Amnestie pro politické vězně ve Venezuele podle soudu neplatí

Nejvyšší soud Venezuely zrušil zákon o amnestii pro politické vězně, který přijal parlament, v němž po dlouhé době získala navrch opozice. Na soud se ale minulý týden obrátil socialistický prezident Nicolás Maduro a soud se podle očekávání přiklonil na jeho stranu. Opoziční vůdci označili soud za zaujatý, neboť si do jeho klíčové ústavní sekce Maduro loni nechal zvolit své lidi.

Venezuelský soud v rozhodnutí uvedl, že zákon osvobozující politické vězně porušuje ústavní principy, neboť počítá s amnestií pro pachatele takových činů, které nelze amnestovat. Řada lidí byla odsouzena mimo jiné za podněcování k násilným demonstracím. Podobné argumenty používal i prezident Nicolás Maduro, který hned po schválení normy prohlásil, že ji bude vetovat.

Pro opozici, která v loňských volbách získala po šestnácti letech většinu v parlamentu, bylo jednou z priorit propuštění lidí vězněných za své názory. Soud je podle nich zaujatý, protože si Maduro nechal do klíčové ústavní sekce zvolit své lidi.

Politická situace v zemi je nyní zablokovaná a opozice se pomocí pouličních protestů či vypsání referenda snaží docílit předčasného Madurova pádu.

Kritika od lidskoprávních organizací i států

Venezuelu kritizují za věznění desítek občanských vůdců kvůli politickým názorům dlouhodobě i organizace pro lidská práva i některé státy. Například v únoru tak učinilo americké ministerstvo zahraničí, které vyzvalo mimo jiné k propuštění Leopolda Lópeze. Ten byl loni v září odsouzen k téměř 14 letům vězení za „podněcování násilí a protivládní spiknutí“ kvůli demonstracím ze začátku roku 2014.

Tyto protesty opozice, během nichž po střetech s policií zemřelo na 43 lidí, vypukly před dvěma lety kvůli neschopnosti vlády zlepšit dlouholetou katastrofální ekonomickou situaci země, v níž lidé trpí nedostatkem základních potravin i léků. Kvůli těmto demonstracím bylo zatčeno přes tři tisíce lidí, z nichž zhruba polovina byla obviněna, většina z veřejného podněcování k trestným činům, obstrukce veřejných komunikací či spiknutí.

Kromě Lópeze je za mřížemi například i bývalý starosta Caracasu Antonio Ledezma, který byl zatčen loni v únoru a který čelí obvinění, že se snažil svrhnout prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 39 mminutami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 42 mminutami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 4 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 5 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 11 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...