Barmský režim propustil politické vězně

Rangún - Barmské úřady dnes začaly propouštět vězně v rámci amnestie, kterou vyhlásil prezident Thein Sein. Týkat se to má více než 6 300 lidí, v první vlně bylo propuštěno i sto politických vězňů. Na svobodě je nyní například i populární barmský herec a aktivista Zarganar, který byl před třemi roky odsouzen k 35 letům vězení za příliš volné používání internetu. Propuštění vězňů dnes přivítala disidentka Do Aun Schan Su Ťij.

„Podle dosavadních informací bylo propuštěno asi 100 vězňů. Doufáme, že jich bude ještě mnohem více. Čím více propuštěných politických vězňů, o to lépe pro naši zemi,“ prohlásila Su Ťij před shromážděním sympatizantů, včetně bývalých politických vězňů a jejich rodin. „Jak jsem často říkávala, nezávislost každého je neocenitelná. Jsem opravdu vděčná za propuštění politických vězňů,“ prohlásila disidentka.

USA amnestii označily za slibný signál reforem. Ministryně zahraničí Spojených států Hillary Clintonová nicméně upozornila, že je ještě příliš brzy na oznamování recipročních kroků ze strany Washingtonu. Spojené státy, EU a Austrálie původně oznámily, že pokud Barma propustí odhadem 2100 politických vězňů, zváží zrušení sankcí vůči režimu, které vedly v posledních letech k přimknutí země k Číně.

Jde o druhou velkou amnestii po nástupu civilní vlády, která se ujala moci v březnu. První velké propouštění se uskutečnilo v květnu. Propuštění politických vězňů je jednou z podmínek Západu k případnému zrušení politických a ekonomických sankcí, které byly vůči Barmě přijaty koncem 90. let.

V barmských věznicích a pracovních táborech bylo do května asi 60 000 vězňů. V květnu vyhlásil prezident Thein Sein první velkou amnestii, při níž umožnil odchod z vězení zhruba 20 000 lidí a dalším zmírnil tresty.

Z loňských listopadových voleb, jejichž regulérnost je do značné míry zpochybňována, vzešla v Barmě civilní vláda složená ovšem většinou z generálů ve výslužbě. Ústava z roku 2008 navíc zajišťuje armádě nadále výsadní postavení v politických strukturách. V posledních týdnech se ale prezident Thein Sein snaží ukazovat Západu, že to s reformami myslí vážně. Zahájil kupříkladu dialog s vůdkyní opozice Do Aun Schan Su Ťij, které v listopadu skončilo sedmileté domácí vězení.

2 minuty
Barma propouští vězně
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 32 mminutami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 9 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 12 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 12 hhodinami
Načítání...