Biden na Ukrajině: Moskva musí přestat mluvit a začít jednat

Kyjev/Washington - Rusku se krátí čas na to, aby začalo jednat podle ženevské úmluvy z uplynulého týdne, jinak mu hrozí další prohloubení mezinárodní izolace. V Kyjevě to prohlásil americký viceprezident Joseph Biden. Mezitím Washington oznámil, že stávající pomoc Ukrajině rozšíří o 50 milionů dolarů (takřka miliardu korun) a o dodávku vojenských aut a vysílaček. Američané dnes také zveřejnili sérii fotografií, které mají ukázat, že někteří separatisté z východní Ukrajiny jsou ve skutečnosti příslušníci zvláštních ruských sil.

„V uplynulých dnech jsme toho od ruských představitelů slyšeli mnoho. Nyní je čas, aby Rusko přestalo mluvit a začalo jednat,“ řekl Biden na tiskové konferenci. „Nepřipustíme, aby se z tohoto stala věc s otevřeným koncem. Čas, dokdy je nutné kroky podniknout, se krátí.“

Za další provokace Rusko zaplatí, opatření povedou k ještě větší izolaci Moskvy, řekl Biden. Dodal, že na dodržení dohod ze Ženevy se „čas krátí“. Ve Švýcarsku se v uplynulém týdnu ministři zahraničí USA, EU, Ukrajiny a Ruska dohodli na plánu k uklidnění krize na Ukrajině (podrobnosti zde).

Biden také zopakoval, že Spojené státy neuznávají anexi Krymu. „Spojené státy stojí při vás a při ukrajinském lidu na cestě k jednotné Ukrajině. Znovu zdůrazňuji, že neuznáváme ruské jednání na Krymu. Vidíme určité snahy odsunout Ukrajinu stranou. Vy teď bojujete o svou budoucnost,“ konstatoval.

Americký viceprezident rovněž Rusko vyzval, aby stáhlo od ukrajinských hranic své vojáky, kterých je zde podle odhadů NATO asi 40 000. Rusko nejdříve tvrdilo, že armádní jednotky jsou v pohraničí na cvičení, později ale přiznalo, že je zde rozmístilo kvůli situaci na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin navíc nevyloučil, že je kvůli ochraně krajanů a ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině nasadí.

Joe Biden, americký viceprezident:

„Čelíte velmi znepokojivým problémům, někdo by mohl říct, že nepřímo dochází k ponižujícímu ohrožování. Na dosah ale máte možnost vytvořit jednotnou Ukrajinu. My chceme být vaším partnerem a přítelem a jsme připraveni vám pomoci.“

Joe Biden a Arsenij Jaceňuk
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Chuzavkov

Ke stažení ruských vojsk dnes vyzval také ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, který se s Bidenem sešel. Podle premiéra by odchod ruských vojáků z Krymu a odvolání ruských zvláštních sil z východní Ukrajiny uzavřelo „ostudnou kapitolu“.

Biden v Kyjevě rovněž zopakoval dřívější americkou nabídku pomoci Ukrajině se zajištěním energetické bezpečnosti. Washington mezitím nabídl další pomoc, která doplní již dohodnuté podpůrné programy. Kyjev se s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodl na úvěrové pomoci ve výši 14 až 18 miliard dolarů (277 až 316 miliard Kč). Balíček od MMF bude podle Bidena již brzy připraven.

Česko od dnešního dne zjednoduší vydávání krátkodobých víz pro Ukrajince. Všichni žadatelé s českým původem, kteří jsou ve věku do 26 let a důchodci nad 60 let, už nemusí hradit poplatek za vyřízení víza. Pokud žadatelé předloží potvrzení o příslušnosti ke krajanské komunitě, mohou dostat vízum i pro více vstupů a až na jeden rok.

Podle mluvčí ministerstva zahraničí Johany Grohové jsou tato opatření součástí pomoci Ukrajině, na kterou česká vláda v březnu schválila 50 milionů korun.

Proruští ozbrojenci na východě Ukrajiny
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Grits

Americký viceprezident přijel do Kyjeva, aby podpořil tamní prozápadní vládu, která čelí ekonomickým problémům a která se po územní ztrátě Krymu potýká se separatistickým hnutím na východě Ukrajiny.

Rusové ovšem obviňují Ukrajince, že proti radikálům nechtějí zakročit a nedokážou ani vytlačit demonstranty z centrálního kyjevského náměstí Nezávislosti. „Američané nám neustále dávají nějaká ultimáta a hrozí sankcemi, pokud nesplníme jejich požadavky. Nejdřív bych ale naše americké kolegy rád požádal, aby na sebe vzali plnou odpovědnost za radikály z Majdanu, kteří dosud nesložili zbraně a které dosadili k moci,“ zdůraznil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Kvůli údajným válečným zločinům na Majdanu přitom proruská domobrana o víkendu zadržela ve východoukrajinském Slavjansku novinářku Irmu Kratovovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
13:16Aktualizovánopřed 23 mminutami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 1 hhodinou

Izraelský úder na město Súr zabil osm lidí, uvedly libanonské úřady

Úterní izraelský úder na město Súr na jihu Libanonu zabil osm lidí, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Podle něj Izrael udeřil před vydáním varování civilnímu obyvatelstvu, píše agentura AFP. Údery, které zasáhly rezidenční čtvrť, podle ministerstva také na tři desítky lidí zranily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Německo na muniční iniciativu přispěje dalších tři sta milionů eur, řekl Pistorius

Německo se na české muniční iniciativě bude podílet dalšími třemi sty miliony eur (asi 7,2 miliardy korun), řekl v úterý při setkání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou (za SPD) německý ministr obrany Boris Pistorius. Tato suma podle něho vystačí na nákup asi padesáti tisíc kusů munice pro Ukrajinu. Německý ministr rovněž sdělil, že bundeswehr v Česku nakoupí asi dvě stě tisíc pistolí za 56 milionů eur (více než 1,35 miliardy korun).
13:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Loni bylo ve světě nejvíc válek od konce druhé světové

V roce 2025 probíhalo nejvíc ozbrojených konfliktů od druhé světové války, uvedla v úterý zveřejněná zpráva norského mírového institutu PRIO. Konfliktů s účastí alespoň jednoho státu bylo 65. Střetů se státními aktéry na obou stranách bylo osm, tedy dvojnásobek oproti předchozímu roku. Minulý rok byl podle zprávy třetí nejsmrtelnější od konce studené války, přímých obětí bojů či politicky motivovaného násilí bylo okolo 245 tisíc.
před 2 hhodinami

Demonstranti v Nairobi protestovali proti plánům na výstavbu v národním parku

Zásahová jednotka policie u keňského hlavního města Nairobi použila slzný plyn, aby rozehnala desítky lidí, kteří protestovali proti plánům na výstavbu v části Národního parku Nairobi u hlavního města Keni. Účastníci protestu se obávají, že ohrožena jsou nejen divoká zvířata, pro které je tento národní park domovem, ale i útulek pro zvířata v nouzi. Zatčen byl i bývalý předseda keňského nejvyššího soudu.
před 2 hhodinami

Násilí osadníků proti Palestincům roste, mají krytí úřadů, píše komise OSN

V roce 2025 dále rostlo násilí židovských osadníků proti Palestincům na okupovaných územích. Uvádí to mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael. Osadníci se mohou spolehnout na podporu izraelské vlády, kde sedí jim naklonění ministři, i na krytí izraelské armády a úřadů.
před 2 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 2 hhodinami
Načítání...