Američtí tlouštíci jsou nemocní - teď už oficiálně

Washington – Sdružení amerických lékařů zařadilo obezitu na oficiální seznam chorob. Největší lékařská organizace v USA se na tom shodla na svém výročním zasedání v Chicagu. Nová klasifikace bude mít podle odborníků v zemi, jejíž obyvatelé patří k nejtlustším národům světa, dalekosáhlé důsledky. Vedou se však spory o to, zda tento krok přispěje k řešení, nebo vážný problém pouze zhorší.

Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje obezitu jako nemoc už dvě desítky let a podobný názor sdílí řada jiných autorit. Rozhodnutí největšího lékařského sdružení v Americe (American Medical Association, AMA) minulý týden, v němž je zapojena velká část praktikujících lékařů (více než 215 tisíc profesionálů), má ovšem mnohem zásadnější dopad. „AMA je respektovaným zástupcem americké medicíny. Jejich názor může mít vliv na politiky, kteří mohou učinit kroky ve prospěch výzkumu prevence a léčby obezity,“ vysvětluje ředitel Centra pro lidskou výživu na Washingtonově univerzitě v St. Louis.

Čerstvý postoj k obezitě, kterou podle statistik trpí jeden ze tří Američanů, se samozřejmě očekává i od samotných lékařů. „Můžeme se dočkat toho, že lékaři budou brát obezitu vážněji a budou svým pacientům poskytovat komplexnější poradenství,“ předpokládá vydavatel on-line deníku zaměřujícího se na obezitu Morgan Downey. Podobné naděje do svého rozhodnutí vkládá i vedení lékařského sdružení. „Uznat obezitu jako nemoc pomůže změnit přístup lékařské komunity k tomuto komplexnímu problému,“ uvedla v prohlášení členka představenstva AMA Patrice Harris. 

Ilustrační foto
Zdroj: ISIFA/Sipa USA/Benedicte Desrus

Index tělesné hmotnosti (BMI) se vypočítává podle váhy v kilogramech vydělené výškou v metrech na druhou. Obezita je klasifikována od hodnoty indexu 30. Pásmo 25-30 je považováno za nadváhu, BMI nad 40 znamená obezitu třetího stupně. Za ideální váhu bývá považován index 18,5 až 25, nižší hodnoty indikují podváhu či podvýživu.

Tato vlivná organizace upozornila, že se míra obezity ve Spojených státech „za posledních dvacet let mezi dospělými Američany zdvojnásobila a u dětí během jedné generace dokonce ztrojnásobila“. Podle studie nadace Roberta Wooda Johnsona a neziskové skupiny Trust for America's Health bude v roce 2030 v každém z 50 amerických států nejméně 44 procent občanů trpět obezitou, ve 13 státech pak více než 60 procent obyvatel. Nejhůře by na tom mělo být Mississippi se 66,7 procenta obézních, nejlépe naopak Colorado se 44,8 procenta. 

Nadměrná tělesná hmotnost u lidí významně zvyšuje riziko celé řady onemocnění, včetně cukrovky, vysokého tlaku a cholesterolu, infarktu a některých druhů rakoviny. A s léčbou těchto zdravotních komplikací souvisí hlavní náklady, které obezita na americký zdravotní systém klade. Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) obezita ročně stojí americký rozpočet 147 miliard dolarů (2,9 bilionu korun) a zdravotnické náklady na jednoho obézního člověka jsou každý rok o 1 429 dolarů vyšší než u Američana se zdravou váhou.

Ilustrační foto
Zdroj: Getty Images/Mario Tama

Richard Hammer, profesor lékařské fakulty na univerzitě v Missouri:

 „Rozhodnutí zařadit obezitu mezi nemoci pouze posvětí zvyšování sazeb pojistného pro všechny, aby pojišťovny mohly hradit neúčinné léky.“

Zastánci rozhodnutí doufají, že nové označení obezity a s tím související vyšší pozornost odborné i laické veřejnosti povede k většímu důrazu na prevenci a tím i poklesu zdravotních nákladů. Řada lékařů se naopak obává, že obezita jako nemoc bude mít nakonec za následek spíš zvýšení zdravotního pojistného. „Teoreticky by finanční pokrytí preventivních služeb (zdravotními pojišťovnami) mělo vést ke snížení celkových nákladů, v praxi to ale takto fungovat nebude,“ myslí si specialista na hubnutí Charlie Seltzer.

