Běloruská policie dopadla útočníky z Minsku

Minsk - Běloruská policie dopadla údajné pachatele pondělního pumového atentátu v minském metru, při němž zahynulo 12 osob a dvě stovky dalších byly zraněny. Prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že zatčení se k činu přiznali. Motiv útoku ale policie podle něj zatím nezná. Prezident nařídil také výslech opozičních politiků.

„Dnes v 5:00 byl zločin objasněn. Pachatele policie vyslechla,“ řekl Lukašenko, který hovořil o dvou lidech. Tajná policie podle něj „potřebovala jen 24 hodin na to, aby včera (v úterý) v devět hodin večer provedla skvělou operaci a bez hluku, střelby a povyku zadržela pachatele. Dnes v pět hodin ráno vypovídali“.

Běloruský ministr vnitra Anatolij Kuljašov následně řekl, že pachatelé jsou tři a že jde o Bělorusy. Jeden z nich se údajně podílel také na dvou dřívějších atentátech. I podle Lukašenka mají dopadení zločinci na svědomí explozi ve Vitebsku v roce 2005 a v Minsku v červenci roku 2008. K tomu se prý rovněž přiznali.

„Hlavní je, že už víme, kdo tento teroristický čin spáchal. Jen ještě není znám důvod. Ale i to se brzy dozvíme, je to teď náš hlavní úkol,“ řekl prezident.

Podle ruské agentury Interfax, která rovněž uvádí dva pachatele, se oba dlouho znají. Hlavnímu podezřelému je kolem 25 let a má za sebou vojenskou službu. Instrukce, jak vyrobit bombu, údajně našel na internetu. Muž prý „své činy vysvětlil potěšením, které mu působí lidské utrpení“. Druhou pachatelkou je údajně mladá žena, dlouholetá přítelkyně hlavního viníka.

Lukašenko jde po atentátu po opozici

Lukašenko v souvislosti s atentátem oznámil, že vyšetřována bude i opozice. „Dnes hledáme původce výbuchu v metru a ty, kdo si ho objednali. Aktivisté 'páté kolony' možná vyloží karty a řeknou, kdo si to objednal,“ říká prezident.

Tajná policie v běloruském Brestu v souvislosti s atentátem v noci na dnešek vyslýchala také aktivistku opoziční strany Spravedlivý svět Ljudmilu Dzenisenkovou. „Policisté hledají viníky všude kolem a začali u opozičních aktivistů,“ komentovala Dzenisenková svůj výslech. Policie také během pátrání prohledala redakci opozičního listu Naša Niva, zabavila zde materiál, který novináři pořídili na místě útoku. Opoziční server Charta 97 ochromil v úterý útok hackerů.

Vyšetřovatelé mají údajně videozáznam, na němž hlavní podezřelý pokládá tašku pod lavici a odchází k eskalátoru. Ze záznamu je údajně patrné, jak po chvíli muž manipuluje čímsi v kapse bundy nebo kalhot. Bezprostředně poté trhavina vybuchne.

Výbuch v minském metru
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
20:06Aktualizovánopřed 25 mminutami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
10:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
před 3 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 4 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 4 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 5 hhodinami

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 6 hhodinami

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
12:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...