Vatikán – Papež Benedikt XVI. dnes před zraky tisíců věřících na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu prohlásil svého předchůdce Jana Pavla II. za blahoslaveného. Jde o poslední formální stupeň před svatořečením, a to pouze šest let poté, co Jan Pavel II. zemřel. Už za svého života přitom svatořečil víc lidí, než všichni jeho předchůdci ve 20. století. Věřící se budou moci do zítřka blahořečenému papeži poklonit u jeho rakve vystavené v chrámu svatého Petra. Beatifikačního ceremoniálu se zúčastnili také čeští arcibiskupové Dominik Duka s Janem Graubnerem, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a několik stovek českých poutníků.
Beatifikační mše trvala téměř 3 hodiny a začala liturgickým průvodem papeže s kardinály. Vlastní proces blahořečení byl zahájen čtvrt hodiny po začátku, jeho hlavní část vyplnila oficiální žádost vatikánského kardinála Agostina Valiniho a následné potvrzení blahořečení z úst Benedikta XVI. „Ctihodný služebník boží, papež Jan Pavel II., bude od tohoto okamžiku nazýván blahoslavený a jeho svátek se bude slavit každého roku 22. října,“ prohlásil k věřícím Benedikt. Po blahořečení bylo z oken Apoštolského paláce spuštěno obří plátno s portrétem polského rodáka.
Benedikt pro celebrování navlékl stejné mešní roucho a mitru, jaké používal Jan Pavel II. Po skončení mše se vydal do Svatopetrské baziliky, aby se poklonil před ostatky svého předchůdce. Následně dostali stejnou možnost i věřící. Rakev bude k tomuto účelu vystavena do zítřejšího odpoledne a poté uložena do kaple svatého Šebestiána napravo od hlavního vchodu do baziliky.
Svatopetrské náměstí lidé již hodinu před začátkem oficiálního obřadu zcela zaplnili. V Římě bylo přes milion věřících, kněží, poutníků i turistů. Nejen na Svatopetrském náměstí, ale i ve všech přilehlých ulicích se tísnily tisíce lidí. Jednou z nejpočetnějších zahraničních výprav byla polská, podle odhadů zavítalo do Vatikánu z rodné země Jana Pavla II. až 80 tisíc lidí. Na 14 velkoplošných obrazovkách v celém městě obřad sledovali ti, kdo se nedostali do centra.
Kardinál Miloslav Vlk:
„Považuju za důležité, že papež Benedikt XVI. ve svém projevu zdůraznil koherentnost papežovy osobnosti, že to, co Jan Pavel II. kázal, co žádal, to také přesně žil - otevřenost vůči světu, otevřenost vůči každému, se kterým se setkával, a to v každém svém skutku to dokazoval.“
Podobný zájem o vatikánskou slavnost měla média. Do centra Vatikánu se sjelo 2 300 novinářů. Na místo dorazilo také 86 státních návštěv, 22 hlav států i šéfů vlád. Již včera vyvolal diskuze příjezd mezinárodně izolovaného zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho. Tento autoritářský vládce má zákaz cestovat do zemí Evropské unie, Vatikán však není její součástí. V ulicích dohlíželo na bezpečí návštěvníků 3 000 policistů, 1 200 zaměstnanců římské radnice a 2 500 dobrovolníků.
Slavnostní ceremonie po sobě zanechala tragickou událost. Při čekání na obřad dostal infarkt španělský kardinál Augustín García Gasco Vicente a o několik desítek minut zemřel. Osmdesátiletý duchovní z Valencie byl sice rychle převezen do nemocnice, ale lékaři ho už nemohli zachránit.
Blahořečení je v katolické církvi nezbytný krok předcházející prohlášení za svatého. Aby byl člověk označen za blahoslaveného, musí církev uznat, že učinil zázrak. V případě bývalého papeže bylo za zázrak označeno vyléčení francouzské řádové sestry Marie Simon-Pierre, která trpěla Parkinsonovou chorobou. Uzdravila se poté, co se její společnice modlily k Janu Pavlovi II., který v závěru života trpěl stejnou nemocí. I ona beatifikaci osobně přihlížela a na slavnosti nesla relikviář s krví Jana Pavla II., jež mu byla pár dní před smrtí odebrána pro případ transfuze.
Podle kritiků je rychlost procesu blahořečení od smrti příliš krátká
Ne všichni však vidí dnešní blahořečení kladně. Kritikům vadí hlavně jeho nebývalá rychlost. Poukazují na to, že za Pavlova pontifikátu katolicismus na Západě ochabl a klérus byl zasažen skandály se sexuálním zneužíváním dětí kněžími, které navíc mnohdy církevní hierarchie kryla. Jednoznačně nejsou hodnoceny ani jeho kroky vstříc jiným náboženstvím, zvlášť islámu. „Vůbec nic by se nestalo, kdyby se počkalo pět let a ukázalo by se, zda jeho kult je skutečně živý,“ míní literární historik Martin Putna.
Spor o dědictví Jana Pavla II. rozhodnou až následující roky. Pokud všechno poběží stejným tempem, může být za svatého prohlášen už za několik let.
