Paříž - Spíše posměšky než pochvaly padají na hlavu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v souvislosti s osvobození Ingrid Betancourtové z rukou povstalců FARC. Hlavně opoziční představitelé zdůrazňují, že zajatkyně se na svobodu dostala díky iniciativě kolumbijské armády, ne díky vyjednávání, které Sarkozy prosazoval. O zásluhy na pečlivě připravené akci bez jediného výstřelu se naopak přihlásili Izraelci.
„Role Sarkozy v osvobození Betancourtové byla absolutně nulová. Každý to ví. Byla to hladce provedená operace kolumbijské armády. To dokazuje, že vyjednávání s FARC bylo neužitečné a nevedlo k ničemu,“ pustila se do prezidenta jeho soupeřka ve volbách Ségolene Royalová. Podobně reagují i představitelé krajní pravice. Místopředseda Národní fronty Bruno Gollnisch i předseda Hnutí pro Francii Philippe de Villiers se vyjádřili ve smyslu, že Sarkozyho cesta diplomatického vyjednávání byla k ničemu.
Prezidenta nešetří ani francouzský tisk, který zásluhy za osvobození Betancourtové připisuje kolumbijskému prezidentu Uribemu. Komentáře připomínají marné Sarkozyho snahy dosáhnout osvobození zajatkyně, která má kromě kolumbijského i francouzské občanství. Upozorňují například na přílišné spoléhání na pomoc venezuelského prezidenta Huga Cháveze nebo zbytečné vyslání letadla se zdravotníky, které mělo Betancourtovou dopravit do Paříže.
Přesto i tisk přiznává, že právě díky intervenci Sarkozyho se únosu Betancourtové dostalo mezinárodní pozornosti. Vědoma si toho je i samotná osvobozená politička, protože její první cesta vedla z Kolumbie právě do Francie, kde ji na letišti přivítal sám Sarkozy.
Z Francie do Vatikánu
„Dámy a pánové, Ingrid Betancourtová je zpátky,“ zněla první slova Sarkozyho po přivítání s kolumbijskou političkou. „Celá Francie obdivuje způsob, jakým se vracíte,“ dodal. Pochválil pak přístup její rodiny, která na ni celá léta čekala. Betancourtová vzápětí poděkovala celé Francii a všem svým fanouškům, kteří za ní stáli po celou dobu jejího věznění.
Betancourtová přiletěla z Bogoty letadlem, které pro ni vyslal Sarkozy. Ve Francii chce několik dní odpočívat a užít si rodiny, která přiletěla
zároveň s ní. Její první manžel a jejich dvě děti žijí ve Francii a po celou dobu jejího zajetí vedli kampaň za její osvobození.
Po návštěvě Francie Betancourtová pravděpodobně zamíří do Vatikánu. Papež ji přijme hned, jakmile to dovolí jeho program. Betancourtová, která je hluboce věřící, doufá, že se s Benediktem XVI. setká už příští týden. Stejně jako Sarkozy i papež opakovaně vyzýval povstalce k propuštění zajatců.
Akci pomohli naplánovat izraelští poradci
O zásluhy na osvobození zajatců se dnes přihlásili Izraelci. Na přípravách osvobození se totiž měli podílet dva izraelští poradci. Oznámila to agentura AFP s odvoláním na rozhlasovou stanici izraelské armády. Stanice neuvedla další podrobnosti, omezila se jen na připomenutí, že sama Betancourtová po svém osvobození přirovnala operaci k podobným akcím izraelské armády. Informaci potvrdil generál v záloze Izrael Ziv, který v Kolumbii vede poradenskou společnost pro zvláštní kolumbijské síly.
Bývalá kandidátka na kolumbijskou prezidentku byla unesena v roce 2002. Armáda spolu s ní osvobodila další tři americké zajatce a 11 kolumbijských vojáků a policistů.
Ingrid Betancourtová
Narodila se 25. prosince 1961. Mládí a studia strávila v Paříži, kde se také poprvé vdala za diplomata Fabrice Delloye a porodila své dvě děti, Melanii a Lorenza. Do Kolumbie se vrátila v roce 1994, o čtyři roky se stala senátorkou. V únoru 2002 byla unesena povstalci FARC.
Ve skutečnosti je čistokrevnou Kolumbijkou. Během svého zajetí ji ale Francouzi „adoptovali“ a učinili z ní novodobou hrdinku. Spojení s Francií silně cítí i sama Betancourtové. Při středeční tiskové konferenci prohlásila, že její srdce je rozděleno mezi Kolumbii a Francii.
Bezprostředně po svém propuštění nevyloučila, že bude pokračovat ve své politické kariéře, a prohlásila, že bude bojovat za propuštění dalších rukojmí FARC.
