Američtí tlouštíci jsou nemocní - teď už oficiálně

Washington – Sdružení amerických lékařů zařadilo obezitu na oficiální seznam chorob. Největší lékařská organizace v USA se na tom shodla na svém výročním zasedání v Chicagu. Nová klasifikace bude mít podle odborníků v zemi, jejíž obyvatelé patří k nejtlustším národům světa, dalekosáhlé důsledky. Vedou se však spory o to, zda tento krok přispěje k řešení, nebo vážný problém pouze zhorší.

Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje obezitu jako nemoc už dvě desítky let a podobný názor sdílí řada jiných autorit. Rozhodnutí největšího lékařského sdružení v Americe (American Medical Association, AMA) minulý týden, v němž je zapojena velká část praktikujících lékařů (více než 215 tisíc profesionálů), má ovšem mnohem zásadnější dopad. „AMA je respektovaným zástupcem americké medicíny. Jejich názor může mít vliv na politiky, kteří mohou učinit kroky ve prospěch výzkumu prevence a léčby obezity,“ vysvětluje ředitel Centra pro lidskou výživu na Washingtonově univerzitě v St. Louis.

Čerstvý postoj k obezitě, kterou podle statistik trpí jeden ze tří Američanů, se samozřejmě očekává i od samotných lékařů. „Můžeme se dočkat toho, že lékaři budou brát obezitu vážněji a budou svým pacientům poskytovat komplexnější poradenství,“ předpokládá vydavatel on-line deníku zaměřujícího se na obezitu Morgan Downey. Podobné naděje do svého rozhodnutí vkládá i vedení lékařského sdružení. „Uznat obezitu jako nemoc pomůže změnit přístup lékařské komunity k tomuto komplexnímu problému,“ uvedla v prohlášení členka představenstva AMA Patrice Harris. 

Ilustrační foto
Zdroj: ISIFA/Sipa USA/Benedicte Desrus

Index tělesné hmotnosti (BMI) se vypočítává podle váhy v kilogramech vydělené výškou v metrech na druhou. Obezita je klasifikována od hodnoty indexu 30. Pásmo 25-30 je považováno za nadváhu, BMI nad 40 znamená obezitu třetího stupně. Za ideální váhu bývá považován index 18,5 až 25, nižší hodnoty indikují podváhu či podvýživu.

Tato vlivná organizace upozornila, že se míra obezity ve Spojených státech „za posledních dvacet let mezi dospělými Američany zdvojnásobila a u dětí během jedné generace dokonce ztrojnásobila“. Podle studie nadace Roberta Wooda Johnsona a neziskové skupiny Trust for America's Health bude v roce 2030 v každém z 50 amerických států nejméně 44 procent občanů trpět obezitou, ve 13 státech pak více než 60 procent obyvatel. Nejhůře by na tom mělo být Mississippi se 66,7 procenta obézních, nejlépe naopak Colorado se 44,8 procenta. 

Nadměrná tělesná hmotnost u lidí významně zvyšuje riziko celé řady onemocnění, včetně cukrovky, vysokého tlaku a cholesterolu, infarktu a některých druhů rakoviny. A s léčbou těchto zdravotních komplikací souvisí hlavní náklady, které obezita na americký zdravotní systém klade. Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) obezita ročně stojí americký rozpočet 147 miliard dolarů (2,9 bilionu korun) a zdravotnické náklady na jednoho obézního člověka jsou každý rok o 1 429 dolarů vyšší než u Američana se zdravou váhou.

Ilustrační foto
Zdroj: Getty Images/Mario Tama

Richard Hammer, profesor lékařské fakulty na univerzitě v Missouri:

 „Rozhodnutí zařadit obezitu mezi nemoci pouze posvětí zvyšování sazeb pojistného pro všechny, aby pojišťovny mohly hradit neúčinné léky.“

Zastánci rozhodnutí doufají, že nové označení obezity a s tím související vyšší pozornost odborné i laické veřejnosti povede k většímu důrazu na prevenci a tím i poklesu zdravotních nákladů. Řada lékařů se naopak obává, že obezita jako nemoc bude mít nakonec za následek spíš zvýšení zdravotního pojistného. „Teoreticky by finanční pokrytí preventivních služeb (zdravotními pojišťovnami) mělo vést ke snížení celkových nákladů, v praxi to ale takto fungovat nebude,“ myslí si specialista na hubnutí Charlie Seltzer.

