Australský teleskop dohlédne až ke vzniku vesmíru

Sydney - Austrálie představila obří radioteleskop, který umožní astronomům s doposud nevídanou přesností zkoumat hlubiny vesmíru, objevovat vzdálené galaxie a odhalovat původ hvězd. Jedná se o jeden z nejvýkonnějších dalekohledů na světě.

Přístroj zvaný Australian Square Kilometre Array Pathfinder (ASKAP) je umístěn v Murchisonské radioastronomické observatoři v pouštní oblasti ve státě Západní Austrálie a tvoří ho 36 antén, každá o průměru 12 metrů. Umístění dalekohledu v odlehlé pouštní lokalitě zaručuje, že činnost přístroje bude minimálně rušena radiovými signály vysílanými lidmi.

Teleskop, jehož vybudování vyšlo na více než 140 milionů dolarů (2,676 miliardy korun), dokáže mapovat oblohu podstatně rychleji než stávající dalekohledy. Jeho antény jsou citlivé i na slabou radiaci z Mléčné dráhy, což umožňuje odhalování vzdálených galaxií.

Dalekohled je schopný snímat z vesmíru obrovské množství dat. Jen za první den jeho provozu nastřádá více informací, než je obsaženo například v knihovně amerického kongresu. „Doteď jsme nepostavili počítač, který by si dokázal poradit s údaji, které budeme generovat. Budeme muset navrhnout a postavit nový typ,“ říká australský ministr pro vědu Chris Evans.

Podle jednoho z vedoucích projektu Briana Boylea studium radiových vln poskytne astronomům unikátní detaily o kosmu. „Dodají informace o plynu, z nějž se vytvořily hvězdy, a o exotických objektech typu pulsarů a kvasarů, což skutečně posouvá hranice našich znalostí fyzikálních zákonů ve vesmíru,“ řekl Boyle. „Radioastronomie rovněž dává nahlédnout do samých počátků vesmíru,“ dodal.

Zmíněný teleskop, který bude ode dneška v provozu, je příspěvkem Austrálie do širšího projektu SKA (Square Kilometre Array) v hodnotě 2,5 miliardy dolarů, jehož hostiteli jsou také Jihoafrická republika a Nový Zéland. Projekt bude využívat množství antén rozmístěných po odlehlých částech těchto zemí, které budou zachycovat radiové signály z kosmických těles, jež nelze odhalit běžnými optickými dalekohledy.

Série teleskopů bude 50krát silnější než současné radiové teleskopy a bude zkoumat exploze hvězd, černé díry, temnou energii a stopy vzniku vesmíru před zhruba 14 miliardami let.

Teleskop sečte galaxie ve vzdálenosti milionů světelných let

S dalekohledem ASKAP bude pracovat více než 350 vědců z více než 130 institucí, kteří mají v plánu deset různých vědeckých projektů zaměřených na pozorování vesmíru. „Jeden z projektů se bude věnovat sčítání všech galaxií do vzdálenosti několika miliard světelných let od nás a umožní nám sestavit nejpřesnější mapu hmoty nacházející se kolem nás… Ukáže také, jak se zformovala Mléčná dráha,“ řekl Boyle. „Další projekt bude studovat všechna magnetická pole ve vesmíru a bude zjišťovat, zda magnetismus v kosmu hrál klíčovou roli při tvoření hvězd a galaxií,“ dodal.

2 minuty
V Austrálii představili nový teleskop
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 6 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 17 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 36 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 44 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 45 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 48 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 2 hhodinami
Načítání...