Bělehrad vřele přivítal Putina jako hosta vojenské přehlídky

Bělehrad – Během oslav 70 let osvobození Bělehradu sovětskou armádou Srbsko přichystalo překvapivý program. Na několik hodin sem zavítal ruský prezident Vladimir Putin, nad jehož návštěvou však kroutí hlavou západní země. S Ruskem mají dlouhodobě vyostřené vztahy kvůli ukrajinské krizi, což promítly i do vyhlášených sankcí. Srbsko je přitom aspirantem na budoucí členství v Evropské unii, i když samotné sankce odmítá.

Srbské vedení Putinově cestě přikládá velký význam, byť Bělehrad usiluje o členství v Evropské unii a chystá se s ní zahájit přístupové rozhovory. Srbská vláda kvůli návštěvě dokonce na dnešek přesunula vojenskou přehlídku, která by se jinak měla správně konat až za čtyři dny, 20. října. 

Na bělehradském letišti se ruskému prezidentovi dostalo vřelého přijetí od jeho srbského kolegy Tomislava Nikoliče. Srbsko se do budoucna očividně orientuje na EU, ale odmítá se připojit k protiruským sankcím, protože Rusko bylo se Srby solidární během konfliktů provázejících rozpad bývalé Jugoslávie. Moskva také podporuje Bělehrad v jeho odmítavém postoji k uznání nezávislosti Kosova, někdejší autonomie v rámci Srbska. 

Před vojenskou přehlídkou uvítaly ruského hosta ovace publika i skandování „Putin! Putin!“. Ruský prezident připomněl společný boj sovětských a jugoslávských vojáků proti nacismu a zdůraznil, že tato slavná stránka společné historie spojuje obě země a přispívá k rozvoji vztahů. „Ať žije bratrské Srbsko!“ prohlásil.

„Srbsko jde svou cestou do Evropské unie, nezříká se jí. A je vděčné Rusku, že toto rozhodnutí respektuje a nikdy nevyvíjelo na Srbsko kvůli tomu nátlak,“ uvedl premiér Aleksandar Vučić po jednání s Putinem. „Srbsko je přítel Ruska, a to nejen ve snadných dobách, ale i v těžkých. Srbsko nezavedlo a nezavede proti Rusku žádné sankce,“ ujistil. 

Putin ocenil rozvoj vzájemných vztahů a zdůraznil, že ruské investice do srbské ekonomiky už dosáhly asi tří miliard dolarů. Kupříkladu do ropné firmy NIS vložil ruský Gazprom už dvě miliardy dolarů a je připraven vložit další miliardu, zatímco z dříve ztrátové firmy se stal největší plátce daní do srbského státního rozpočtu.

„Politika škodí ekonomice,“ řekl ruský prezident o překážkách, které brání výstavbě nového plynovodu South Stream. Ten má obejít Ukrajinu po dně Černého moře a přes Balkán. Putin opakoval, že z ruské strany nedojde ke krizi s dodávkami plynu o nadcházející zimě, existují však velká tranzitní rizika. Pokud Ukrajinci začnou bez povolení odebírat ruský plyn, Rusko sníží dodávky do Evropy „o ukradený objem“, připomněl dřívější ruská varování adresovaná západu Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sumatra hlásí po záplavách a sesuvech přes tisíc mrtvých

Počet obětí sesuvů půdy a záplav, které před dvěma týdny zasáhly indonéský ostrov Sumatra, přesáhl tisíc. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tamní úřad pro zvládání katastrof (BNPB). Zraněných je přes 5400.
11:46Aktualizovánopřed 18 mminutami

Witkoff se sejde v Berlíně se Zelenským a evropskými lídry

V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy. Už v pátek americký deník The Wall Street Journal napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do německé metropole, aby se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.
02:23Aktualizovánopřed 19 mminutami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo Rusko na Ukrajinu 450 dronů a 30 střel. Moskva útok prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu se ocitla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
10:13Aktualizovánopřed 21 mminutami

Syřané se vrací z uprchlických táborů, když mají kam

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.
před 2 hhodinami

Obchod se zvířaty roste kvůli vysoké poptávce po exotických mazlíčcích

Obchodování se zvířaty dosáhlo v roce 2025 rekordních hodnot. Mezinárodní policejní organizace Interpol uvedla, že při koordinované operaci v období mezi zářím a říjnem zabavila téměř třicet tisíc zvířat a identifikovala 1100 podezřelých z pašeráctví. Tento obchod roste především kvůli vysoké poptávce po exotických domácích mazlíčcích.
před 2 hhodinami

USA zabavily část nákladu lodi mířící z Číny do Íránu, píše WSJ

Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.
před 3 hhodinami

Rusko plánuje dát příští rok třetinu svého rozpočtu na válečné výdaje

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.
před 3 hhodinami

Ukrajina nezíská zpět všechna území, míní Zahradil. Farský připomíná český zájem

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.
před 3 hhodinami
Načítání...