Boj proti špekům: léky a operace

AMA hlasovala o obezitě v době, kdy Úřad pro kontrolu potravin a léků schválil dva nové přípravky na hubnutí – Qsymia od firmy Vivus a Belviq z dílny společnosti Arena Pharmaceuticals. Viceprezident americké Obezitologické společnosti Nikhil Dhurnandhar ovšem předpovídá, že ostatní firmy svou aktivitu při vývoji nových preparátů ještě zintenzivní.

Ať se výdaje pojišťoven zvýší vlivem proplácení farmak, či preventivních programů, jako je nutriční poradenství nebo konzultace kondičních trenérů, jedna položka vnese vítr do jejich účtů téměř určitě. Novou klasifikací se totiž Američanům s nadváhou otevírá možnost úhrady chirurgických zákroků omezujících obezitu z veřejné kasy, zejména je populární podvazování žaludku či žaludeční bypass. 

Ilustrační foto
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

„Až doteď, bez této klasifikace, byla cesta k operacím velmi náročná,“ přiznává Leena Khaitanová, šéfka oddělení bariatrické chirurgie v clevelandské nemocnici University Hospitals. „Lidé si často museli na tento typ pojištění připlácet, mnoho zaměstnavatelů odmítá tyto zákroky hradit, jelikož je považuje za dobrovolný zákrok. Nyní je ale zřejmé, že chirurgické zákroky spojené s obezitou nejsou volitelné, ale jsou něčím, co léčí onemocnění a může i zachránit život,“ zdůraznila pro stanici Fox News.

Menší žaludek, nebo botasky?

Pozitivní důsledek zařazení obezity na seznam chorob - rozvoj léčebných postupů - se tak může snadno otočit opačným směrem. Novodobí pacienti budou farmaceutické léčbě a operaci dávat přednost, než aby si uvědomili, že k účinnému snížení váhy je nutné projít celkovou změnou životního stylu. 

Ilustrační foto
Zdroj: Getty Images/Lisa Maree Williams

„Označením obezity za nemoc se z člověka snímá zodpovědnost. Bez této klíčové charakteristiky je změna nemožná,“ soudí michiganský psychoterapeut Harper West v rozhovoru s televizní stanicí MSNBC. „Budou si teď brát zdravotní volno kvůli tomu, že jsou obézní? Začnou snad procesy proti restauracím, když budou mít na jídelním lístku vysoce kalorická jídla? Jestliže z rovnice odeberete osobní odpovědnost, otvíráte dveře mnoha jiným věcem,“ tvrdí pro BBC zdravotní konzultantka Judy Gamanová.

U nás má obezita svůj kód

V Česku je obezita za nemoc uznána. „Obezita má v seznamu nemocí kód a pojišťovny její léčbu hradí,“ uvedl obezitolog Petr Sucharda. Ze zdravotního pojištění se proplácí operace na zmenšení žaludku, obezitologické kontroly lékaři vykazují jako interní péči. Žádný doktory posvěcený lék na nadměrnou váhu ale v ČR aktuálně není k dispozici.

Obezitou trpí 17 procent Češek a Čechů, spolu s těmi, jejichž index tělesné hmotnosti je od 25 do 30 (viz výše), je to více než polovina populace. Podle nejnovějších údajů trpí obezitou či nadváhou až pětina tuzemských dětí. Stát chce proti tomu bojovat tím, že lékařské poradenství - sestavování jídelního a pohybového plánu - budou proplácet pojišťovny.

Ilustrační foto
Zdroj: Mária Žarnayová/ISIFA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 28 mminutami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 2 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 3 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 5 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 8 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 9 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 17 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...