Antisemitismus je problém, myslí si polovina lidí v EU. V Česku tak uvažuje necelá třetina dotázaných

Polovina občanů Evropské unie vnímá antisemitismus ve své vlastní zemi jako problém, vyplývá z nejnovějších zjištění průzkumu Eurobarometr. Nejvíc lidí tak odpovědělo ve Švédsku, a to přes 80 procent. V České republice antisemitismus jako problém vidí 28 procent dotázaných.

Jak v bruselském muzeu holocaustu upozornila komisařka pro spravedlnost Věra Jourová, platí, že čím nižší úroveň vzdělání dotázaných, tím nižší míra povědomí právě o tragickém osudu šesti milionů evropských Židů za druhé světové války.

Prosincový průzkum Agentury EU pro základní práva (FRA) uvádí, že antisemitismus má za největší sociální a politický problém ve své domovské zemi 85 procent evropských Židů. Skutečnost, že nárůst antisemitismu nyní pociťuje téměř devět desetin židovské populace v Unii, je podle Jourové „ostudou Evropy“.

Vnímání antisemitismu lidmi v EU
Zdroj: Eurobarometr

Komisařka také připomněla, že podle zjištění FRA nyní čtyři z deseti Židů v EU uvažují o odchodu z Evropy. „Když Židé Evropu opouštěli v minulosti, nikdy to nebyla dobrá známka jejího stavu. Jsem – v Evropské komisi jsme rozhodnuti zajistit budoucnost židovskému lidu na tomto kontinentu, kvůli nim i kvůli Evropě,“ prohlásila Jourová.

Antisemitismus považují za problém především Švédové a Francouzi

Podle nejčerstvějšího průzkumu Eurobarometru, který se zaměřil na celou unijní populaci, a nejen tu židovskou, antisemitismus pokládají za problém hlavně lidé ve Švédsku (81 procent), ve Francii (72 procent), v Německu (66 procent), v Nizozemsku (65 procent), ve Velké Británii (62 procent) a v Itálii (58 procent). V Belgii či v Rakousku byli respondenti v této otázce rozděleni přibližně na poloviny.

Prezentace výsledků průzkumu v bruselském Židovském muzeu připadla shodou okolností na den, kdy ve městě pokračuje soud s francouzským občanem alžírského původu Mehdi Nemnouchem. V roce 2014 ve vstupní hale muzea zastřelil čtyři lidi, vinu odmítá.

Česká republika má s antisemitismem problém podle 28 procent dotázaných, plyne z výsledků Eurobarometru; nejčastěji tak odpovídali lidé mezi 40 a 54 lety (33 procent). Podle 57 procent dotázaných se v tomto ohledu v ČR situace v posledních pěti letech nezměnila. V celounijním průměru si to myslí 39 procent lidí, podle 36 procent antisemitismu v EU za pět let přibylo.

Vnímání antisemitismu v jednotlivých zemích EU
Zdroj: Eurobarometr

Na úrovni celé EU je jako nejčastější projev antisemitismu vnímáno popírání holocaustu, o kterém hovořilo 53 procent respondentů Eurobarometru. Je to opět výrazně méně, než jak věc vnímají podle FRA sami evropští Židé. Z nich větu, že holocaust je mýtus a zveličuje se, vnímá jako jednoznačně antisemitskou 83 procent. V ČR popírání holocaustu označilo za problém 38 procent respondentů Eurobarometru.

Dalším nejčastěji zmiňovaným problém je šíření antisemitismu na internetu a sociálních sítích, v celoevropském průměru na to upozornilo 51 procent respondentů. Stejné procento připomnělo také protižidovská grafitti a vandalismus mířící proti židovským budovám, veřejné výhrůžky vůči Židům či poškozování židovských hřbitovů. Právě tento poslední bod uvedlo také 44 procent českých respondentů jako problém v Česku.

