Bělobrádkova účast je pokrok, jednou přijede i premiér, věří šéf sudetských Němců

Bernd Posselt před víkendovým sudetoněmeckým sjezdem sdělil, že není možné Čechy nutit, aby rušili Benešovy dekrety. Váží si, že na sjezd míří místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) i přesto, že se blíží volby. Nacionalistická kritika jej nepřekvapuje, neboť je stejná na obou stranách hranice. Některým Němcům totiž vadí, že je Posseltem organizovaný sjezd „příliš český“.

Benešovy dekrety, na jejichž základě tři miliony sudetských Němců po druhé světové válce přišly o občanství a majetek, byly dlouhou dobu předmětem sporů mezi Českou republikou a sudetskými Němci. V posledních letech ale přestaly hrát významnější roli.

Posselt, který stojí v čele Sudetoněmeckého krajanského sdružení, nepovažuje dřívější fixaci na Benešovy dekrety za dobrou. „Nepovažuji to za juristickou otázku, považuji to za morální a etickou otázku,“ poznamenal šéf sudetských Němců.

Uvítal, že česká strana se v posledních letech stejně jako sudetští Němci snaží o smíření a hledí kritičtěji na vlastní minulost. Posselt si dokáže představit, že se Česko bude zabývat zákonem, jenž zaručil beztrestnost Čechům, kteří se dopustili vážných trestných činů proti sudetským Němcům.

„Ale já nejsem ten, kdo by české politice něco předepisoval. To musí být výsledkem vnitročeské svobodné diskuse, kterou nebudeme ovlivňovat,“ uvedl Posselt. Aby sudetští Němci Česku takový krok vnucovali, není podle něj možné.

Do Augsburgu i před volbami

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení se uskuteční v sobotu a neděli v bavorském Augsburgu. Z českých politiků se ho zúčastní mimo jiné vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Posselta by nepřekvapilo, kdyby se letos čeští politici kvůli podzimním parlamentním volbám nechtěli sjezdu zúčastnit. O to významnější je podle něj Bělobrádkova účast.

„Můžu říct, že tenhle rok bych plně chápal, kdyby mi čeští politici, kteří vedou proces porozumění, zavolali a řekli: ‚Poslouchej, máme teď volby, nejde to.‘ Řekl bych: ‚Dobře, uvidíme se za rok‘,“ uvedl Posselt směrem k Bělobrádkovi, který je vůbec nejvýše postaveným politikem, který na sraz sudetských Němců zavítá.

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) se loni jako první člen české vlády oficiálně zúčastnil sudetoněmeckého sjezdu. Bělobrádek bude letos druhým členem kabinetu, který tak učiní, i když podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) jede na sjezd jako předseda lidovců, a nikoli jako vicepremiér. Podle Posselta se to ale nedá oddělit.

Nahrávám video

Jednou přijede i premiér

To, že Bělobrádkova účast na sjezdu i v roce 2017 vzbuzuje kontroverze, Posselta nepřekvapuje. Jde podle něj o reakce nacionalistů a extremistů, kterým čelí i on. Část Němců mu totiž vytýká, že tradiční sjezd už není sudetoněmeckým, ale spíše českým. V Česku účast Bělobrádka kritizovali zejména komunisté a část ODS.

Sudetští Němci, přestože mezi zeměmi žádný problém neexistuje, jsou tématem, které velmi rezonuje v české společnosti. Podle loňských listopadových průzkumů je v Česku poprvé v historii více lidí, kteří odsuzují vyhnání sudetských Němců. I když jenom o procento.
Jakub Eberle
Ústav mezinárodních vztahů

Posselt považuje Bělobrádkovu ohlášenou účast na sjezdu především za znamení pokroku ve vzájemných vztazích. Ukazuje se podle něj, že loňská přítomnost Hermana nebyla ojedinělou událostí, kterou proces sbližování skončí. Posselt očekává, že příští rok, až bude v Česku po volbách, dorazí na sjezd výrazně více českých politiků. Věří, že jednou mezi nimi bude i český premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 12 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...