Brusel - V belgických volbách nejvýrazněji uspěla separatistická Nová vlámská aliance (N-VA), která ve Vlámsku získala 17,4 procenta hlasů. Strana N-VA, která chce zemi postupně rozdělit na základě jazykové hranice na vlámskou a valonskou část, získala tak sedmadvacet poslaneckých křesel ve 150členném zákonodárném sboru a stala se nejsilnější parlamentní stranou. Ve frankofonním Valonsku zvítězili socialisté (PS) s 13,7 procenta, kterým připadlo dvacet šest mandátů. Oficiální výsledky po sečtení všech hlasů zveřejnilo dnes na svých internetových stránkách belgické ministerstvo vnitra.
Belgické volby vyhráli vlámští separatisté
Nedělní belgické předčasné volby vyvolala demise kabinetu premiéra Yvese Leterma. Hlasování bylo označováno za jedno z nejvýznamnějších v novodobé historii země sužované dlouhodobě spory jazykových komunit. Kvůli nim se objevují hrozby, že by se Belgie mohla rozpadnout. Výhra N-VA není ale úplným překvapením, neboť stranu Barta De Wevera favorizovaly předvolební průzkumy.
Hlasy naopak ztratili dosud vládnoucí křesťanští demokraté a liberálové. Ve Vlámsku křesťanské demokraty (CD&V) podpořilo 10,9 procenta voličů a strana získala sedmnáct poslanců, ve Valonsku dostali křesťanští demokraté (CDH) 5,5 procenta hlasů a devět mandátů. Liberálové (VLD) získali ve Vlámsku 8,6 procenta hlasů a třináct poslaneckých křesel, ve frankofonní části země liberály(MR) podpořilo 9,3 procenta hlasů a dosáhli na sedmnáct mandátů.
GALERIE
videogallery_60823
Rozdělená Belgie
Belgii tvoří frankofonní jih (Valonsko), vlámsky hovořící sever (Vlámsko) a dvojjazyčný Brusel. Vlámové představují zhruba 60 procent ze zhruba 10,6 milionu obyvatel. Na východě země žije i malá německá menšina. Valonsko je chudším regionem, takže na jeho rozvoj přispívají vlámští daňoví poplatníci.
Hlasování bylo dopředu označováno za jedno z nejvýznamnějších v novodobé historii, nad nímž se vznáší hrozby, že by pak země mohla napodobit případ Československa z počátku 90. let a rozpadnout se. Těžko zodpověditelnou otázkou teď je, jak se výsledky, které političtí komentátoři označují za separatistické tsunami či politické zemětřesení, projeví na sestavování nového vládního kabinetu a jakou bude mít země politickou stabilitu. Poslední Letermův kabinet byl u moci jen několik měsíců a šlo o již několikátou vládu od voleb v roce 2007. První vládě po těchto volbách trvalo sestavování tři čtvrtě roku.
Co se bude dít dál?
Nyní má další kroky v rukou belgický král Albert II. Ten obvykle nejprve vybere „informátora“, tedy osobnost (většinou z Vlámska) s výraznou politickou minulostí, která povede se stranami jednání o možném dalším vývoji. Následně pak vybere člověka, kterého už pověří zformováním a případně i vedením nové vlády.
Analytici čekají složitá jednání o nové vládě. Kromě sporů o práva příslušníků jazykových komunit a o růst autonomie regionů na úkor centra bude muset nový kabinet řešit citlivá ekonomická témata. Belgii trápí silné zadlužení, jedno z nejvyšších v EU. Dopadá na ni navíc nynější hospodářská krize a na řadu budou muset přijít razantní, ale i nepopulární škrty. Od prvního července navíc Belgie bude předsednickou zemí Evropské unie.
Vítězové voleb - NV-A
Strana vznikla na podzim 2001 z části členů bývalé vlastenecké Lidové unie (Volksunie). Od roku 2004 ji vede Bart De Wever. Usiluje o rozšiřování pravomocí Vlámska, což by postupně vedlo k rozpuštění Belgie. Výsledkem má být samostatná Vlámská republika, která by se stala součástí Evropské unie. Strana se odvolává na zásadu sebeurčení národů. Podle názoru N-VA splňuje Vlámsko všechny právní náležitosti samostatného státu: Má stálé obyvatelstvo, jasně vymezené hranice, vlastní parlament i vládu a prostřednictvím smluv s jinými státy získalo už i faktické mezinárodní uznání.
V parlamentních volbách v červnu 2007 kandidovala N-VA spolu s vlámskými křesťanskými demokraty (CD&V): Společně získali 30 zástupců. V letošních volbách aliance obdržela 27 mandátů a její bývalí partneři 17.
GALERIE
Belgie