Patnáct největších kontejnerových lodí vypouští víc sirných a dusíkových emisí než všechna auta světa. Globální úsilí o redukci znečištění proto už začíná dopadat také na světovou mořeplavbu. Mezinárodní námořní organizace se zavázala omezit škodliviny o polovinu do roku 2050. Klíčem mají být zdokonalené tradiční technologie.
Katamarán s názvem Vize fjordů přináší možnou verzi budoucnosti námořní dopravy. Tak jako se mezi osobními auty prosazují hybridní motory, může i kapitán tohoto plavidla zvolit, na jaký pohon popluje. „Můžeme si s naším hybridem vybrat, jestli se plavíme na motorovou naftu, nebo plně na elektřinu,“ říká šéfinženýr lodi Adrian Undstand.
Strojovna se od těch na běžné lodi podstatně liší. Je o hodně tišší, daleko čistší a obsahuje mnohem víc elektroniky. Testované plavidlo je navíc teprve dva roky staré, takže čtyřem stovkám pasažérů nabízí moderní pohodlí i elegantní design.
Je to jen první krok, uvědomují si v Norsku
Plavidlo se pohybuje rychlostí osm uzlů, tedy zhruba 15 kilometrů za hodinu. Rychlost je jednou z mála oblastí, ve které za běžnými trajekty zaostává. „Dobře víme, že tohle není řešení pro každého. Dálkové plavby jsou úplně jiná liga. Ale s naší Vizí fjordů jsme dokázali, že to je možné,“ připomíná ředitel společnosti Fjordy Rolf Sandvik.
Světový oceán dnes brázdí přes sto tisíc obchodních lodí, na jejichž palubách se dopravuje 90 procent světového obchodu. Proto se úsilí o snížení emisí námořní dopravě – stejně jako té letecké – ještě donedávna vyhýbalo.
Tankery, kontejnerová plavidla a další ohromné nákladní lodi používají v honbě za snížením nákladů ta vůbec nejvíce znečišťující paliva. Teprve letos se podařilo dosáhnout mezinárodní shody na zmírnění jejich dopadů. „Nejslibnější letošní zprávou pro klima je dohoda Mezinárodní námořní organizace o snížení emisí o polovinu do roku 2050,“ říká Ola Elvestuen z norského ministerstva klimatu a přírodního prostředí.
Budoucnost je v čisté přepravě
Technologické firmy se už pustily do hledání řešení. Jednou z cest je vývoj obřích akumulátorů, které by jednou pomohly i takovým monstrům, jako jsou supertankery třídy TI s délkou blížící se čtyřem stům metrům, překonat ohromné mořské vzdálenosti. Bok po boku s hledáním úsporného, a přesto účelného pohonu jde vývoj automatických řídicích systémů.
„Námořní doprava musí snížit emise. V brzké budoucnosti bude dražší pokračovat beze změny než investovat do ekologických technologií. Společnosti, které tak neučiní, jsou budoucími poraženými,“ ujišťuje Jan Kjetil Paulsen z organizace Bellona.
Také tady patří norští loďaři ke světové špičce. Společnost Yara staví osmdesát metrů dlouhou nákladní loď, která by už za dva roky měla za pouhého dohledu miniaturní posádky automaticky brázdit světové vlny.
