Biden na Ukrajině: Moskva musí přestat mluvit a začít jednat

Kyjev/Washington - Rusku se krátí čas na to, aby začalo jednat podle ženevské úmluvy z uplynulého týdne, jinak mu hrozí další prohloubení mezinárodní izolace. V Kyjevě to prohlásil americký viceprezident Joseph Biden. Mezitím Washington oznámil, že stávající pomoc Ukrajině rozšíří o 50 milionů dolarů (takřka miliardu korun) a o dodávku vojenských aut a vysílaček. Američané dnes také zveřejnili sérii fotografií, které mají ukázat, že někteří separatisté z východní Ukrajiny jsou ve skutečnosti příslušníci zvláštních ruských sil.

„V uplynulých dnech jsme toho od ruských představitelů slyšeli mnoho. Nyní je čas, aby Rusko přestalo mluvit a začalo jednat,“ řekl Biden na tiskové konferenci. „Nepřipustíme, aby se z tohoto stala věc s otevřeným koncem. Čas, dokdy je nutné kroky podniknout, se krátí.“

Za další provokace Rusko zaplatí, opatření povedou k ještě větší izolaci Moskvy, řekl Biden. Dodal, že na dodržení dohod ze Ženevy se „čas krátí“. Ve Švýcarsku se v uplynulém týdnu ministři zahraničí USA, EU, Ukrajiny a Ruska dohodli na plánu k uklidnění krize na Ukrajině (podrobnosti zde).

Biden také zopakoval, že Spojené státy neuznávají anexi Krymu. „Spojené státy stojí při vás a při ukrajinském lidu na cestě k jednotné Ukrajině. Znovu zdůrazňuji, že neuznáváme ruské jednání na Krymu. Vidíme určité snahy odsunout Ukrajinu stranou. Vy teď bojujete o svou budoucnost,“ konstatoval.

Americký viceprezident rovněž Rusko vyzval, aby stáhlo od ukrajinských hranic své vojáky, kterých je zde podle odhadů NATO asi 40 000. Rusko nejdříve tvrdilo, že armádní jednotky jsou v pohraničí na cvičení, později ale přiznalo, že je zde rozmístilo kvůli situaci na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin navíc nevyloučil, že je kvůli ochraně krajanů a ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině nasadí.

Joe Biden, americký viceprezident:

„Čelíte velmi znepokojivým problémům, někdo by mohl říct, že nepřímo dochází k ponižujícímu ohrožování. Na dosah ale máte možnost vytvořit jednotnou Ukrajinu. My chceme být vaším partnerem a přítelem a jsme připraveni vám pomoci.“

Joe Biden a Arsenij Jaceňuk
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Chuzavkov

Ke stažení ruských vojsk dnes vyzval také ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, který se s Bidenem sešel. Podle premiéra by odchod ruských vojáků z Krymu a odvolání ruských zvláštních sil z východní Ukrajiny uzavřelo „ostudnou kapitolu“.

Biden v Kyjevě rovněž zopakoval dřívější americkou nabídku pomoci Ukrajině se zajištěním energetické bezpečnosti. Washington mezitím nabídl další pomoc, která doplní již dohodnuté podpůrné programy. Kyjev se s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodl na úvěrové pomoci ve výši 14 až 18 miliard dolarů (277 až 316 miliard Kč). Balíček od MMF bude podle Bidena již brzy připraven.

Česko od dnešního dne zjednoduší vydávání krátkodobých víz pro Ukrajince. Všichni žadatelé s českým původem, kteří jsou ve věku do 26 let a důchodci nad 60 let, už nemusí hradit poplatek za vyřízení víza. Pokud žadatelé předloží potvrzení o příslušnosti ke krajanské komunitě, mohou dostat vízum i pro více vstupů a až na jeden rok.

Podle mluvčí ministerstva zahraničí Johany Grohové jsou tato opatření součástí pomoci Ukrajině, na kterou česká vláda v březnu schválila 50 milionů korun.

Proruští ozbrojenci na východě Ukrajiny
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Grits

Americký viceprezident přijel do Kyjeva, aby podpořil tamní prozápadní vládu, která čelí ekonomickým problémům a která se po územní ztrátě Krymu potýká se separatistickým hnutím na východě Ukrajiny.

Rusové ovšem obviňují Ukrajince, že proti radikálům nechtějí zakročit a nedokážou ani vytlačit demonstranty z centrálního kyjevského náměstí Nezávislosti. „Američané nám neustále dávají nějaká ultimáta a hrozí sankcemi, pokud nesplníme jejich požadavky. Nejdřív bych ale naše americké kolegy rád požádal, aby na sebe vzali plnou odpovědnost za radikály z Majdanu, kteří dosud nesložili zbraně a které dosadili k moci,“ zdůraznil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Kvůli údajným válečným zločinům na Majdanu přitom proruská domobrana o víkendu zadržela ve východoukrajinském Slavjansku novinářku Irmu Kratovovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 7 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 7 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 9 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 14 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...