Bělobrádkova účast je pokrok, jednou přijede i premiér, věří šéf sudetských Němců

Bernd Posselt před víkendovým sudetoněmeckým sjezdem sdělil, že není možné Čechy nutit, aby rušili Benešovy dekrety. Váží si, že na sjezd míří místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) i přesto, že se blíží volby. Nacionalistická kritika jej nepřekvapuje, neboť je stejná na obou stranách hranice. Některým Němcům totiž vadí, že je Posseltem organizovaný sjezd „příliš český“.

Benešovy dekrety, na jejichž základě tři miliony sudetských Němců po druhé světové válce přišly o občanství a majetek, byly dlouhou dobu předmětem sporů mezi Českou republikou a sudetskými Němci. V posledních letech ale přestaly hrát významnější roli.

Posselt, který stojí v čele Sudetoněmeckého krajanského sdružení, nepovažuje dřívější fixaci na Benešovy dekrety za dobrou. „Nepovažuji to za juristickou otázku, považuji to za morální a etickou otázku,“ poznamenal šéf sudetských Němců.

Uvítal, že česká strana se v posledních letech stejně jako sudetští Němci snaží o smíření a hledí kritičtěji na vlastní minulost. Posselt si dokáže představit, že se Česko bude zabývat zákonem, jenž zaručil beztrestnost Čechům, kteří se dopustili vážných trestných činů proti sudetským Němcům.

„Ale já nejsem ten, kdo by české politice něco předepisoval. To musí být výsledkem vnitročeské svobodné diskuse, kterou nebudeme ovlivňovat,“ uvedl Posselt. Aby sudetští Němci Česku takový krok vnucovali, není podle něj možné.

Do Augsburgu i před volbami

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení se uskuteční v sobotu a neděli v bavorském Augsburgu. Z českých politiků se ho zúčastní mimo jiné vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Posselta by nepřekvapilo, kdyby se letos čeští politici kvůli podzimním parlamentním volbám nechtěli sjezdu zúčastnit. O to významnější je podle něj Bělobrádkova účast.

„Můžu říct, že tenhle rok bych plně chápal, kdyby mi čeští politici, kteří vedou proces porozumění, zavolali a řekli: ‚Poslouchej, máme teď volby, nejde to.‘ Řekl bych: ‚Dobře, uvidíme se za rok‘,“ uvedl Posselt směrem k Bělobrádkovi, který je vůbec nejvýše postaveným politikem, který na sraz sudetských Němců zavítá.

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) se loni jako první člen české vlády oficiálně zúčastnil sudetoněmeckého sjezdu. Bělobrádek bude letos druhým členem kabinetu, který tak učiní, i když podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) jede na sjezd jako předseda lidovců, a nikoli jako vicepremiér. Podle Posselta se to ale nedá oddělit.

Nahrávám video
Odborník: Sudetští Němci rezonují českou společností
Zdroj: ČT24

Jednou přijede i premiér

To, že Bělobrádkova účast na sjezdu i v roce 2017 vzbuzuje kontroverze, Posselta nepřekvapuje. Jde podle něj o reakce nacionalistů a extremistů, kterým čelí i on. Část Němců mu totiž vytýká, že tradiční sjezd už není sudetoněmeckým, ale spíše českým. V Česku účast Bělobrádka kritizovali zejména komunisté a část ODS.

Sudetští Němci, přestože mezi zeměmi žádný problém neexistuje, jsou tématem, které velmi rezonuje v české společnosti. Podle loňských listopadových průzkumů je v Česku poprvé v historii více lidí, kteří odsuzují vyhnání sudetských Němců. I když jenom o procento.
Jakub Eberle
Ústav mezinárodních vztahů

Posselt považuje Bělobrádkovu ohlášenou účast na sjezdu především za znamení pokroku ve vzájemných vztazích. Ukazuje se podle něj, že loňská přítomnost Hermana nebyla ojedinělou událostí, kterou proces sbližování skončí. Posselt očekává, že příští rok, až bude v Česku po volbách, dorazí na sjezd výrazně více českých politiků. Věří, že jednou mezi nimi bude i český premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Reuters s odkazem na armádní zdroje později uvedla, že zahynulo nejméně 66 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 1 hhodinou

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 3 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 6 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...