Američané nebudou smět adoptovat ruské sirotky

Moskva - Ruská Státní duma schválila zákaz adopcí ruských sirotků americkými občany. Tento krok je považován za reakci na americký „Magnitského zákon“ s protiruskými sankcemi, který minulý čtvrtek podepsal prezident Barack Obama. Americký zákon je namířen proti ruským představitelům, kteří jsou zapojeni do potlačování lidských práv. Nová ruská norma také postihuje cizince, kteří poškozují práva Rusů pobývajících v zahraničí a zakazuje činnost politicky orientovaných nevládních organizací financovaných z USA.

Otázka adopcí se projevila jako nejkontroverznější část zákona a strhla se kolem ní největší debata. Při jejím projednávání ruští poslanci argumentovali několika příklady, při kterých ruské děti adoptované Američany byly ve Spojených státech vystaveny špatnému zacházení. Mnozí v Rusku ovšem soudí, že ruským dětem ublíží spíše zákon než adopce do USA a mezi ochránci práv vzbudil nový právní předpis odpor jako protiústavní.

Pro zákon hlasovalo dnes ve Státní dumě 420 poslanců, sedm bylo proti a jeden se zdržel. Příští týden o něm bude jednat horní komora parlamentu, a pokud ho schválí, bude zákon předložen k podpisu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten při své čtvrteční tiskové konferenci označil připravovaný právní předpis za „emotivní, avšak adekvátní“ reakci na kroky USA.

Nová právní úprava také postihuje cizince, kteří poškozují práva Rusů pobývajících v zahraničí a podílejí se na porušování jejich práv. Schválený zákon zároveň zakazuje neziskovým organizacím, které se zabývají politickými otázkami a jsou financovány ze zahraničí, vyvíjet činnost v Rusku; tyto organizace zároveň v Rusku nesmějí řídit američtí občané.

Novináři z opozičního listu Novaja Gazeta poslancům dnes před začátkem jednání předali petici proti zákonu se 100 000 podpisy. Zákon, zejména jeho část o zákazu adopcí, kritizovali i ministři zahraničních věcí a školství Sergej Lavrov a Dmitrij Livanov a také ruský ombudsman Vladimir Lukin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
20:50Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
08:48Aktualizovánopřed 49 mminutami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
17:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soudní dvůr EU se zastal transgender osob v otázce osobních dokladů

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.
před 3 hhodinami
Načítání...