Bratislava - Iniciativa Bratislava bez nacistů zorganizovala blokádu nacionalistů na náměstí SNP. Ti se dnes v rámci výročí vzniku Slovenského státu v roce 1939 vydali na Pochod za samostatné Slovensko. Podle zpravodaje ČT dorazilo asi 200 radikálů, policie je ale vedla tak, aby na sebe obě skupiny nenarazily. Zadržen byl jeden aktivista. Prezident Andrej Kiska označil Slovenský stát za „temné a smutné období slovenské historie, kdy byli občané se souhlasem představitelů státu perzekvováni, deportováni a vražděni“.
Organizátoři pochodu chtějí oslavou vzniku samostatného Slovenského státu vyjádřit odpor vůči „diktatuře Bruselu“ a vyzvat k navrácení suverenity a samostatnosti. Sympatizanti pochodu se už kolem poledne začali shromažďovat na bratislavském hlavním nádraží. O hodinu později zahájili přesun na Hodžovo náměstí, v té chvíli jich bylo přibližně padesát.
Shromáždění u sídla slovenského prezidenta v centru Bratislavy se pod dohledem policie zúčastnili zejména mladí lidé, oblečeni v červeném oděvu nebo v maskáčích. Nechyběly ani slovenské vlajky nebo fotografie Tisa.
„Na místě je asi 200 radikálů, kteří provolávají hesla i proti Evropské unii. Oslavují prvního prezidenta Slovenského státu Jozefa Tisa. Vyrazili k jeho hrobu,“ konstatoval zpravodaj ČT David Miřejovský. Policie podle něj odklonila průvod z původní trasy, aby nedošlo ke střetu mezi radikály a levicovými aktivisty. „Pochod je zatím velmi poklidný. Místní radikálové nechtějí policii zavdat příčinu, aby jejich průvod rozpustila,“ konstatoval Miřejovský.
Michal Buchta, jeden z čelných představitelů extremistického hnutí Slovenská pospolitost
„Pro mnoho lidí je 14. březen pouze obyčejným dnem, ani neznají historii tohoto významného data. Pouze nepřátelé slovenského národa a vlastizrádcové, kteří odedávna vystupovali proti právům slovenského lidu, mohou znevažovat takovýto významný den. Byl to (Tiso) skutečný zástupce a ochránce slovenského národa. Žádný jiný prezident, který nastoupil po jeho vraždě, nezastával zájmy slovenského lidu.“
Vůdce Slovenské pospolitosti Jakub Škrabák ve svém projevu kritizoval kapitalismus a údajnou ekonomickou okupaci Slovenska. „Naším skutečným nepřítelem nejsou politici, dokonce ani Evropská unie či cikánská otázka nebo korupce. Naším největším nepřítelem je kapitalistický systém, který nás zotročil nejsilnějším prostředkem k ovládání mas - úvěrovým otroctvím,“ řekl.
Na náměstí SNP chtěly radikály blokovat stovky lidí, včetně známých osobností. Policisté zadrželi známého aktivistu Roberta Mihályho. „Část obyvatel byla zbavena lidské důstojnosti a všech práv, okradena o majetek a fyzicky zlikvidována. K tomuto odkazu se někteří obyvatelé Slovenska, kteří se považují za slušné lidi, stále hlásí,“ tvrdí Iniciativa Bratislava bez nacistů v prohlášení Společně proti nenávisti.
Zmínění lidé jsou podle iniciativy hrozbou pro všechny, kdo upřednostňují demokracii, svobodu a porozumění před násilím a represemi. „A proto je v zájmu každého člověka vyznávajícího tyto hodnoty, aby dal vždy a za všech okolností najevo svůj názor a postavil se zlu do cesty,“ píše se v prohlášení.
Vznik Slovenského státu
Volání po úplné samostatnosti se objevovalo už na podzim roku 1938, kdy Slovensko získalo autonomii v rámci pomnichovské Československé republiky. Hlinkova slovenská ľudová strana (HSĽS), která měla v zemi mocenský monopol, však byla v této věci rozpolcena. Její radikální křídlo bylo pro nezávislost a jednalo o ní s představiteli nacistického Německa. Naproti tomu konzervativní křídlo ľuďáků se k této možnosti stavělo váhavě.
Hitler, pro něhož samostatné Slovensko představovalo mimo jiné výhodný nástupní prostor k plánované územní expanzi, se proto rozhodl jednat. Na 13. března 1939 si pozval předsedu ľuďáků, katolického kněze Jozefa Tisa, do Berlína, kde jej postavil před volbu: buď Slovensko vyhlásí samostatnost, nebo bude „ponecháno svému osudu“. Druhá možnost by v praxi znamenala rozdělení území mezi sousední státy, zejména Maďarsko.
Ihned po svém návratu Tiso obeznámil s obsahem jednání Sněm slovenské země v Bratislavě. Krátce po poledni 14. března 1939 byla tímto zákonodárným sborem vyhlášena samostatnost Slovenska, které se stalo satelitem Německa. Na vznik státu tvrdě doplatili slovenští Židé. Ti byli nejprve vyloučeni z hospodářského a společenského života a jejich majetek byl následně „arizován“. Od března do října 1942 byly desetitisíce Židů odeslány do koncentračních táborů.