Boj proti špekům: léky a operace

AMA hlasovala o obezitě v době, kdy Úřad pro kontrolu potravin a léků schválil dva nové přípravky na hubnutí – Qsymia od firmy Vivus a Belviq z dílny společnosti Arena Pharmaceuticals. Viceprezident americké Obezitologické společnosti Nikhil Dhurnandhar ovšem předpovídá, že ostatní firmy svou aktivitu při vývoji nových preparátů ještě zintenzivní.

Ať se výdaje pojišťoven zvýší vlivem proplácení farmak, či preventivních programů, jako je nutriční poradenství nebo konzultace kondičních trenérů, jedna položka vnese vítr do jejich účtů téměř určitě. Novou klasifikací se totiž Američanům s nadváhou otevírá možnost úhrady chirurgických zákroků omezujících obezitu z veřejné kasy, zejména je populární podvazování žaludku či žaludeční bypass. 

Ilustrační foto
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

„Až doteď, bez této klasifikace, byla cesta k operacím velmi náročná,“ přiznává Leena Khaitanová, šéfka oddělení bariatrické chirurgie v clevelandské nemocnici University Hospitals. „Lidé si často museli na tento typ pojištění připlácet, mnoho zaměstnavatelů odmítá tyto zákroky hradit, jelikož je považuje za dobrovolný zákrok. Nyní je ale zřejmé, že chirurgické zákroky spojené s obezitou nejsou volitelné, ale jsou něčím, co léčí onemocnění a může i zachránit život,“ zdůraznila pro stanici Fox News.

Menší žaludek, nebo botasky?

Pozitivní důsledek zařazení obezity na seznam chorob - rozvoj léčebných postupů - se tak může snadno otočit opačným směrem. Novodobí pacienti budou farmaceutické léčbě a operaci dávat přednost, než aby si uvědomili, že k účinnému snížení váhy je nutné projít celkovou změnou životního stylu. 

Ilustrační foto
Zdroj: Getty Images/Lisa Maree Williams

„Označením obezity za nemoc se z člověka snímá zodpovědnost. Bez této klíčové charakteristiky je změna nemožná,“ soudí michiganský psychoterapeut Harper West v rozhovoru s televizní stanicí MSNBC. „Budou si teď brát zdravotní volno kvůli tomu, že jsou obézní? Začnou snad procesy proti restauracím, když budou mít na jídelním lístku vysoce kalorická jídla? Jestliže z rovnice odeberete osobní odpovědnost, otvíráte dveře mnoha jiným věcem,“ tvrdí pro BBC zdravotní konzultantka Judy Gamanová.

U nás má obezita svůj kód

V Česku je obezita za nemoc uznána. „Obezita má v seznamu nemocí kód a pojišťovny její léčbu hradí,“ uvedl obezitolog Petr Sucharda. Ze zdravotního pojištění se proplácí operace na zmenšení žaludku, obezitologické kontroly lékaři vykazují jako interní péči. Žádný doktory posvěcený lék na nadměrnou váhu ale v ČR aktuálně není k dispozici.

Obezitou trpí 17 procent Češek a Čechů, spolu s těmi, jejichž index tělesné hmotnosti je od 25 do 30 (viz výše), je to více než polovina populace. Podle nejnovějších údajů trpí obezitou či nadváhou až pětina tuzemských dětí. Stát chce proti tomu bojovat tím, že lékařské poradenství - sestavování jídelního a pohybového plánu - budou proplácet pojišťovny.

Ilustrační foto
Zdroj: Mária Žarnayová/ISIFA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 29 mminutami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 39 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 4 hhodinami
Načítání...