Amnestie pro politické vězně ve Venezuele podle soudu neplatí

Nejvyšší soud Venezuely zrušil zákon o amnestii pro politické vězně, který přijal parlament, v němž po dlouhé době získala navrch opozice. Na soud se ale minulý týden obrátil socialistický prezident Nicolás Maduro a soud se podle očekávání přiklonil na jeho stranu. Opoziční vůdci označili soud za zaujatý, neboť si do jeho klíčové ústavní sekce Maduro loni nechal zvolit své lidi.

Venezuelský soud v rozhodnutí uvedl, že zákon osvobozující politické vězně porušuje ústavní principy, neboť počítá s amnestií pro pachatele takových činů, které nelze amnestovat. Řada lidí byla odsouzena mimo jiné za podněcování k násilným demonstracím. Podobné argumenty používal i prezident Nicolás Maduro, který hned po schválení normy prohlásil, že ji bude vetovat.

Pro opozici, která v loňských volbách získala po šestnácti letech většinu v parlamentu, bylo jednou z priorit propuštění lidí vězněných za své názory. Soud je podle nich zaujatý, protože si Maduro nechal do klíčové ústavní sekce zvolit své lidi.

Politická situace v zemi je nyní zablokovaná a opozice se pomocí pouličních protestů či vypsání referenda snaží docílit předčasného Madurova pádu.

Kritika od lidskoprávních organizací i států

Venezuelu kritizují za věznění desítek občanských vůdců kvůli politickým názorům dlouhodobě i organizace pro lidská práva i některé státy. Například v únoru tak učinilo americké ministerstvo zahraničí, které vyzvalo mimo jiné k propuštění Leopolda Lópeze. Ten byl loni v září odsouzen k téměř 14 letům vězení za „podněcování násilí a protivládní spiknutí“ kvůli demonstracím ze začátku roku 2014.

Tyto protesty opozice, během nichž po střetech s policií zemřelo na 43 lidí, vypukly před dvěma lety kvůli neschopnosti vlády zlepšit dlouholetou katastrofální ekonomickou situaci země, v níž lidé trpí nedostatkem základních potravin i léků. Kvůli těmto demonstracím bylo zatčeno přes tři tisíce lidí, z nichž zhruba polovina byla obviněna, většina z veřejného podněcování k trestným činům, obstrukce veřejných komunikací či spiknutí.

Kromě Lópeze je za mřížemi například i bývalý starosta Caracasu Antonio Ledezma, který byl zatčen loni v únoru a který čelí obvinění, že se snažil svrhnout prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 13 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 36 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 12 hhodinami
Načítání...