Praha – Antibiotika jsou považována za nejúčinnější zbraň proti bakteriím i 80 let od revolučního Flemingova objevu a 60 let od počátku svého masivního užívání. V současnosti se ale jejich síla vytrácí, bakterie se dokázaly používaným látkám přizpůsobit, pomáhá jim v tom i nadužívání antibiotik.
Antibiotika zachránila po druhé světové válce miliony životů a často také výrazně zkrátila dobu stonání. V posledních patnácti letech jsou ale bakterie vůči antibiotikům stále odolnější.
Problémy činí odolnost bakterií a málo nových látek
„Odolnost vzniká dvěma mechanismy, jednak je to nadužívání nebo časté používání antibiotik a může to být také přenos těch rezistentních mikroorganismů mezi pacienty,“ přiblížil koordinátor národního antibiotického programu Vlastimil Jindrák.
Problémem je podle něj i fakt, že příliš často nevznikají nové léky, takže pro bakterie je snadnější přizpůsobit se těm dosavadním. Dodal, že hlavním důvodem je nákladnost vývoje, farmaceutické firmy se přitom bojí dávat do nejistého vývoje velké množství peněz.
Jak se nedávno ukázalo, čeští lékaři antibiotika často předepisují zbytečně. Podle Jindráka vydali za nepotřebná antibiotika pacienti a jejich pojišťovny miliardu korun.
Bakterie mohou opět zabíjet
Odolnost bakterií proti používaným látkám dnes již může ohrozit život. Žena, která podstoupila v Nemocnici Na Homolce operaci žlučníku, nakonec strávila ve zdravotnickém zařízení čtyři měsíce místo čtyř dnů, neboť ji napadl mikrob, na kterého téměř nic nezabíralo. „Nakonec nám zůstala jedna jediná látka, která byla účinná, která ovšem s sebou nesla velké riziko pro další orgány,“ řekl Tomáš Hyánek z ARO Nemocnice Na Homolce.
Vědci varují, že pokud se antibiotika budou i nadále předepisovat při banálních infekcích, nebudou za několik let potřeba. Na bakterie totiž už v té době nemusí účinkovat vůbec. „Jen obtížně hledáme účinné léky, abychom zvládali závažné infekce, které mohou některé pacienty ohrožovat na životě,“ uvedl Vlastimil Jindrák. Nebezpečně odolné jsou dnes například bakterie způsobující tuberkulózu nebo pneumokoky.
V posledních dvou letech se problémem rezistence bakterií vůči antibiotikům zabývala komise Evropské unie. Svoji činnost ukončila v říjnu a dnes se v Praze sešla národní komise, aby vyhodnotila výsledky týkající se Česka. K dalším podobným výzkumům vyzval Roland Gareis, hlavní manažer končícího projektu ABS International. Uvedl, že spotřebu antibiotik je třeba řešit celosvětově.
