Bezmoc a hlad. Na Filipínách se umírá i při rabování

Manila – Bilance obětí katastrofického tajfunu Haiyan na Filipínách stoupla na 2 275. Další necelé čtyři tisíce lidí byly zraněny, desítky lidí se stále pohřešují a na mnoho malých ostrovů se zatím nikdo nedostal. Lidé umírali také při rabování skladiště rýže, když se na ně zřítila zeď. V oblasti je kritický nedostatek vody, potravin a léků. Humanitární akce na Filipínách komplikuje špatné počasí. V regionu prší a meteorologové očekávají během 72 hodin příchod nové tropické bouře či tajfunu. OSN vyzvala dárcovské země, aby na pomoc postiženým oblastem shromáždily 300 milionů dolarů.

„Plán se soustředí na zajištění potravin, přístřešků, zdravotní pomoci, odstraňování trosek a ochranu těch nejzranitelnějších. Tento plán vyžaduje 301 milionů dolarů,“ uvedl mluvčí humanitárního programu OSN Jens Laerke. Ulice měst jsou stále posety mrtvými těly a bez střechy nad hlavou je v celé oblasti 700 tisíc lidí, další miliony žijí v poškozených domech. Dochází tak k rabování, při němž zahynulo dalších osm lidí. Ve městě Alangalang na ostrově Leyte je rozdrtila zeď skladiště, která se pod tlakem lidí zřítila. I přesto rabující stihli odnést více než 100 tisíc pytlů rýže.

Američané obnovili letiště, dodávky proudu jsou stále v nedohlednu

Ve zpustošeném městě Tacloban vládne kritický nedostatek potravin a vody a pomoc přichází stále velmi pomalu. Americká armáda se zde podílela na obnově zničeného letiště. Stále ale nefunguje elektřina, proto dodávky humanitární pomoci vrtulníky musí být v noci přerušeny. Na evakuaci na letišti čekají tisíce lidí poté, co přišli o své domovy. Úřady nicméně uvedly, že dnes obnovila provoz dvě další letiště v oblasti, což by mělo přísun pomoci urychlit.

Robert Mikoláš, reportér Českého rozhlasu:

„Mnozí se snaží odsud po stovkách odjet a čekají v dlouhé frontě před letištěm. Když odsud odlétalo poslední letadlo, které bralo civilisty, v převážné většině staré a zraněné lidi, najednou došlo k tomu, že ti poslední to nevydrželi a rozeběhli se k tomu poslednímu letadlu. Vojáci je nedokázali zastavit a museli použít železné tyče a tlačili je pryč.“

I v Taclobanu pokračuje drancování; na záběrech filipínské televize bylo vidět, že zde bezpečnostní složky rozháněly plenící davy palbou do vzduchu. Nepotvrzené zprávy hovoří o systematickém postupu gangů ozbrojených lupičů. Od 20:00 do 05:00 platí v regionu zákaz vycházení. Starosta Alfred Romualdez vyzval obyvatele, aby město opustili, protože místní úřady mají problémy zajistit potraviny, vodu a pořádek.

  • Mluvčí Generálního tajemníka OSN Jens Laerke: „Filipínské úřady odvedly obrovskou práci v extrémně obtížných podmínkách. Musíte si uvědomit, že toto je země tisíce ostrovů, některé velké, některé malé a jsou velmi obtížně dosažitelné. Navíc nebyla k dispozici letiště, protože byla poškozena.“

I několik dní po katastrofě stále existuje řada míst, kam se zatím nikdo nedostal. Na stovkách malých ostrovů jsou pouze malá přístaviště, kam velké lodě s humanitární pomocí nemohou doplout. „Je naprosto jasné , že je tu ještě mnoho oblastí, kam jsme se nedostali. Filipíny mají přes sedm tisíc ostrovů. Navíc většina Filipínců žije na pobřeží,“ podotkla Marixie Mercadová, mluvčí Dětského fondu OSN. Místní letiště, kde byla přistávací ranvej mnohdy tvořena pouze z hlíny, jsou zcela zničena a distribuce pomoci je tak velmi obtížná. Podle OSN budou záchranné operace trvat nejméně půl roku.

Pomoc Filipínám:

Český prezident Miloš Zeman dnes zaslal filipínskému prezidentovi Benignu Aquinovi kondolenční telegram, v němž vyjádřil soustrast rodinám obětí.

Záchranáři a někteří filipínští činitelé reagovali na snížený odhad počtu mrtvých skepticky. Martin Romualde, poslanec z ostrova Leyte, na němž leží město Tacloban, vyjádřil přesvědčení, že vláda „přišla s konzervativním odhadem počtu obětí, aby nezpůsobila zbytečný poplach“. „Když vidíme rozsah neštěstí, domníváme se, že oněch původních 10 000 mrtvých je pravděpodobnější odhad,“ dodal. Celkové finanční škody je zatím velmi těžké odhadnout; prvotní odhady se pohybují mezi osmi až 19 miliardami dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
15:08Aktualizovánopřed 2 mminutami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 19 mminutami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 47 mminutami

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
22:48Aktualizovánopřed 48 mminutami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
20:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
08:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...