Havana - Psal se 19. říjen 1960, když americký prezident Dwight Eisenhower zahájil hospodářskou blokádu Kuby, diplomatické styky americká strana přerušila s „ostrovem svobody“ diplomatické styky. A neuplynuly ani dva roky a 3. února 1962 vyhlásil Eisenhowerův nástupce John Fitzgerald Kennedy blokádu absolutní. Ta spočívala v úplném embargu na americký vývoz na Kubu, kromě humanitárních zásilek určitých druhů potravin, léků a lékařských zařízení. Spojené státy tak reagovaly na změnu poměrů na Kubě ve prospěch Fidela Castra. Nicméně ani několik desítek let poté blokáda Kuby nesplnila její zamýšlený cíl - pád tamního komunistického režimu.
Podle některých expertů embargo, které bylo naposledy zpřísněné v 90. letech, naopak poskytlo Fidelu Castrovi výmluvu pro neúspěch jeho karibského socialismu. Až v roce 2000 povolily USA prodej amerických zemědělských produktů a léků na Kubu pro humanitární účely. Další zmírnění sankcí, ovšem jen pro cesty kubánských emigrantů do vlasti, přinesl nástup prezidenta Baracka Obamy a vstřícnější vedení Kuby Raúlem Castrem.
Washington z rozhodnutí prezidenta Eisenhowera zavedl v roce 1960 blokádu jako odpověď na zestátnění amerického majetku (především rafinerií) v hodnotě asi 1,8 miliardy dolarů. Týkala se především dovozu cukru, který je základní kubánskou vývozní komoditou. USA přitom měly na Kubě rozhodující slovo až do roku 1959, kdy se moci chopil Castro, jenž za přihlížení USA svrhnul diktátora Fulgencia Batistu. Do té doby považovaly Spojené státy „ostrov svobody“ za svou sféru vlivu.
Obě země si následně vyměnily diplomatické zastoupení. Washington stupňoval zákazy importu z Kuby a exportu do Fidelova státu. Počátkem roku 1961 přerušila americká vláda diplomatické styky s Kubou jako odpověď na požadované snížení počtu pracovníků amerického konzulátu. K absolutní blokádě Kuby se přiklonila 3. února 1962. Podle kubánských odhadů způsobily americké sankce kubánskému hospodářství škodu ve výši 181 miliard dolarů.
Karibská krize - další zpřísnění
Po „karibské krizi“ z podzimu 1962, jejíž příčinou bylo americké odhalení sovětských raket na Kubě, zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoliv finanční transakce s Kubou. Toto nařízení též výrazně omezuje, až na výjimky, cesty Američanů na Kubu, neboť jim tam zakazuje utrácet peníze i dostávat dary, pokud nemají povolení ministerstva financí. Američtí poslanci se již několikrát pokusili toto omezení zrušit, zákon ale neprošel přes Bílý dům.
Další zpřísnění přinesl v roce 1992 „Torricelliho zákon“, který mimo jiné zakázal obchod s Kubou i zahraničním pobočkám amerických podniků. V roce 1996 následovalo přitvrzení takzvaným Helms-Burtonovým zákonem, jenž vyvolal kritiku v řadě zemí a dostal se i na půdu Světové obchodní organizace. Kromě toho, že například zakazuje uznání jakékoli vlády s účastí Fidela či Raúla Castrových, totiž i omezuje ekonomickou spolupráci pro firmy z jakékoliv země - přímo jim to nezakazuje, ale obchoduje-li podnik s Kubou, nesmí na americký trh a jeho vedení může být odepřen vstup do USA.
Začíná se blýskat na leší časy?
Mírnou oblevu v hospodářské blokádě Kuby přinesl přelom tisíciletí. V létě 1999 přijel na pracovní návštěvu Kuby, během níž hovořil i s Fidelem Castrem, prezident obchodní komory USA Thomas Donohue - šlo o první návštěvu svého druhu po 40 letech. Týž rok v prosinci bylo obnoveno přímé letecké spojení mezi New-Yorkem a Havanou, zastavené v roce 1962.
V roce 2000 byl schválen zákon umožňující prodej amerických léků a potravin na Kubu, avšak zakazující vládním institucím a americkým soukromým bankám, aby ho úvěrovaly. V lednu 2002 na Kubu dorazila první dodávka amerického obilí jako součást humanitárních potravinových dodávek, o něž požádala Kuba kvůli důsledkům uragánu Michelle.
Na jaře 2009 byl v USA přijat zákon, jenž umožnil Američanům kubánského původu navštívit Kubu jednou ročně (do té doby směli jen jednou za tři roky), usnadnil převod peněz z USA na Kubu Kubáncům, kteří pracují v USA a posílají peníze rodinám na ostrově, a dovolil jim utrácet při návštěvě Kuby až 179 dolarů denně (dříve mohli jen 50). Kubánský režim také už nemusí za dovážené potraviny a léky platit USA předem jako předtím.
vyzývá od roku 1992 každoročně i Valné shromáždění OSN. Přesto americký prezident naposledy minulý měsíc podepsal jeho prodloužení o další rok. Američtí prezidenti tak činí každoročně od roku 1970, ale podle Helms-Burtonova zákona by dále platilo i bez tohoto formálního kroku americké hlavy státu.
- Dwight Eisenhower a Nikita Chruščov autor: ČT24, zdroj: www.eisenhower.archives.gov http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1874/187375.jpg
- Kuba autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1337/133690.jpg
- Exodus z Mariel - během 5 měsíců opustilo ostrov svobody desetitisíce Kubánců. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1544/154379.jpg
- Bývalý kubánský prezident Fidel Castro autor: AP Photo, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1938/193761.jpg