Přes 40 procent lidí považuje výuku o holocaustu za nedostatečnou

Celých 68 procent Evropanů míní, že lidé v jejich zemi nemají dostatečné informace o historii, zvycích a způsobech místní židovské menšiny. O holocaustu se ve školách dostatečně učí podle 43 procent respondentů Eurobarometru, opačný názor má ale v zásadě stejně velká skupina (42 procent). V ČR je o dostatečné výuce v tomto ohledu přesvědčeno 40 procent dotázaných, opačný názor má 46 procent lidí.

Eurobarometr údaje týkající se antisemitismu zveřejnil krátce před Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu, který od roku 2005 připomíná osvobození koncentračního tábora Osvětim-Březinka Rudou armádou 27. ledna 1945. Autoři průzkumu oslovili 27 643 lidí ve všech osmadvaceti zemích EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump slibuje brzké otevření Hormuzského průlivu, i bez Íránu

Spojené státy zajistí brzké otevření Hormuzského průlivu, ať už s íránskou spoluprací, nebo bez ní. Řekl to bez bližších podrobností novinářům americký prezident Donald Trump. Připustil ale, že to nemusí být snadné.
před 1 hhodinou

ŽivěArtemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránská delegace dorazila do Islámábádu, má jednat s Američany o míru

Íránská delegace v čele s předsedou parlamentu dorazila do pákistánského Islámábádu, aby se zúčastnila mírových rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, informovaly tiskové agentury. Stanice BBC však v pátek psala o nejistotě, která kolem na sobotu plánovaných jednání panuje. Írán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast jeho zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelské útoky v jižním Libanonu zabily devatenáct lidí

Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja v pátek zabily devatenáct lidí, píše libanonský deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Mezi oběťmi je osm civilistů a jedenáct příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně patnáct lidí bylo zraněno. Izrael pokračuje v ostřelování jihu Libanonu den poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce s Libanonem v nadcházejícím týdnu zahájit přímé rozhovory, které by zahrnovaly i mírová jednání. Ta se podle libanonské prezidentské kanceláře uskuteční v úterý ve Washingtonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina hlásí dva mrtvé po ruských úderech

Ruské útoky v noci na pátek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, hlásí šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je podle úřadů po útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Terčem náletu velkého počtu ruských dronů se opět stala také Oděsa. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoMladá lékařka volí Orbána, seniorka Tiszu. Maďarská kampaň odhalila mimořádné změny

Napětí před maďarskými volbami roste. Premiér Viktor Orbán viní soupeře z vytváření chaosu, lídr opozice Péter Magyar mluví o vládních podvodech. Kampaň přinesla mimořádné změny podpory hlavně v menších městech, ale i napříč generacemi. „Chci, aby Fidesz zůstal u vlády, protože jsem žila deset let v Anglii a problém s migrací je tam velmi vážný,“ sdělila mladá lékařka a Orbánova podporovatelka Ivana. „Je třeba vybudovat zcela nový systém. Ne kvůli mně, na to už jsem stará. Ale mám děti a vnoučata,“ zhodnotila naopak Magyarova podporovatelka Olga. „Politická scéna se změnila, opozice je nyní silnější i ve venkovských oblastech,“ míní redaktor webu 24.hu Zsolt Kerner.
před 7 hhodinami

VideoÍrán je mnohem těžší váha než Venezuela. Trump přecenil síly, míní Romancov

Příměří na Blízkém východě je hodně vratké, myslí si politický geograf Michael Romancov. Má ale za mírně pravděpodobnější, že se nakonec přemění na skutečný mír. „Ale počkejme, až dojde k prvnímu setkání obou delegací a jaký z toho bude výstup,“ podotkl. Romancov míní, že prezident USA Donald Trump schopnosti Íránu výrazně podcenil. „Otázkou je, jestli třeba proto, že varovné hlasy byly ignorovány, nebo vůbec nezazněly,“ dodal. „Při vší úctě k Venezuele, Írán je hráč úplně jiné váhové kategorie.“ Íránský režim se povedlo USA a Izraeli sice dekapitovat, ale nezhroutil se, popsal. V Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem Romancov promluvil rovněž na téma budoucnosti NATO či vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku.
před 8 hhodinami

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...