Sarajevo - Bosna a Hercegovina kvůli nedostatku peněz zřejmě přijde o část svého kulturního bohatství. Vláda v loňském roce nepřispěla sedmi nejdůležitějším kulturním organizacím - tři z nich se už musely pro veřejnost zavřít úplně. Za vším jsou dlouholeté politické dohady mezi hlavními etnickými skupinami v zemi, které ochromují centrální vládu. Bosna dosud nemá ani ministerstvo kultury.
Nejprestižnější muzea, galerie a historické instituce zavírají s enormními dluhy za energii a propouštějí zaměstnance, kteří nedostali již půl roku plat. Poslední obětí nedostatku peněz je Národní muzeum v Sarajevu. Jeho představitelé očekávají, že zavřou postupně v následujících týdnech poté, co je energetické firmy kvůli dluhům odstřihnou od elektřiny. „Eventuální konec a zničení této instituce - a teď nemluvím jako politik, ale jako profesionál - bude prvořadou tragédií pro všechny tři národy v zemi. Ohrozí to kulturní a historické dědictví Srbů, Chorvatů i Bosňáků,“ míní ředitel bosenského Národního muzea Adnan Busuladžić.
Loni v září osiřely prostory Umělecké galerie Bosny a Hercegoviny a po Novém roce pak přišla na řadu Národní knihovna a dvě tradiční instituce - Zemské a Historické muzeum. Jeho zaměstnanci ale chodí do práce přesto, že už půl roku nedostali výplatu, a snaží se zachránit co nejvíce exponátů. „Artefakty jsou uloženy v podzemním depozitáři. Netopí se tam, a pokud s tím úřady něco neudělají, tak zvlhnou a zničí se,“ podotkla ředitelka bosenského Historického muzea Muhiba Kaljanacová.
Kulturní zařízení v Bosně se potýkají s nedostatkem peněz už od konce války v roce 1995. Fatální ránu jim ale zasadily volby před dvěma lety. Během následujících patnáctiměsíčních jednání o nové vládě neprosadil odcházející kabinet státní rozpočet a financování zamrzlo úplně.
