Bilance kalifornských požárů: 42 mrtvých, tisíce zničených domů, škody za miliardu dolarů

Rozsáhlé lesní požáry, které od 8. října ve velkém devastovaly Kalifornii a při kterých zemřelo 42 lidí, zničily téměř sedm tisíc domů. Škody se podle agentury Reuters odhadují minimálně na jednu miliardu dolarů (21,7 miliardy korun). Tato čísla ale zřejmě nejsou konečná, průzkum zasažené oblasti stále pokračuje.

Původně se odhadovalo, že oheň zničil 5700 domů, po dalším prozkoumání ale přibyly stovky zničených obydlí v odlehlých vesnických oblastech. Počet tak stoupl na 6900. V tom nejsou započítaná hospodářská stavení, automobily, zařízení farem nebo lodě.

Předběžná suma škod vychází z hlášení pojistných událostí osmi největším pojišťovnám.

Lidé se vrací domů

Rozsáhlé požáry dlouho živil suchý vzduch a vítr. Hasičům se už ale podařilo jejich postup zastavit a úřady desetitisícům lidí povolily návrat domů. Ze 100 tisíc evakuovaných obyvatel je mimo své domovy ještě více než 15 tisíc lidí.

Varování úřadů podle místních nepřišlo včas

Ti, kteří stihli utéct, si často nestačili sbalit ani to nejnutnější. Požár je překvapil uprostřed noci. Na radnice a policejní sbory se kvůli tomu valila kritika. Obyvatelé jim vyčítali, že varování nepřišlo včas.

„Lidé už nemají pevné linky. Když nezaregistrujete svůj mobil, tu službu prostě nedostanete,“ vysvětlil šerif v okrese Sonoma Rob Giordano. 

Více než polovina obětí (dvaadvacet) byla v nejhůře zasaženém okrese Sonoma. Počtem obětí jde o nejhorší požár v kalifornské historii. V roce 1933 zemřelo 29 lidí v Los Angeles, v roce 1991 zemřelo 25 lidí v Oaklandu.

Požár v Oaklandu je navíc považován za nejhorší co do výše škod. Vyjádřeno v dnešní hodnotě dolaru plameny tehdy podle AP způsobily škody za 2,8 miliardy dolarů (61 miliard korun).

Guvernér zakazuje zvyšování cen v zasažených místech

Kalifornský guvernér Jerry Brown vydal ve středu dekret, který urychlí obnovu poškozených oblastí. Brown také vyšel vstříc vinařům, na které katastrofa těžce dolehla. Výrobci vín, kteří se s živlem potýkali, tak nyní mohou přestěhovat své degustační prostory, aby mohli v komerční činnosti nadále pokračovat.

Pomoc státu Kalifornie zahrnuje omezení poplatků za karavanová obydlí nebo domky sestavené z buněk. Guvernérův dekret rozšířil i zákaz neúměrného zvyšování cen v postižených regionech. Zákaz šroubování cen původně platil po dobu stavu nouze, nyní zůstává v platnosti do dubna 2018.

Říjen, pokud jde o lesní požáry, tradičně patří v Kalifornii k nejhorším měsícům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...