asi 35 km severozápadně od Osla, kde se konal mládežnický tábor vládní Norské dělnické strany. Představil se jako policista, který vyšetřuje výbuch v Oslu, a poté začal střílet do shromážděných lidí. Ti v panice prchali, řada se jich utopila. Zemřelo 68 lidí, většina ve věku 14 až 20 let, a jedna oběť podlehla zraněním pár dní nato v nemocnici. Breivik na ostrově střílel téměř hodinu a půl, než se asi v půl sedmé vzdal policii. Týž den zveřejnil na internetu svůj manifest o 1 500 stranách a deník, v němž přípravu na atentáty popsal. Desátého srpna vyšetřovatelé konstatovali, že Breivik oba útoky naplánoval, připravil a spáchal zcela sám. Od zatčení je ve vazbě ve věznici Ila se zvýšenou ostrahou u města Sandvika (asi 15 km západně od Osla). Proces s ním začal 16. dubna.

Breivik se podle dřívějších vyjádření k atentátům přiznal, ale cítí se nevinen. Masakr prý spáchal v sebeobraně, aby uchránil Norsko a celou Evropu před multikulturalismem, za jehož podporu kritizuje norské instituce. Sám si přál, aby byl odsouzen jako trestně odpovědný člověk. V sázce je totiž podle něj věrohodnost jeho ideologie, hlásající odpor vůči přistěhovalcům, islámu, multikulturalismu či marxismu. Spravedlivým výsledkem by podle něj byl buď trest smrti, nebo zproštění viny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američané pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi.
13:10Aktualizovánopřed 4 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 3 hhodinami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...