Sarajevo - Bosna kritizuje páteční prohlášení nového srbského prezidenta Tomislava Nikoliče, který nepovažuje povraždění asi 8 000 Muslimů (nyní Bosňáků) v Srebrenici za genocidu, ale za „vážné válečné zločiny“. Srebrenický masakr na sklonku války v Bosně v roce 1995 je považován za největší krutost a barbarství v Evropě od konce druhé světové války. Události v tomto východobosenském městě považuje za genocidu Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) i Mezinárodní soudní dvůr.
„Ve Srebrenici se nestala žádná genocida,“ prohlásil Nikolić v rozhovoru s černohorskou televizí. „Ve Srebrenici se udály vážné válečné zločiny, které spáchali někteří Srbové. Ti by měli být vypátráni, souzeni a potrestáni,“ dodala srbská hlava státu. Nikolić, který se oficiálně ujal prezidentského úřadu ve čtvrtek, je mnohými kvůli své sporné minulosti považován za nacionalistu.
„Nikolić demonstroval, že stále není připraven čelit pravdě“
„Popírání genocidy ve Srebrenici… to není cesta pro spolupráci a usmíření v regionu, právě naopak. Může to vyvolat nová nedorozumění a napětí,“ uvedl v prohlášení Bakir Izetbegović, který stojí v čele tříčlenného bosenského předsednictva, které je kolektivní hlavou tohoto multietnického státu. „Takovými výroky Nikolić jasně demonstroval, že stále ještě není připraven čelit pravdě o událostech, které se staly v naší společné minulosti.“
Na Srebrenici, kterou OSN vyhlásila v roce 1993 za takzvanou bezpečnou zónu, zaútočily v červenci 1995 srbské jednotky pod velením generála Ratka Mladiče. Po pětidenním ostřelování město padlo. Srbové poté ženy, děti a starce transportovali na muslimská území, ale muže i s chlapci zmasakrovali. Mladić se nyní před haagským tribunálem ICTY zodpovídá mimo jiné z genocidy ve Srebrenici a z dalších válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Hrozí mu doživotí.
Válka v Bosně a Hercegovině (1992-1995) si vyžádala nejméně 100 tisíc lidských životů a na dva miliony lidí musely opustit své domovy. Bojové operace ukončila v prosinci 1995 daytonská mírová dohoda. Země nadále zůstává rozdělena mezi někdejší válečné rivaly, kteří žijí ve dvou autonomních částech - muslimsko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny a Republice srbské.
